Článek
Mělo to být „klidné“ léto.
Když 17. května vypršel stav nouze zavedený zkraje března kvůli rychle se šířící epidemii koronaviru, šířil se také optimismus, že v příštích měsících se situace minimálně na čas uklidní, protože letní klima nepřinese novému viru dobré podmínky.
Nyní už je zřejmé, že se to tak úplně nestalo. Následující čísla to potvrzují.
Porovnali jsme v několika ohledech dvě pomyslné fáze koronavirové epidemie v České republice. Za konec té první jsme stanovili už zmíněný 17. květen, kdy skončil nouzový stav a s ním pak postupně byla zrušena i drtivá většina epidemiologických opatření, která měla nákazu brzdit.
Jak toto porovnání dopadlo, se podívejte v následujících grafech.
První, co jsme porovnali, byl denní přírůstek nově potvrzených případů.
Ze statistik jsme vybrali dvacet „nejhorších“ dní a ukázalo se, že jenom šestkrát (červené sloupky) se v tomto výběru objevily dny z prvního časového úseku epidemie. Letní čas (modré sloupky), kdy měla být nákaza podle některých komentářů spíše na ústupu, navíc přinesl absolutní rekordy, kdy 21. a 28. počet nově potvrzených případů překonal (503), respektive atakoval (484) hranici pěti set případů.
Zároveň ale porovnání první a druhé fáze dokládá argumentaci vládních odborníků, podle nichž je více než počet nových případů důležitější to, jak přibývají hospitalizovaní s těžkým průběhem nemoci nebo počty lidí, kteří s nákazou covid-19 zemřeli.
Jak ukazuje srovnání dnů s nejvyššími počty zemřelých, zcela dominuje doba prvních týdnů a měsíců epidemie. Proč to tak je, zatím odborníci přesně nevědí. Jedna z nepotvrzených verzí je, že je aktivnější mutace viru, která se lépe šíří, ale je méně smrtelná.
Podle genetika Jana Pačese z Ústavu molekulární genetiky je to spíše tím, že nejsou tolik napadené rizikové skupiny. Například v Praze je nyní medián nakažených 29–30 let. „Ale také to souvisí s tím, že lékaři už vědí, jak se ten virus chová, a umí ho lépe léčit. Už jsou i některé léky, které fungují. Takže dost možná to souvisí s tím, že už na virus umíme správně reagovat,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy Pačes, který je vůči teorii nové mutace spíše skeptický.
Imunolog Václav Hořejší pak v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl další možná vysvětlení.
„Že jsou teď počty nakažených vyšší, je úplně logické. Všechna restriktivní opatření z mého pohledu trochu ukvapeně zmizela na počátku července. A čím míň je opatření, tím snazší má virus šíření v populaci. Takže se to dalo čekat. Na druhé straně my dnes už na rozdíl od situace v březnu něco o viru a jeho fungování víme. Třeba to, kdo jsou rizikové skupiny. Tito lidé se, předpokládám, notabene k nim patřím, chrání víc než třeba mladí lidé. Tím se pak dá i vysvětlit to, že prozatím je počet vážných průběhů nemoci a úmrtí menší, než byl v březnu nebo dubnu,“ uvedl imunolog.
Čísla zároveň ukazují, že se ve druhé fázi epidemie méně testovalo. Navzdory jarním prohlášením vládních činitelů, že cílem je se denně dostat až na 20 tisíc testů, se počet naopak snižoval.
Naopak (vzhledem k růstu nových případů) rostl poměr pozitivních výsledků. Podle Ministerstva zdravotnictví to bylo způsobeno tím, že hygienici lépe trasovali, a tudíž „šli více na jistotu“.
Během léta kromě počtu úmrtí klesla i čísla, která vládní tým považuje za důležitá.
Oproti „prvnímu poločasu“ je méně hospitalizovaných s koronavirem. Zároveň se drží na podobné hladině podíl lidí, kteří jsou kvůli nemoci covid-19 v těžkém stavu na nemocničním lůžku. Vzhledem k tomu, že je oproti počátečním měsícům epidemie méně výrazně více aktivních případů, to pravděpodobně znamená, že v nemocnicích nekončí tolik lehkých případů.
