Článek
Víkendy, prázdniny, svátky nebo zimní měsíce – v tu dobu počet pacientů na pohotovosti skokově klesá. Proč? Ukazuje se, že rozhodnutí, jestli do nemocnice za rychlou pomocí vyrazit, neovlivňuje jenom náš aktuální zdravotní stav.
Tak třeba – na pohotovost dorazí spíš člověk, který to do nemocnice má méně než 30 kilometrů. Pokud je vzdálenost vyšší, stoupá i pravděpodobnost, že zůstane doma nebo půjde k obvodnímu lékaři či specialistovi v běžnou pracovní dobu.
Podobně je to s volnými dny, které si nechtějí pacienti kazit pobytem v nemocnici.
„Když je co lepšího dělat, lidé radši zůstanou doma,“ vysvětluje s trochou nadsázky chirurg Martin Nordberg ze švédského Karolinského institutu, který analyzoval data z šesti pohotovostí ve Stockholmu.
„Víme, kolik vás přijde a kdy”
Z jeho studie tak vyplývá, že zhruba 70 procent lidí by na pohotovost v ten konkrétní moment jít nemuselo. Jen 30 procent pacientů tak opravdu potřebuje akutní péči.
„Nejde jenom o sestry, lékaře a další personál. Ale jde také třeba o využití rentgenů nebo znalost toho, kolik je v celé nemocnici volných lůžek,” vysvětluje lékař, proč je podobné informace potřeba v datech hledat, a dodává: „To všechno jsou zdroje, se kterými musíme pracovat líp, než to děláme dnes.“
Nordberg je tak schopný z dat vytvořit předpověď, která řekne, kolik pacientů dorazí na pohotovost v dalších dvou dnech. „Naše odhady se z víc než 80 procent shodují s tím, co se pak na pohotovosti skutečně děje,“ říká lékař.
Švédský lékař pracoval s údaji o víc než 13 tisících pacientech, kteří na pohotovost ve Švédsku dorazili mezi 1. lednem 2015 a červencem 2016.
Nejběžnější problém? Bolest břicha
Z jeho analýzy taky vyplývá, že nejběžněji se na pohotovost chodí s bolestí břicha, a faktor, který tam lidi dožene, je strach. Proto podle Nordberga nejde pacientům podobné chování vyčítat.
Výsledky jsou podle něj přenositelné do jiných zemí a od Švédska se budou lišit jen mírně. Chování i pohnutky lidí bývají v tomto ohledu stejné.
Analýza dat, kterou Nordberg provedl, proběhla na anonymizovaných datech, aby nebyla porušena etická pravidla nakládání s podobnými údaji. Lékař výsledky své studie prezentoval na konferenci SAS Analytics Experience 2018 v Miláně.
Česko dává do zdravotnictví ročně přes 350 miliard korun a v Evropě patří mezi podprůměr (při přepočtu na procenta z hrubého domácího produktu). Švédsko naopak ve výdajích na zdravotní péči patří v Evropě mezi špičku.
Na reportáž z konference v Miláně se podívejte ve videu nad článkem.
