Článek
Lidé mohou přispívat na přežití farmy, než se bude moci vrátit do normálního provozu. Za dary nabízí ekocentrum dárky nebo poukazy. „Jsme ekocentrum, které je založeno na dětech a návštěvnících. Nyní k nám nemohou jezdit školy na ekologické výukové programy, které jsou pro nás ekonomický přínos, nemohli jsme dělat v plném rozsahu tábory. Volnočasové kroužky máme pozastavené, které tu odpoledne pravidelně bývají. Nemohli jsme jezdit za seniory, jak jsme dřív jezdili do domovů. Jediné, co jsme mohli provozovat, byla chráněná pracovní místa, ale na ta stát přispívá jen asi ze 70 procent a těch zbývajících 30 procent musíme někde vzít a najednou není jak,“ uvedla jednatelka ekocentra Pavlína Štyndlová.
Jde o pracovníky většinou s psychiatrickými diagnózami, kterým práce a pobyt na ekofarmě výrazně pomáhá. Pracují na farmě dlouhodobě, mají pocit, že patří do společnosti. Mnohdy se jim i snížila medikace, zlepšily se vztahy v rodině, řekla Štyndlová. Pro ni osobně byla představa osm pracovníků propustit nepředstavitelná, proto Kozodoj vypsal sbírku.
Další problémem, který přinesla pandemie a uzavření pro veřejnost, jsou chybějící peníze na krmení zvířat. Žije jich zde několik desítek. Jde například o 20 koní, dva oslíky a jednu mulu, z nichž někteří mají rehabilitační zkoušky a využívají se při terapii lidí s psychickými problémy. Je zde stádo ovcí a koz i dvě lamy, dva pštrosi, kráva, prasata i ochočená divoká prasnice a drůbež. Zvířata jsou zvyklá na přítomnost lidí, dokonce i hrozivě vypadající černý krocan Karel sice na lidi hudruje, ale ve skutečnosti se jen chlubí a čeká na pohlazení.
Kontakt se zvířaty není určený jen pro vzdělávání dětí, ale i pro mezigenerační kontakty. Díky zvířatům se na Kozodoji setkávají senioři a malé děti a nacházejí skrz živé prostředníky vztah nejen k přírodě, ale i k sobě navzájem. Součástí Kozodoje je i lesní školka, která je také zavřená. Děti v ní tráví většinu času na vzduchu, na statku, v lese či na louce. Jen na spaní je určena vyhřívaná jurta.
Farma Kozodoj za pomoc nabízí lidem třeba poukazy, díky nimž se mohou povozit na koni, přičemž není potřeba být jezdcem, na koni s doprovodem mohou projít okolní krajinou. Za příspěvek do sbírky si lidé mohou pořídit trika, kšiltovky s potiskem, originální kozodojské omalovánky nebo česko-německou knihu kozodojských pohádek. Podle Štyndlové se už krátce po založení sbírky lidé začali ozývat a oblíbené výletní místo na kraji lázeňského města podpořili. Za několik dnů se na účtu sešlo přes 100.000 korun. „Lidé pomáhají podle svých možností, někdo padesátikorunou, stovkou, někdo pošle i 5000 korun. Jsme za všechno vděční, a to i za prostý ‚like‘ a vyjádření podpory,“ dodala jednatelka farmy, která už asi 20 let obohacuje městské prostředí Karlových Varů o útočiště blízké přírodě.
