Dvojí kvalita potravin nebo vegetariánské kotouče. 5 věcí, které se EU nepovedly

Dvojí kvalita potravin

V Česku se traduje, že směrnice o nové politice pro spotřebitele, která zahrnovala i problematiku dvojí kvality potravin, Evropský parlament neschválil. Není to ale tak úplně pravda. Europoslanci zákaz o dvojí kvalitě přijali, teď už jen zbývá, aby ho odhlasovaly členské státy. Co ale čeští europoslanci kritizují, je to, že směrnice nebyla schválena s pozměňovacím návrhem. Za lepší kvalitu potravin pro Českou republiku bojovala europoslankyně za ČSSD Olga Sehnalová.

Největším problémem směrnice se staly výjimky, které byly k zákonu přidané. Ty totiž ve výsledku způsobily, že v praxi zákaz dvojí kvality tak úplně fungovat nebude. Ve výjimkách je uvedené, že výrobky stejné značky v různých státech mohou používat místní suroviny. To ale nezaručuje, že budou stejné kvality. Další výjimkou jsou výrobky, u kterých si spotřebitelé jinou kvalitu budou přát.

S takovou výjimkou bude velmi těžké dokázat, jestli se kvalita významně liší. Podle Sehnalové to v praxi nemůže fungovat už jen proto, že posuzování bude zdlouhavé, protože každou údajnou dvojí kvalitu bude muset posuzovat dozorový orgán, následně sbírat důkazy a vyjádření výrobců.

Kotouče a tofu desky

V českých médiích se před měsícem objevila zpráva, že chce Evropská unie přejmenovat názvy vegetariánských jídel. Z hamburgerů bez masa by tak byly „kotouče” a ze steaků „desky”. Nic takového ale zatím schválené nebylo.

Je ale pravda, že se tím europoslanci zabývají. Návrh předložil na zemědělském výboru Evropského parlamentu francouzský europoslanec Éric Andrieu, kde ho odhlasovalo 80 % členů. V praxi to tedy znamená, že se o tomto návrhu bude po volbách hlasovat i v Evropském parlamentu.

Zatímco část veřejnosti tuto změnu uvítala, druhá byla pobouřená. Objevily se totiž názory, že to uškodí přístupu k vegetariánům, a také kritika, že europoslanci řeší zbytečnosti namísto důležitých věcí.

Článek 11 a 13

Značně kontroverzní se stala i směrnice o autorském právu se známým článkem 11 a 13. Cílem bylo sjednotit a zmodernizovat autorské právo napříč Evropskou unií, a ochránit tak zisky umělců, které poškozuje internetové pirátství.

Lidem i velkým firmám se směrnice nelíbí hned z několika důvodů. V článku 11 jsou hlavním problémem poplatky, které budou muset Google a Facebook hradit médiím, jejichž obsah zveřejňují. Autoři ho zavedli, protože zmíněné firmy vydělávají na článcích víc než samotná média.

Článek 13 zase nařizuje, aby servery předešly šíření pirátského obsahu. To znamená, že například YouTube bude muset před zveřejněním videa zkontrolovat, zda neobsahuje kradený obsah. V praxi je to ale s přihlédnutím k počtu nahraných videí denně nemožné. Když to ovšem neudělají, hrozí jim žaloba.

Zastánci směrnice ovšem upozorňují na to, že lidé by měli platit za obsah a neupírat autorům zisky, na které mají právo.

Zimní a letní čas

Europarlament v březnu tohoto roku podpořil ukončení střídání zimního a letního času. To se zavedlo v minulém století kvůli úspoře elektřiny, která byla nedostatková a drahá. V dnešní době už je taková úspora nepotřebná.

Každý stát individuálně se musí do roku 2021 domluvit, na který čas přistoupí. Od téhož roku se střídání ruší. Je proto možné, že například v Česku a na Slovensku nakonec bude jiný čas, protože se státy rozhodnou jinak. Právě tomu se momentálně snaží Unie předejít.

Většina lidí si přeje zrušení uměle vytvořeného letního času a zachování zimního. To by ale způsobilo, že například v červnu by vycházelo slunce už ve 3:41 ráno. Odpůrci tvrdí, že lidé v dnešní době světlo od čtvrté hodiny ranní nevyužijí a naopak by se jim hodilo více světla večer.

Kvóty

Kvóty pro přerozdělování migrantů, které měly řešit uprchlickou krizi, neměly už od začátku podporu, a to hlavně mezi státy visegrádské čtyřky. Přesto byly v roce 2015 schválené. Proti hlasovalo Rumunsko a státy V4 kromě Polska, které na poslední chvíli změnilo názor.

Všechny státy tedy musely přijmout určitý počet uprchlíků, aby ulevily státům nejvíce zasaženým migrační krizí, jako Švédsko či Německo, ale také pobřežním státům, jako je Itálie nebo Řecko. Kontroverzní kvóty však vyvolaly u veřejnosti velký odpor, z toho důvodu Česko kvóty nedodrželo. To samé se stalo v Maďarsku a Polsku.

Evropská komise proto na tyto státy podala žalobu. Česko přijalo pouze 12 uprchlíků a potom se odmítlo na kvótách dál podílet. Kvóty skončily po dvou letech v roce 2017.

Volby do Evropského parlamentu se v Česku konají už 24. a 25. května. O budoucím složení rozhodnou všichni občané EU. Podívejte se na stručné video o letošních volbách.