Článek
Novináře o tom dnes informovala manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková. Svaz je vyhlašovatelem soutěže spolu s Nadačním fondem Richarda Bartáka, cenu předají v sobotu 20. června při dni otevřených dveří na farmě.
Rodina Řehořkova na statku nedaleko Jilemnice hospodaří již od roku 1868. Na krkonošských loukách aktuálně chová masná plemena skotu a provozuje i penzion a restauraci. „Naučili se technologii výroby, která v České republice vůbec není. To bezdusitanové zpracování hovězího masa některé farmy dělají, ale většina z nich do toho přidává vepřové maso,“ uvedla Urbánková. Ke zpracování masa využívají Řehořkovi výhradně svůj chov. „A naučili se i tu fermentovanou technologii, kterou v České republice také nikdo výhradně z hovězího masa nedělal,“ dodala manažerka.
Podle Hany Řehořkové bylo dost náročné naučit se bez používání dalších přísad fermentaci, což je řízený proces zrání masa. „Dostupné informace jsou postavené na konvenčním zpracování. To znamená používání dusitanových solí, používání různých přídavných látek, které se běžně používají, a my jsme říkali, že toto používat nechceme,“ uvedla Řehořková. Informace podle ní hledali ve starých knížkách a zkušenosti sbírali z vlastních pokusů. „Oficiálně máme povolení vyrábět fermenty od letošního jara a než jsme si o povolení zažádali, tak jsme zkoušeli a zkoušeli,“ dodala.
Biologickému zemědělství se Řehořkovi začali věnovat zhruba před 20 lety, kdy byl jejich chov zaměřený na výrobu mléka. „Měli jsme největší užitkovost na okrese, měli jsme krávu favoritku, která dojila 50 litrů, ale my jsme si říkali, kam se to ženeme, necítili jsme se dobře,“ vysvětlila Řehořková, proč se rozhodli pro změnu. Podle ní byli tehdy zvyklí kupovat dojnicím vysokoužitkové směsi a měli strach, co změna přinese. „Malinko zvířata sice ubrala, ale zjistili jsme, že najednou nepotřebujeme veterináře a zvířata jsou klidnější,“ řekla Řehořková.
Farma je nyní zaměřená jen na produkci masa, dojnice už nemá. „Výkupní cena byla taková, že bychom se neuživili, a zkrachovaly nám i mlékárny - čtyři. V každé nám zůstaly nějaké peníze,“ uvedl Jiří Řehořek.
Na přírodních pastvinách se v předchozích letech páslo přes 30 krav, i kvůli loňskému suchu ale jejich stav museli Řehořkovi snížit skoro o třetinu. „Bylo málo krmení, nechtěli jsme nakupovat, to by přestalo být bio,“ uvedl Řehořek. Nyní mají podle něj 22 krav. Usmrcují si je sami, jatka mají v areálu od loňska. Cílem je zajistit bezstresovou porážku, což se příznivě projevuje i na kvalitě masa. „Tím, že není zvíře vystresované, tak není maso náchylné ke kažení, nezůstává zbytková krev v mase,“ dodal Řehořek.
