Článek
Současný plán suchého poldru, což je přehrazení vodního toku, za jehož hrází se však nehromadí voda, je kompromisem pro většinu stran. Až bude rozhodnutí pravomocné, může Povodí Labe začít s výkupem potřebných pozemků.
Ke kompromisu došlo až loni v létě, kdy projektant do suchého poldru umístil migračně propustné zařízení, které by mělo ochránit vzácné ryby - mihuli potoční a vranku obecnou, o něž se ochránci nejvíce báli. Pak už se čekalo jen na územní rozhodnutí o umístění stavby, které dobrušský odbor výstavby a životního prostředí vydal v pondělí.
„Rozhodnutí vítáme, více se však budeme moct vyjádřit, až nastudujeme celý dokument, který má 99 stran,” uvedla mluvčí Povodí Labe Hana Bendová. Suchý poldr má tvořit zhruba 13 metrů vysoká hráz dlouhá 500 metrů. Voda z povodní se bude rozlévat na 55 hektarech plochy. „Bude realizované řešení, které je poměrně citlivé k přírodě, bude levnější a je to řešení, které je také moderní,” řekl krajinný ekolog Martin Hanousek (SZ), který se problémem zabývá už 13 let a spolu s kolegy bojoval za co nejcitlivější provedení.
Byť se zdá, že projekt se pohnul a nabytí právní moci bude už jen malý detail, suchý poldr, který má podle povodí chránit okolí říčky Dědiny, ještě vyhráno nemá. Proti územnímu rozhodnutí se odvolá soukromý zemědělec Josef Petr, jemuž má hráz vyrůst doslova za domem. „Pokračujeme v boji, bydlet pod hrází není to nejlepší. Zkazí to ráz krajiny a náš pozemek úplně odstíní, nepůjde nám sem světlo,” vysvětluje muž, který hospodaří na 370 let starém rodinném gruntu.
Suchý poldr v minulosti už územní rozhodnutí měl, před dvěma lety ho však zrušil Krajský úřad Královéhradeckého kraje, neboť tehdy nekorespondoval s územním plánem Dobrušky.
