Dvanáctá cesta do Číny v roli kancléřky. Merkelová vyzvala Peking k nenásilnému řešení hongkongských protestů

Merkelová na tiskové konferenci zůraznila, že stále platí závěry smlouvy mezi Spojeným královstvím a Čínskou lidovou republikou o předání Hongkongu. Podle spolkové kancléřky se teď musí udělat maximum pro to, aby se předešlo dalšímu násilí. Čínský premiér Li se vyhnul jednoznačné odpovědi na otázku, zda může vyloučit čínský vojenský zásah. Podle předsedy čínské vlády bude Peking podporovat hongkongskou administrativu s cílem ukončit stávající chaos v „mezích zákona.”

Angela Merkelová během prvních hodin své už 12. oficiální návštěvy vyslyšela prosbu mladého hongkongského aktivistu Joshuu Wonga. Ten se na kancléřku obrátil v otevřeném dopise s žádostí o podporu demonstrantů a nadnesení tématu Hongkongu během své čínské cesty. Wong přitom apeloval na východoněmecký původ Merkelové. „Máte zkušenosti z první ruky ohledně hrůz diktátorské vlády,” napsal nedávno zadržený aktivista. Ten kancléřce poradil, aby vzhledem k tomu, že Čína údajně nedodržuje mezinárodní právo a porušuje sliby, bylo Německo ostražité ohledně dělání byznysu s Pekingem.

Podle deníku Handelsblatt má spolková republika na uklidnění situace v Hongkongu velký zájem. Ten se netýká jen lidskoprávní tradice německé diplomacie, ale také ekonomických zájmů německých firem. Ty mají v doprovodu Angely Merkelové hojné zastoupení. Jednání s čínskými protějšky se účastní třeba šéf Deutsche Bank Christian Sewing, ředitel koncernu Volkswagen Herbert Diess nebo číslo 1 Siemensu Joe Kaeser.

Topmanažeři se v Číně chtěli přidat ke kritice tamního systému sociálních kreditů, které jsou prý značnou brzdou fungování evropských firem. Velkým tématem je také propad přímých čínských investic ve spolkové republice. Angela Merkelová v Pekingu zdůraznila, že zpřísněná pravidla pro čínské investory v Německu by dál neměla investiční plány asijské mocnosti brzdit. Dlouhodobým sporným tématem jsou krádeže duševního vlastnictví ze strany Číny, které poškodily už celou řadu německých firem.

První hodiny ostře sledované návštěvy spolkové kancléřky se nesly ve znamení snahy čínských hostitelů omezit přístup německým novinářům na tiskovou konferenci šéfů obou vlád. Čína původně povolila účast jen těm reportérům, kteří přiletěli s Angelou Merkelovou z Německa. Stopku ovšem dostali zpravodajové německých médií, kteří v Číně dlouhodobě působí a o tamním dění vesměs kriticky informují. Až po intervenci německé strany se i čtyři z těchto novinářů na tiskovou konferenci dostali. Uvnitř německé delegace se podle Der Spiegelu spekulovalo o tom, že se Číňané snažili zabránit tomu, aby se dotazy stočily k dění v Hongkongu nebo dokonce k situaci Ujgurů vězněných v převýchovných táborech.

Německá veřejnoprávní televize ARD spočítala, že žádný západní politik neabsolvoval v historii tolik cest do Číny, jako právě Angela Merkelová. Ta si o pozornost řekla během jedné ze svých návštěv před deseti lety, kdy spolková kancléřka vyslovila naději, že se „Čína politicky víc otevře”. O naplnění této vize můžeme úspěšně pochybovat. Podle expertů, které oslovila ARD, je ale teď Merkelová v komfortní situaci, kdy může s čínskými partnery mluvit i o nepříjemných věcech. Vyplývá to prý z toho, že ve stávající obchodní válce mezi USA a Čínou nemá Peking zájem na tom udělat si na Západě další nepřátele. Kancléřku se do té správné názorové „polohy” vůči Číně snažil před současnou návštěvou „vmanévrovat” také americký velvyslanec v Berlíně Grenell. Ten na Twitteru napsal, že kvůli trvalému porušování lidských práv už Merkelová nemůže k Číně přistupovat stylem „business as usual”.