Článek
Evropská centrální banka zpomalí nákupy dluhopisů, kterými se snaží podporovat hospodářský růst v eurozóně zasažený pandemií nemoci covid-19.
Rada guvernérů ECB na svém zasedání rozhodla, že ve srovnání s předchozími dvěma čtvrtletími sníží měsíční nákupy dluhopisů v rámci nouzového pandemického programu označovaného PEPP, konkrétní čísla však ve své zprávě neuvedla. Doposud ECB kupovala dluhopisy tempem zhruba 80 miliard eur (dva biliony Kč) měsíčně.
„Dáma se nesnižuje,“ řekla prezidentka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci, kde vysvětlovala rozhodnutí měnového výboru. Použila k tomu obrat připomínající slavné prohlášení britské premiérky Margaret Thatcherové „dáma se neotáčí“. „To, co jsme dnes jednomyslně udělali, je kalibrace tempa nákupů, abychom dosáhli našeho cíle, kterým jsou příznivé podmínky financování. O tom, co bude následovat, jsme nejednali,“ dodala.
„Rada guvernérů usuzuje, že příznivé podmínky financování je možné zachovat při mírně pomalejším tempu čistých nákupů aktiv v rámci nouzového pandemického programu nákupů než v předchozích dvou čtvrtletích,“ uvedla centrální banka. Ta celkově na nákupy v rámci programu PEPP vyčlenila 1,85 bilionu eur (47 bilionů Kč) a očekává, že v nákupech bude pokračovat nejméně do března 2022.
Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že ECB sníží tempo nákupů dluhopisů v příštích třech měsících na 60 až 70 miliard eur měsíčně.
Centrální banka současně potvrdila svůj dlouhodobý slib, že posílí stimulační opatření, pokud se situace na trzích zhorší a finanční podmínky to budou vyžadovat. „Rada guvernérů je připravena všechny své nástroje podle potřeby upravit, aby zabezpečila stabilizaci inflace ve střednědobém horizontu na cílové úrovni dvou procent.“
Hlavní úroková sazba zůstává dál na nule. Nákupy aktiv v rámci programu APP se také nemění a budou pokračovat tempem 20 miliard eur měsíčně.
ECB také zlepšila prognózu ekonomického růstu a inflace na letošní rok. Zdůvodnila to tím, že ekonomika eurozóny se zotavuje z ničivé pandemie rychleji, než většina expertů očekávala. Lagardeová uvedla, že eurozóna je na cestě k silnému růstu ve třetím čtvrtletí a ECB předpokládá, že hospodářská aktivita bude do konce roku na úrovni před pandemií. Zdůraznila, že vyhlídky na budoucí oživení stále závisejí na pokračujícím úspěchu evropského očkovacího programu a na počtu nakažených ve světě. Ekonomika eurozóny se ale zotavuje.
Podle základního scénáře ECB se hrubý domácí produkt (HDP) letos zvýší o pět procent, zatímco v červnu ECB čekala jeho zvýšení o 4,6 procenta. V příštím roce by růst mohl podle nové prognózy činit 4,6 procenta.
Inflaci ECB na letošní rok odhaduje v průměru na 2,2 procenta, což je více než 1,9 procenta očekávaných v červnu. Ke zvýšení prognózy přiměly ECB vyšší ceny komodit, omezení výroby a nárůst spotřeby.
Lagardeová uvedla, že nová prognóza sice počítá s inflací nad dvouprocentním cílem ECB, očekává se ale, že současný růst cen je dočasný a že střednědobá inflace zůstane výrazně pod cílem. V příštím roce by měla inflace podle ECB zpomalit na 1,7 procenta a v dalším roce na 1,5 procenta.
