Dva prezidenti a 26 mrtvých. O vítězi venezuelského konfliktu nejspíše rozhodne armáda

Dosavadní hlava státu, prezident Nicolás Maduro, označuje současnou situaci jako pokus o státní převrat. A tento postoj podle ministra obrany Vladimira Padrina zastává také venezuelská armáda. Guaidó, který se zdržuje na neznámém místě, řekl, že pokud mu Maduro a jeho spojenci pomohou s návratem k demokracie, mohl by jim udělit amnestii.

Právě to, na čí stranu se postaví venezuelské ozbrojené síly – tedy zda podpoří mladého opozičního vůdce, nebo naopak pokračovatele zesnulého socialistického prezidenta Cháveze, který si Madura osobně vybral jako svého nástupce – rozhodne podle BBC o tom, kdo nakonec z boje o moc v zemi vyjde jako vítěz.

„Pokud zůstanou loajální (Madurovi), je pravděpodobné další krvavé potlačení protestů. Pokud armáda podpoří Guaida, jsou Madurovy dny sečteny. A pokud budou rozdělení, venezuelská krize by mohla dopadnout ještě mnohem hůře,” hodnotí situaci zpravodaj britské BBC Paul Adams.

Opatrně tak naznačuje, že v případě roztržky mezi armádními špičkami hrozí v nejhorším případě i možnost propuknutí občanské války.

Postoj světových lídrů na to, na čí stranu se postavit, zůstává nejednotný. Už ve středu Guaidoův krok uznaly prostřednictvím prezidentského dekretu Spojené státy americké. Záhy se k nim připojila i Kanada a některé další země amerického kontinentu, včetně sousední Brazílie nebo Kolumbie.

Maduro proto oznámil, že ruší diplomatické styky s USA a vykáže diplomatický personál Spojených států ze země. Washington však už Madura nepovažuje za prezidenta země a z Venezuely proto své diplomaty stáhnout nehodlá. Ve čtvrtek nicméně stát začal opouštět méně důležitý diplomatický personál.

„Jednáme tak s ohledem na bezpečnostní situaci ve Venezuele. Zavření ambasády neplánujeme,“ zdůvodnilo odchod části diplomatického personálu americké ministerstvo zahraničí v prohlášení. Americká ambasáda v Caracasu vyzvala americké občany, aby „vážně zvážili“, zda Venezuelu neopustit, dokud jsou dostupné komerční lety.

Představitelé řady evropských zemí i zástupci Evropské komise ve čtvrtek venezuelskou opozici a jí ovládaný parlament podpořili. Vyzvali také k novým volbám ve Venezuele. Výslovně ale šéfa parlamentu Guaidóa úřadujícím prezidentem neuznali.

Česká republika podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka podporuje snahu venezuelské opozice o návrat demokracie v jihoamerické zemi. Změna, která přinese obnovení hodnot právního státu, by měla být nenásilná, uvedl Petříček na Twitteru a připomněl události z listopadu 1989, které vedly k pádu komunistického režimu v někdejším Československu.

Naposledy se na stranu venezuelské opozice postavilo Německo. „Co se týče Venezuely, nejsme neutrální,“ napsal na Twitteru německý ministr zahraničí Heiko Maas. „Podporujeme venezuelský parlament, který zvolil lid. Maduro postrádá jako prezident demokratickou legitimitu,“ dodal.

Papež František, který ve čtvrtek zahájil návštěvu Panamy, se nepostavil ani na jednu stranu konfliktu.

Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani ve čtvrtek označil Madurův režim za nelegitimní, protože nezískal prezidentský úřad ve svobodných a čestných volbách. „Ve světle dramatických protestů… a všeobecné nespokojenosti musí Maduro odejít,“ dodal Tajani. Turecko, Sýrie, Rusko, Čína a Írán uznání Guaidóa hlavou Venezuely kritizovaly a vyjádřily podporu autoritářskému prezidentovi Madurovi.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres vyzval ve čtvrtek k dialogu a zamezení eskalace konfliktu, což by podle něj byla „katastrofa“ pro Venezuelany i pro ostatní obyvatele regionu.

Sýrie, Rusko a Čína Madurův režim podpořily a uznání Guaidóa prezidentem ze strany USA označily za „vměšování do vnitřních záležitostí Venezuely“.

Syrské a ruské ministerstvo zahraničí ve svých prohlášeních také uvedly, že USA „porušily principy mezinárodního práva“.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zdůraznil, že Turecko je „proti převratům, ať se dějí kdekoli“. Nejmenoval přitom Venezuelu, kde středeční události za převrat organizovaný z USA označil Maduro. Už dříve ale Erdogan podle svého mluvčího v telefonátu Madurovi vyjádřil podporu a dosavadního venezuelského prezidenta označil za „bratra“.

Současného prezidenta Venezuely Madura uznává také Mexiko. To totiž pod novou levicovou vládou prezidenta Obradora zastává tradiční politiku nezasahování do vnitřních záležitostí jihoamerických států. Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelu dlouhodobě sužuje ekonomická krize. Pod vládou socialisty Madura však situace nabrala strmý spád a zemi opustily přes tři miliony lidí.