Článek
Téměř dvacet let. Tak dlouho byly vojenské jednotky Spojených států a dalších spojeneckých zemí v Afghánistánu. Původně šlo o odpověď na teroristické útoky 11. září 2001, kdy USA požadovaly vydání Usámy bin Ládina, který v Afghánistánu žil a pomáhal radikálnímu hnutí Tálibán s výcvikem teroristů.
Od začátku letošního května však západní jednotky oblast opouštějí. Je to dobře vidět zejména na grafu ukazujícím procento oblastí ovládaných Tálibánem. Radikálové dlouhodobě neměli v moci ani pětinu území, od pátého měsíce však sféra jejich vlivu prudce roste a nyní již kontrolují více než tři čtvrtiny všech regionů.
Není to přitom ani týden, co Tálibán dobyl první velké afghánské město – Kundúz. Jeho postup od té doby zrychluje a všechny předpovědi se ukazují jako liché. Například americký prezident Joe Biden ani ne před šesti týdny prohlásil, že afghánské ozbrojené složky svou zemi dokážou ubránit.
Sociální sítě se tak plní videy prchajících lidí, kteří se snaží dostat ze země, v níž se moci chopilo radikální nábožensko-politické hnutí.
Tisíce zoufalých Afghánců na ploše kábulského letiště. Američtí vojáci drží perimetr kolem vojenské části letiště. Komerční spoje nelétají. Strašně smutné. https://t.co/iptoFSZRRg
— Jiří Hošek (@hosekj) August 16, 2021
S odchodem spojeneckých vojsk pak tradičně přichází čas na vystavení pomyslného účtu za konflikt.
Amerika ve válce přišla o zhruba 2,5 tisíce vojáků, Velká Británie o téměř 500 a ostatní země o 700 bojovníků. Válka si vyžádala životy i českých vojáků – v důsledku konfliktu jich zemřelo 14.
Na druhé straně přišlo o život více než 51 tisíc členů Tálibánu a dalších opozičních bojovníků.
Zabito bylo ale také 3846 Afghánců, kteří spojeneckým vojskům pomáhali a přímo afghánská armáda a policie hlásí 66 tisíc obětí. Mezi zemřelými je také 444 pracovníků humanitárních organizací a 72 novinářů.
Svou daň si válka vybrala i mezi civilisty. Jen od roku 2009 eviduje Asistenční mise OSN v Afghánistánu přes 40 tisíc obětí, agentura AP uvádí dokonce 47 245 mrtvých civilistů. Necelá třetina z tohoto čísla jsou podle OSN děti, dalších 13 procent pak ženy.
Finální účet: Bezmála bilion dolarů
Mezi lety 2010 a 2012, kdy jen Spojené státy měly v zemi přes 100 tisíc vojáků, stála válka USA téměř miliardu dolarů ročně. Celkem se odhaduje, že jen v období 2001–2019 zaplatily Spojené státy za konflikt zhruba 822 miliard. Do částky navíc nejsou započítané výdaje v Pákistánu, který spojenci ve válce také hojně využívali.
Podle Brownovy univerzity tak mohly výdaje Spojených států dosáhnout okolo 978 miliard dolarů. Tyto peníze však nešly pouze do vybavení a plat vojáků. Necelých 90 miliard bylo použito například na vytvoření a výcvik afghánské armády a policejních sborů, 36 miliard bylo vyčleněno na rozvoj oblasti. Další část prostředků byla použita na boj proti drogám a humanitární pomoc.
Válka však při vší své hrůze přinesla i drobná pozitiva. Oproti období, kdy bylo u moci radikální hnutí, klesla zhruba o 50 procent kojenecká úmrtnost. Naopak stoupla gramotnost dívek, v současné době umí podle agentury AP číst 37 procent afghánských dospívajících dívek. Otázkou ale je, jestli nyní dostanou šanci nabyté vědomosti využít.
