Článek
Už v létě bychom si snad mohli dát pivo u opravené Šlechtovky. Což je upřímně řečeno skoro neuvěřitelné.
Někdy na podzim roku 2017 dorazila do Seznamu tehdejší primátorka hlavního města za hnutí ANO Adriana Krnáčová. Upřímně řečeno, neprožívala tehdy nejlepší období své dočasné politické dráhy, která vyvrcholila o rok později tím, že si místo ní Andrej Babiš našel Petra Stuchlíka. Což je také pěkný příběh, ale zpět ke Krnáčové.
Během Výzvy Seznamu jsem jí mimo jiné také vmetl, že nedokázala udělat nic se Šlechtovkou, téměř půl století chátrající novogotickou památkou v parku Stromovka.
„To není pravda, oprava už začíná,“ snažila se bránit Krnáčová, ovšem neuspěla. Do Stromovky pravidelně chodím, takže dobře vím, v jakém stavu Šlechtovka je, oponoval jsem.
Pravdu, jak to tak občas chodí, měla ona, ne já. Šlechtovka je dnes už v podstatě opravená, probíhá její částečná kolaudace a snad už v létě bude možné dát si u ní ve stánku pivo a dojít si na WC.
Což je upřímně řečeno skoro neuvěřitelné.
V Praze najdete několik staveb, na jejichž stavu se podepsaly všechny možné pohromy posledního půlstoletí: komunismus, divoký kapitalismus nebo povodně v roce 2002. Šlechtovka to schytala všechno ve velkém. Dvakrát vyhořela, v roce 2008 se jen tak tak nepropadla do podzemí Stromovky při stavbě tunelu Blanka. Návštěvníci Stromovky se už smiřovali s tím, že to s ní dopadne jako se spoustou podobných projektů, u nichž jsme tolikrát prošli oněmi cimrmanovskými fázemi očekávání a zklamání.
Adriana Krnáčová už se ve funkci otevření Šlechtovky nedočkala, což ji může mrzet, na druhou stranu ona zase mohla před pěti lety slavnostně stříhat pásky tunelu Blanka a prodloužení metra A do Motola, což byly stavby zahájené ještě za Pavla Béma.
Problém je, že se toho od té doby v Praze moc nestalo. A třeba otevření trasy metra D – plánované ještě počátkem desetiletí na letošní rok – se odkládá na neurčito. Proto člověk cítí zvláštní pohnutí, skoro dojetí a potřebu se Adrianě Krnáčové omluvit a poděkovat i za opravu jednoho domu, jenž měl být zachráněn nejpozději někdy v roce 1995.
Tohle je skutečně zvláštní doba.
