Dva roky videa v českém fotbale. Jak funguje VAR na tuzemských stadionech?

Poprvé se video v ostrém utkání české nejvyšší soutěže objevilo v prosinci roku 2017. Od tehdejšího průlomového utkání Sparty proti Mladé Boleslavi uplynuly před pár dny dva roky a chtělo by se říct, že informovanost veřejnosti a souznění všech aktérů s novým pravidlem jsou bezproblémové. To ovšem tak úplně neplatí. Jak video v českém fotbale vlastně funguje a v čem jsou největší problémy?

Veškerá zodpovědnost při klíčových rozhodnutích, která souvisí s použitím videa ve fotbale, leží na bedrech pěti účastníků zápasu. V přenosovém voze jde o operátora přenosu, videorozhodčího a jeho asistenta. Přímo na ploše je to pak samozřejmě hlavní arbitr zápasu a jeho asistent, který má na starosti obsluhu monitoru u postranní čáry.

Ve své podstatě může tento kvintet posuzovat během utkání čtyři případy sporných okamžiků. Konkrétně jde o posouzení regulérnosti vstřelené branky, dále to jsou penaltové zákroky, udělení přímé červené karty a identifikace hráčů při trestání jejich prohřešků.

„Povinnosti videorozhodčího jsou dané protokolem Mezinárodní pravidlové komise IFAB. Videorozhodčí podrobně monitoruje dění celého utkání a jeho úkolem je upozornit na zjevná pochybení rozhodčího na hrací ploše. Nejčastěji řešíme určitě problematiku pokutových kopů a ofsajdů,“ říká jeden z nejzkušenějších českých sudích Pavel Královec.

My jsme se první prosincový den vydali na zápas mezi domácí Plzní a Bohemians 1905. Právě zde působil Pavel Královec coby videorozhodčí v přenosovém voze. „Je strašně důležité, aby se videorozhodčí vžil do role sudího na ploše. Když mají oba odlišný metr a posuzují každou situaci jinak, tak může dojít k rozporu v jejich vyhodnocování. Musí vystupovat jako jeden člověk, to je naprosto klíčové,“ vysvětluje.

Těžiště videa v českém fotbale spočívá v přenosovém voze, který je po celý zápas útočištěm videorozhodčího. Ten má k ruce operátora přenosu a také svého asistenta. Činnost operátora závisí na pokynech hlavního videorozhodčího, který rozhoduje o tom, jaká konkrétní situace se považuje za spornou a bude se zpětně řešit. Operátor přenosu poté nabídne videorozhodčímu nejlepší dostupné záběry a podle jeho pokynů pak záběry zpomaluje a posouvá tak, aby mohl videorozhodčí celou situaci co nejpřesněji posoudit.

Na každém zápase Fortuna ligy, který disponuje službou videorozhodčího, pracuje operátor přenosu s osmi až deseti kamerami, které jsou rozmístěné po stadionu tak, aby zabraly konkrétní části hřiště v co možná nejlepších úhlech. Ne všechny české stadiony jsou ale pro tento kamerový systém ideální. Například v Mladé Boleslavi či Jablonci nemá posádka přenosového vozu při používání záběrů dostatečný nadhled. A to kvůli nižším tribunám, na kterých jsou kamery postavené.

V případě potřeby následného spojení mezi přenosovým vozem a hrací plochou pak využívají rozhodčí zápasu speciální komunikační systém. „Čeští rozhodčí využívají komunikační systém Vokkero, který je certifikovaný pro funkci rozhodčích. Dohromady ho tvoří osm vysílaček, kterými jsou spojeni jak arbitři na hrací ploše, tak samozřejmě také s videorozhodčím v přenosovém voze. Je to natolik spolehlivý systém, že se dá porovnat i se zahraničními soutěžemi,“ říká ředitel komunikace Ligové fotbalové asociace Štěpán Hanuš.

Hlavní rozhodčí si může vyžádat posouzení inkriminovaného momentu, který neviděl na ploše zcela zřetelně, od videorozhodčího z přenosového vozu, případně si zažádá o samotný záběr přímo na plochu, kde je připravený monitor s dalším asistentem rozhodčího. Zde si může celou situaci zhlédnout sám. Z těchto dílků poté poskládá konečný verdikt a rozhodne o dalším vývoji hry.

Současná situace v nejvyšší české soutěži je taková, že videorozhodčí je k dispozici ve čtyřech zápasech každého hracího kola, tedy v polovině případů.

„Intenzivně pracujeme na tom, abychom měli od jarní části soutěže v každém kole pět utkání, která budou pokrytá službou videorozhodčího. Výhledově bychom pak samozřejmě chtěli, aby bylo video na každém utkání sezony,“ doplňuje Štěpán Hanuš z Ligové fotbalové asociace.

Reakce fanoušků a fotbalové veřejnosti na video jsou stále rozporuplné. Jako největší neduhy jsou obecně uváděny problémy s plynulostí hry, nepřehledností činnosti videorozhodčího či malá informovanost všech účastníků zápasu o konkrétních rozhodnutích, kterým předcházelo zhlédnutí videa.

„Když udělá hlavní rozhodčí chybu, video je tu od toho, aby ji odhalilo. To vytváří určitý tlak na posádku v přenosovém voze, ale ten největší musí samozřejmě snášet stále hlavní sudí na ploše, na kterého jsou upřeny zraky všech hráčů i diváků,“ myslí si Pavel Královec.

Situace kolem videorozhodčího v českém fotbale se neustále vyvíjí. V samotném začátku rozhodčí bojovali s komunikačním systémem, který údajně nebyl vždy zcela spolehlivý. Tyto trable jsou, zdá se, zažehnány, a tak se fotbaloví činovníci mohou začít zabývat dalšími aspekty, které by videu ve fotbale pomohly.

O zavedení videa ve všech zápasech Fortuna ligy už řeč byla, následovat by poté mohlo zavedení důležitých grafických prvků, které pomáhají rozhodčím v zahraničí. Jde například o takzvanou kalibrovanou čáru, která rozhodčím usnadňuje posuzování ofsajdových situací.

Minimálně v prvním případě se už daly věci do pohybu. 16. prosince totiž FAČR a LFA uzavřely memorandum, ve kterém obě asociace uvedly, že se společně zasadí o zavedení videa ve všech utkáních už od příštího ligového ročníku.