Článek
Jeden z nejfotografovanějších přírodních úkazů Austrálie – osm vápencových skal, které se majestátně tyčí z oceánu – se ocitne jen 5 kilometrů od jedné z 21 oblastí, kde byl schválen průzkum za účelem hlubokomořské těžby ropy a zemního plynu.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) minulý měsíc uvedla, že je stále možné do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Aby k tomu došlo, musel by v tomto roce skončit průzkum dalších lokací i těžba fosilních paliv.
Ochránci přírody bijí na poplach. Těžařům podle nich není „nic svaté“ a vláda by měla svoje rozhodnutí urychleně přehodnotit. Na západ od 12 apoštolů už leží několik ropných plošin, včetně plynovodů, které palivo dopravují na pevninu.
Mapy oblastí, které australská vláda pro průzkum schválila, odhalily, že těžba by mohla být zahájena poblíž městečka Port Campbell a táhla by se směrem na východ podél známé silnice Great Ocean Road (Velká oceánská cesta). Pobřežní trasa i 12 apoštolů patří mezi vůbec nejnavštěvovanější a nejoblíbenější turistické oblasti. Název přírodního úkazu sice naznačuje, že jde o dvanáct skal, ve skutečnosti jich tolik nikdy nebylo.
Australská federální vláda oznamuje nové oblasti pro průzkum k hlubokomořské těžbě každý rok. V úterý zveřejnila seznam čítající 21 lokací o rozloze 80 000 kilometrů čtverečních. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Jde o další hrůzný důkaz toho, že Morrisonova vláda je odhodlána stranit těžařskému průmyslu a nezajímá ji, co jí radí experti na životní prostředí.
Australský premiér Scott Morrison nedávno na tiskové konferenci dokonce oznámil, že ropa a zemní plyn budou „navždy“ významně přispívat k ekonomice země. Morrison sice tvrdí, že chce do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, zatím se ale nezavázal k žádným krokům, které jsou k dosažení ambiciózního cíle potřeba.
Australská příroda patří mezi 19 světových ekosystémů, jejichž kolaps by měl hrůzné dopady na celou planetu. V Austrálii ohrožují klimatické změny, ke kterým těžba ropy a zemního plynu přispívá, například Velký bariérový útes.
Vědci minulý týden zveřejnili výzkum, ve kterém upozorňují na nebezpečí, v němž se nachází korálové útesy v Austrálii, ale i jinde ve světě. Z analýzy 116 studií přišli na to, že kvůli slunečnímu záření, plastům, znečištění nebo ohřívání oceánů by mohli koráli přijít o schopnost vápenatění, která je pro jejich přežití klíčová. Pokud koráli nejsou schopni budovat silné vnější schránky, hůře odolávají bělení – procesu, při němž ztrácejí svou výraznou barvu a který může vést k zániku některých druhů korálů.
Ze studií vyplynulo, že míra vápenatění je o 30 až 55 procent nižší, než by měla být. Koráli by kvůli tomu mohli přestat růst do roku 2054, což významně naruší celosvětovou biodiverzitu. „Budoucnost korálových útesů úzce souvisí s globálními změnami klimatu,“ uvedla pro server ABC News Kay Davisová z Národního střediska pro námořní vědy v Coffském přístavu, která výzkum vedla.
Text vyšel s přispěním Kateřiny Motyčkové.
