Ekocida, méně masa a 110 km/h po dálnici. Francouzi navrhují reformy

Trestný čin ekocidy je „jakýkoliv čin způsobující vážné ekologické škody planetárního rozsahu, spáchaný se znalostí důsledků, které z něj vyplývají, a nelze je ignorovat,“ píše se v návrhu občanského konventu o klimatu, který v neděli schválil svá doporučení francouzské vládě. Jejich cílem je snížení emisí CO2 o 40 procent do roku 2030.

V případě, že ekocidu spáchá firma, musí být trestem vězení i peněžitá pokuta pro její vedoucí představitele, pokuta v procentech obratu společnosti a povinnost odškodnění, navrhl konvent. Socialističtí poslanci, kteří prosazovali schválení ekocidy do trestního zákoníku už vloni, požadovali trest 20letého vězení a peněžní pokutu ve výši 10 mililonů eur.

Jak připomíná deník Le Figaro, zmínka o ekocidě se objevila už na začátku 70. let v souvislosti s vietnamskou válkou, při níž americká armáda používala takzvaný agent orange. Tato chemická látka zničila značnou část tamních pralesů a její účinky na populaci ve formě rakoviny nebo deformací jsou znát dodnes.

Ničení přírody se sice dostalo do některých právnických textů týkajících se válečných konfliktů (Ženevské konvence, Římský status Mezinárodního trestního soudu), útoky na životní prostředí v době míru ale nikdy mezinárodní právo jako zločin neuznalo.

O zanesení ekocidy do trestního zákoníku by mělo rozhodnout referendum, požaduje konvent. O lidovém hlasování ostatně mluvil i prezident Emmanuel Macron, který loni sám s myšlenkou na vytvoření konventu o klimatu sám přišel. Po lednovém setkání s jeho účastníky prohlásil, že jejich závěry nebude nijak filtrovat.

„Myslím, že o některých opatřeních je třeba vypsat referendum, tím bychom se všemi sdíleli zájem o toto téma,“ řekl Macron s tím, že referendum by mohlo být dvojího druhu - buď přímo o textu zákona, které by pak bylo právně závazné, nebo hlasování o více návrzích, které by bylo spíše konzultativní. Vypsání referenda podpořila i ministryně pro životní prostředí Elisabeth Borneová.

Kromě výše zmíněné ekocidy se zástupci konventu shodli ještě na jedné otázce, o níž by měli rozhodovat všichni Francouzi - zanesení závazku na ochranu klimatu do preambule a prvního článku francouzské ústavy. „Republika garantuje ochranu biodiverzity a životního prostředí a boj proti klimatickým změnám.“

Mezi dalšími návrhy konventu, kterých je celkem 149, jsou i některé kontroverzní, které bezpochyby vyvolají ostrou diskuzi. Patří k nim zejména omezení rychlosti na dálnicích na 110 kilometrů v hodině. Tento bod prošel při pátečním hlasování poměrně těsně, pro zvedlo ruku jen 60 procent účastníků konventu. „Výhody pro klima jsou skutečné, protože v tomto druhu přepravy umožní snížení skleníkových plynů o 20 procent,“ odůvodňují zastánci snížení rychlosti své stanovisko. Lidé také podle nich ušetří na pohonných hmotách průměrně 1,4 eura na 100 kilometrů jízdy.

Velkým tématem byla pro účastníky konventu také výživa. Několik z návrhů směřuje k tomu, aby jedli Francouzi méně masa a více potravin rostlinného původu. Jedním z takových opatření je zavedení dvou vegetariánských jídel týdně v kantýnách od roku 2025.

Delegáti by také chtěli omezit plýtvání potravinami. Navrhují proto možnost výběru ve školních jídelnách, které až dosud vařily pouze jedno jídlo. Nyní by podle návrhu měly nabízet dětem dvě varianty, z nichž by si měli malí strávníci zvolit týden předem. Menu by se tak lépe přizpůsobovalo jejich poptávce a vrácených obědů by mělo být méně.

Delegáti by také uzákonili, aby stát preferoval rozvoj místních, sezonních a trvale udržitelných potravin.

Další část návrhů se týká automobilové dopravy - její individuální využívání by konvent v rámci boje s klimatickými změnami rád omezil. Navrhuje proto zavedení ekologických bonusů a malusů, bezúročné půjčky na nákup ekologických vozů nebo zákaz vjezdu „špinavých aut“ do center měst. Do pěti let by také zakázali prodej nových vozů, které vypouštějí více než 110 gramů oxidu uhličitého na kilometr.

Konvent se také zaměřil na reklamu a nadbytečnou konzumaci. Navrhuje proto omezit nadbytečné obaly a omezit reklamu na znečišťující výrobky. Na plakátech propagujících auta typu SUV by se tak mohl objevit nápis „Opravdu to potřebujete?“

Delegáti se nicméně na jednom revolučním návrhu také neshodli - zvažované snížení pracovní doby na 28 hodin týdně (jinak řečeno zavedení 4denního pracovního týdne) hlasováním neprošlo.

Prezident Macron se nyní ocitl v delikátní situaci - občanský konvent o klimatu sám vymyslel a slíbil, že jeho doporučení nebude brát na lehkou váhu. Země ale nyní čelí pandemii koronaviru, ekonomika se prudce zpomalila a úspěchy v boji proti nezaměstnanosti, kterých Macronova vláda dosáhla, se během posledních dvou měsíců rozplynuly jako pára nad hrncem. Odváží se nyní prezident splnit své sliby a provést radikální ekologické reformy?

Šéf Elysejského paláce se sice rád prezentuje jako světový lídr v boji proti změnám klimatu, reálná francouzská politika v něm ale oproti slibům značně pokulhává. I proto odešel z vlády její nejpopulárnější člen, někdejší televizní moderátor a později ministr pro ekologický přechod Nicolas Hulot. O tom, že Francouzi na téma klima slyší, přitom svědčí poslední volby do Evropského parlamentu, v nichž nejvíce posílili právě Zelení.