Článek
Prezidentu Miloši Zemanovi momentálně věří 47 procent lidí. Z dat, která ke svému říjnovému průzkumu důvěry v ústavní instituce podalo Centrum pro výzkum veřejného mínění, je patrné, že důvěra v hlavu státu je nejnižší za posledních 16 měsíců.
Na šest procentních bodů se přiblížila minimu z května 2017, kdy prezidentovi důvěřovalo 41 procent dotázaných.
Tazatelé CVVM zjišťovali postoje veřejnosti k prezidentovi ve dnech mezi 13. až 26. říjnem, tedy ve dnech, kdy prezident v rozhovoru pro Český rozhlas hovořil o ekonomických zm*dech.
Video: Miloš Zeman ve Sněmovně hovoří o inkluzi a o novinářích
Z časové řady Centra pro výzkum veřejného mínění je patrné, že když prezident naposledy použil v rozhlase hrubě vulgární výrazy, důvěra veřejnosti šla dolů.
Na začátku listopadu 2014 hovořil v živém vysílání o ruských aktivistkách ze skupiny Pussy Riot a několikrát použil slovo ku*da.
Důvěra v prezidenta se pak v listopadovém průzkumu před čtyřmi lety propadla na 37 procent (oproti předchozímu měsíci o více než 20 procentních bodů) a v prosinci pak klesla na 34 procent – na nejnižší úroveň od dubna 2013 doposud.
Důvěra v ostatní ústavní instituce včetně vlády se od září zvýšila, u Senátu se nezměnila.
Nejhorší výsledek i přes mírný nárůst důvěry opět zaznamenala Sněmovna, které v říjnu věřilo 31 procent lidí, o měsíc dříve jich bylo 29 procent. Důvěra v Senát zůstala na zářijových 32 procentech.
Pohoršili si i starostové a obecní zastupitelstva, nicméně zůstávají pro občany nejdůvěryhodnější. Důvěřuje jim (starostům) 57 procent respektive (obecním zastupitelstvům) 58 procent dotázaných.
Koaliční vládě ANO a ČSSD premiéra Andreje Babiše (ANO) věřilo v říjnu 41 procent lidí, tedy o dva body více než v září.
O dva body na 42 procent si polepšili také hejtmani a o čtyři body pak krajská zastupitelstva, kterým vyjádřilo důvěru 46 procent dotázaných.
Spokojenost se současnou politickou situací vyjádřilo stejně jako v září 21 procent lidí.