Článek
Banky zemí eurozóny nezveřejňují základní informace o vlivu svých půjček na klimatické změny. V pátek to oznámila Evropská centrální banka (ECB). Informovala o tom agentura Reuters.
Momentálně pouhá tři procenta bank eurozóny zveřejňují základní informace související s klimatem. 58 procent z nich zveřejňuje méně než polovinu vyžadovaných informací a 16 procent nezveřejňuje nic.
„Prakticky žádná z institucí dosud v rámci našeho hodnocení nesplnila minimální míru zveřejňování potřebných zpráv,“ uvedla ECB.
ECB vytyčila vůči bankám eurozóny, nad kterými dohlíží, požadavky ohledně zveřejňování jejich vlivu na změny klimatu. Na směrnicích pracovala od letošního jara.
Od jednotlivých bank se očekává, že při rozhodování o půjčkách a investicích budou zohledňovat uhlíkovou stopu a další aspekty, které mohou ovlivnit globální klimatickou situaci. Budou muset kvantifikovat dopad na klima a zranitelnost vůči vlivům počasí u všech svých klientů. Ve zprávách se také bude muset nahlašovat míra emisí, produkce odpadu, způsob využívání vody a dopad na biologickou rozmanitost.
Bankám ECB uloží lhůtu jednoho roku na to, aby informace ohledně těchto rozhodnutí shromáždily a zveřejnily. Počátkem příštího roku je vyzve, aby provedly „sebehodnocení“. Po interpretaci výsledků a provedení zátěžového testu přijme ECB další „následná opatření“ v roce 2022.
Při nedodržení pravidel a pokynů zatím ale neplánuje bankám zvýšit kapitálové požadavky. Dodává také, že některé evropské banky s mapováním klimatických rizik už začaly. Projevuje se to například občasnými odpisy aktiv u podniků s vysokou produkcí uhlíku a upřednostňováním dopravy pomocí elektrických vozidel.
Klimatická změna začíná mít na světové bankovnictví čím dál větší vliv. Už v první dekádě 21. století začaly vznikat takzvané zelené dluhy. Jde v zásadě o dluhopisy, které jsou speciálně vyčleněné na získávání peněz na projekty v oblasti klimatu a životního prostředí. Podle odhadů dosáhly globální zelené dluhy za rok 2019 celkové částky 250 miliard dolarů.
Dále například americký Fed v loňském roce přišel s návrhem takzvané „zelené úrokové sazby“. Systém plnící úlohu centrální banky USA by skrze ni určoval výši úrokových sazeb na základě odhadovaného množství skleníkových plynů, které konkrétní půjčka způsobí. Vyšší emise, tedy větší dopad na klima, by se kompenzovaly vyššími úroky.
