EDF může zaručit bezpečnost v Dukovanech, říká Macronův velvyslanec

Nový velvyslanec Francie v Česku Alexis Dutertre je specialista na evropskou politiku. Devět let ze své profesní kariéry strávil v Bruselu. A zjevně mu leží na srdci přípravy předsednictví Evropské unii, které bude v roce 2022 předávat Česku právě Francie.

První „ostrá“ diplomatická akce nového ambasadora v Praze se ale týkala jiného tématu - jaderných elektráren. Koncem listopadu Alexis Dutertre doprovodil na jednání s premiérem Andrejem Babišem šéfa francouzské energetické společnosti EDF. Řeč tam nebyla o ničem jiném než o tendru na stavbu nových bloků v Dukovanech.

„Velmi se zajímáme o debatu, která se vede kolem Dukovan. EDF má v úmyslu se zúčastnit tendru, jakmile budou známé jeho podmínky. To také řekl generální ředitel EDF Jean-Bernard Lévy v Praze,“ potvrdil Dutertre.

Vláda bude v lednu znovu jednat o tom, zda ze zakázky na rozšíření dukovanské elektrárny preventivně „vyhostit“ ruské a čínské zájemce. To požadují české zpravodajské služby, ministerstva vnitra a zahraničí i opozice.

Ve hře by v takovém případě zřejmě zůstali uchazeči z Francie, USA a Jižní Koreje.

V českém politickém zákulisí se dokonce mluví o tom, že Francouzi by mohli být v jaderné partii velmocí mírnými favority.

Velvyslanec Dutertre zdůrazňuje, že v Praze není od toho, aby do debat ohledně nastavení tendru zasahoval.

„Pozorně je sledujeme a je na české straně, aby se rozhodla, jaké budou podmínky a kritéria. Provozovatel EDF potřebuje jediné - aby byly jasné a transparentní, aby tak mohl připravit nabídku,“ vysvětluje.

V Česku zastupuje Alexis Dutertre jadernou velmoc. Země galského kohouta má v provozu 56 jaderných reaktorů, které vyrábějí 76 procent francouzské elektrické energie. Mimo domovskou půdu pak EDF postavila dalších 14 reaktorů.

„Francouzský jaderný průmysl může zaručit jadernou bezpečnost, zkušenost s provozem a dlouhodobé partnerství včetně pokrytí celého cyklu životnosti reaktoru i celého palivového cyklu,“ uvedl také velvyslanec Dutertre.

V souladu s politikou francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zdůrazňuje evropský a „klimatický“ rozměr jaderné spolupráce.

„Zásadní jsou klimatické cíle a dekarbonizace energetického mixu. V souvislosti s tím, že EU usiluje o omezení emisí o 55 procent v roce 2030 a uhlíkovou neutralitu v roce 2050, se Francie a Česká republika shodují na tom, že část řešení spočívá v jádru. Pokud je dobře zvládnuté, může sloužit k výrobě energie, která umožní soběstačnost, a zároveň omezit emise skleníkových plynů,“ dodává francouzský diplomat.

Zakázka na výstavbu dvou nových jaderných bloků na jihu Moravy má předpokládanou hodnotu 160 miliard. V jaderných tendrech ale nejde „jen“ o byznys. Reaktory staví po celém světě pouze firmy se státní účastí a i EDF vlastní francouzský stát. Provozem reaktorů vzniká i politické partnerství a do jisté míry závislost na desítky let.

Už kolem tendru na rozšíření jaderné elektrárny Temelín, který ČEZ vypsal před deseti lety za vlády Petra Nečase, probíhaly diplomatické manévry. Tenkrát se o české jaderné miliardy ucházely zájemci z USA, Ruska a právě Francie. V souvislosti s tehdejším jaderným tendrem se mimochodem - v bilaterální konstelaci zatím naposledy - podíval do sídla francouzských prezidentů, Elysejského paláce, český předseda vlády.

Jenže ČEZ z temelínského tendru francouzskou státní společnost Areva překvapivě vyloučil - údajně pro nesplnění podmínek zakázky. Tento moment na nějaký čas vztahy mezi Paříží a Prahou významně ochladil.

„Minulost nás nezajímá. Soustředíme se na aktuální kontext, pro nás jsou nyní výchozím bodem klimatické cíle,“ uvedl diplomat.

Každopádně i sama Areva začala psát novou kapitolu - přejmenovala se na Framatome.

Aktuální strategický rozměr jaderných zakázek dokresluje i pohled do dalších středoevropských zemí. Česko se geopoliticky v této problematice ocitlo mezi dvěma póly - zatímco Maďaři rozšiřují jadernou elektrárnu v Paksi s Rusy, Poláci podepsali exkluzivní dohodu o spolupráci v jaderné energetice s Američany.

Případná účast ruského Rosatomu na dukovanském projektu je v Česku velmi citlivá. Bezpečnostní experti varují, že závislost na zemi s autoritářskými sklony je příliš velkým rizikem. Ruský byznys má ale silného zastánce v prezidentu Miloši Zemanovi. Ani ČEZ nechce ruské zájemce vyloučit - prý by jejich účast mohla mít pozitivní vliv na cenu zakázky.

Jako kompromisní řešení se rýsuje, že by Rosatom nebyl do tendru přizvaný, ale mohl by se tendru zúčastnit spolu s „bezpečným“ uchazečem v konsorciu. Francouzská EDF má s Rosatomem podepsané memorandum o porozumění o vývoji inovací a v maďarském Paksu Framatome dodává část kontrolních systémů.

Naopak, jak připomenulo velvyslanectví, EDF má v úmyslu předložit svou nabídku sama. Už dříve to v Právu řekl šéf společnost Jean-Bernard Lévy.

„Myslím si, že rozumíme velmi dobře české pozici. Je skutečně na české straně, aby si sama stanovila bezpečnostní kritéria,“ říká Dutertre.

Toho pojí k regionu osobní vztah - Česko navštívil poprvé hned v roce 1990, tehdy ještě jako student, jako první z postkomunistických zemí. „Po pádu železné opony to byl velmi silný zážitek. Bylo to znovuobjevení Evropy. Nebyl jsem ‚na východě‘, ale v srdci Evropy,“ uzavírá.