Článek
Nazvěme to třeba předjímání. Nebo: příliš uspěchaný názor, jak nehoda proběhla, který policie vyslovila dříve, než byla pečlivě došetřena.
Dcera Milana Hubáčka z Trutnovska podle policie vyjela v levotočivé zatáčce z vozovky na krajnici, strhla řízení zpět, střetla se bočně s protijedoucím vozem a skončila v poli. Dokonce i na místě podepsala protokol, že je viníkem nehody. Jenže když její otec začal zkoumat poškození jejího vozu i snímky, které na místě střetu pořídila policie, pojal podezření, že k nehodě mohlo dojít jinak. Což potvrzuje i znalecký posudek, o který požádal soudního znalce. A proč dcera hned na místě souhlasila s tím, že za nehodu může ona?
„Byla jsem v šoku, jen jsem se klepala a brečela jsem. Souhlasila bych se vším, co by tam napsali,“ říká Jana Šárközi.
Mluvčí královéhradecké policie Magdaléna Vlčková se brání úvahám, že by policie postupovala nesprávně. Soud neproběhl, takže může mít i pravdu. Ale proč policie třeba nedělala znalecký posudek, když o něj otec řidičky žádal?
Druhá dopravní nehoda se stala v moravských Pozořicích. Řidič srazil dvě děti, které přebíhaly přes přechod. Holčička byla těžce zraněná. Jejich otci vadí, že policie od začátku pracovala pouze s verzí, že za nehodu mohou děti. I podle něj tzv. předjímala výsledek.
Signalizují tyto dva případy nějaký obecnější trend? Neusnadňuje si policie někdy práci až příliš zaběhanými schématy vyšetřování i tam, kde by neměla? A co si o tom myslí mluvčí ÚAMK?
Podrobnosti v úvodním videu. Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který vysílá v premiéře Televize Seznam každý čtvrtek od 21:00. Archiv pořadu najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
