Dusno na Pražské konzervatoři. „Je to osobní msta,“ říká ředitel

„Odvolávám vás z vedení oddělení dřevěných dechových nástrojů,“ přišlo v doporučeném dopise Miroslavu Lopuchovskému, který učí na Pražské konzervatoři 33 let a od roku 2006 vedl oddělení dřevěných dechových nástrojů. Svému podřízenému ho bez udání důvodu adresoval ředitel Pražské konzervatoře Petr Čech.

„Ředitel si přece nemůže dělat, co chce. Za celou dobu působení na Pražské konzervatoře jsem nic takového nezažil,“ říká k tomu Lopuchovský.

Vyvrcholil tak jeden z mnoha sporů, které na Pražské konzervatoři momentálně probíhají. Až u zřizovatele, tedy hlavního města Prahy, hledalo oficiálně zastání šest lidí – vyjma Lopuchovského čtyři bývalí zaměstnanci a jeden absolvent.

Dnes už bývalý vedoucí oddělení si ředitelce pražského odboru školství, mládeže a sportu Lence Němcové v květnu stěžoval na chování ředitele Čecha, který ho údajně během jedné z porad poslal uklidnit za dveře. Lopuchovský se pak odmítl na jednání vrátit. Nelíbilo se mu ale chování ředitele i v dalších záležitostech. Čech ho pak na konci školního roku z funkce odvolal.

„Podávám proto stížnost na ředitele Pražské konzervatoře MgA. Petra Čecha, ArtD. za naprostou neodbornost a diletantství ve vedení této školy, kdy osobní sympatie či antipatie mají rozhodující vliv na jeho posuzování kvality jednotlivých pedagogů,“ stěžoval si podruhé Lopuchovský.

Podle ředitele Čecha neměly ale stížnosti bývalého vedoucího oddělení dřevěných dechových nástrojů vliv na jeho odvolání, důvody byly především organizační, protože škola částečně mění systém vedoucích pozic.

„Nemám důvod nikoho odvolávat z vedoucích pozic na základě osobních antipatií. To, že máme každý různé názory, je naopak přínosem pro školu i pro mě osobně,“ myslí si Čech. Navíc připomíná, že po květnovém jednání o maturitách se vůči Lopuchovskému jeho oddělení postavilo.

„Dle mé informace se pedagogové dřevěného dechového oddělení poté sešli a shodli se na tom, že pan Lopuchovský nemůže dále oddělení vést. Takže to zčásti vyšlo i ze samotného oddělení,“ dodává Čech.

Seznam Zprávy však hovořily s některými pedagogy oddělení a většina z nich se naopak postavila za svého bývalého vedoucího.

Jen těžko se tak dá odhadnout, jestli bude možné situaci na Pražské konzervatoři vůbec interně uklidnit. Z problému je totiž už věc veřejná. Lopuchovský některé ze stížností zveřejnil po svém odvolání na webu České flétnové asociace, příspěvek už ale ze stránek zase po výzvě právní zástupkyně Pražské konzervatoře zmizel.

Namísto řešení se konflikt ale ještě více vyhrotil. Část vedení školy se totiž semkla a sepsala stanovisko, kterým vyjádřila loajalitu řediteli Čechovi a naopak se distancovala od svého kolegy Lopuchovského.

„Plně stojíme za ředitelem Pražské konzervatoře MgA. Petrem Čechem, ArtD. S ohledem na jeho odpovědnost za celou instituci zcela respektujeme jeho rozhodnutí v oblasti organizační, personální i koncepční. (…) Naprosto se neztotožňujeme s kroky Mgr. Lopuchovského a jednoznačně se od nich distancujeme. Jeho jednání lze označit za tendenční, impulzivní, místy bohužel až arogantní, částečně též nekompetentní,“ píše se ve stanovisku adresovaném ředitelce odboru Němcové, které podepsalo devět vedoucích oddělení. Další dopis pak poslala samostatně ještě vedoucí oddělení smyčcových nástrojů a harfy Dana Vlachová.

„Přijde mi to jak v 50. letech, když se kolegové stavěli proti Jiřině Štěpničkové,“ říká pod podmínkou anonymity jedna ze zaměstnankyň Pražské konzervatoře, které se nelíbí, jak se situace za poslední rok vyhrotila. Štěpničkovou po pokusu o překročení hranic v roce 1951 odsoudili v oficiálním pamfletu její kolegové. Byla odsouzena k 15 letům vězení.

I když jde samozřejmě o velmi nadsazené přirovnání, na Pražské konzervatoři část pedagogů nezažívá tvůrčí a otevřenou atmosféru, která by se dala očekávat na umělecké škole s více než 200letou tradicí a kterou řídila řada slavných postav české hudební historie, mezi všemi například Antonín Dvořák.

Seznam Zprávy vedly v předcházejících měsících rozhovory s řadou lidí z Pražské konzervatoře. Velká část byla ale ochotná kvůli obavám o zaměstnání mluvit pouze anonymně. Ukázalo se, že ale problémy s ředitelem řeší více lidí než šest stěžovatelů.

„Jakákoliv kritika nepřichází v úvahu, natož pak směrem k osobě ředitele,“ říká jeden z pedagogů Pražské konzervatoře.

„Svými nevhodnými příkazy ubíjí svobodného ducha školy,“ přidává další.

Jiní naopak ředitele podporují a s jeho vedením jsou spokojeni. Zmiňují například, že jim ředitel ve všech jejich žádostech vyšel vstříc, je velmi aktivní v řízení školy, lze s ním otevřeně komunikovat a stará se velmi dobře o vybavení a zázemí školy.

Otevřeně a už bez obav o místo pak mluví bývalí zaměstnanci. Pedagožka Jitka Soběhartová z Pražské konzervatoře loni odešla. Ale až potom, co jí bylo ředitelem údajně naznačeno, že překážkou pro pokračování je její věk.

„Ageismus nejvyššího kalibru, přitom tam působila řada starších kolegů, než jsem já,“ říká Soběhartová. Ředitel Čech ale odmítá, že by kdy naznačil něco ve smyslu věku pedagožky. Podle něj spolu za dva roky ve funkci nekomunikovali ani jednou písemně, natož pak z očí do očí. Další bývalá pedagožka Simona Procházková pak dokonce na ředitele Čecha podala žalobu na ochranu osobnosti.

„Všechny stížnosti jsou založené na osobní antipatii,“ vidí za stížnostmi ředitel Čech. Podle něj jsou stěžovatelé propojeni dlouholetými přátelskými vazbami a ve skutečnosti tak jde jen o jeden spojený odpor nespokojených vůči jeho osobě. „Vnímám to jako osobní mstu,“ dodává Čech.

Odkazuje se také na výsledky interní evaluace, která proběhla v minulém školním roce ve spolupráci s Pedagogicko-psychologickou poradnou pro Prahu 1, 2 a 4. Podle Čecha v anonymním dotazníku odpovídalo 197 z 250 pedagogů Pražské konzervatoře a klima ve škole ohodnotili známkou 1,7. Nejlepší byla 1, nejhorší 5.

Pražská radnice o sporech na Pražské konzervatoři ví. Ředitel Čech má ale její plnou podporu.

„Na základě provedeného šetření ve škole nezjistil odbor školství, mládeže a sportu Magistrátu hlavního města Prahy (SML MHMP) důvodnost stížností. Přešetřením postupu a výsledku šetření odboru SML MHMP v jednom případě se následně zabýval odbor právní podpory MHMP v březnu 2021 a na základě předložených podkladů nebylo taktéž shledáno žádné pochybení,“ říká k tomu pražský radní pro oblast školství, sportu, vědy a podpory podnikání Vít Šimral (Piráti).

Podle něj je navíc takový typ sporů na pražských školách běžný, zvlášť se to pak týká těch uměleckých.

„Pražská konzervatoř není pochopitelně jedinou školou v Praze, kde probíhají pracovněprávní spory a diskuze nad dalším směřováním rozvoje školy. Proto tuto situaci ani nepodceňujeme, ale ani nepřeceňujeme. Podobné debaty probíhaly například na Konzervatoři Duncan, kde došlo po 6 letech k výměně ředitelky školy v rámci standardního konkurzu. Na Taneční konzervatoři se podobné diskuze, i když ne v takové intenzitě, vedou také. Není to prostě jev výjimečný, tím spíše pak na uměleckých školách,“ dodává Šimral.

Zatímco Praha považuje dosavadní stížnosti za vyřešené, Česká školní inspekce (ČŠI) se jimi teprve zaobírá.

„České školní inspekci byla stížnost doručena v květnu 2021 a od té doby evidujeme několik dalších, opakovaných stížností. Stěžovatelé poukazují na pracovněprávní záležitosti, na klima mezi pedagogy a na nespokojenost s jednáním ředitele školy. Stížnosti se primárně netýkají výuky žáků,“ popisuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Na školu se ČŠI následně chystá vydat a všechny stížnosti prověřit.

„Kolegové z Pražského inspektorátu ČŠI se s některými stěžovateli sešli a získané informace spadající do kompetence ČŠI využijeme při plánované inspekční činnosti. Podle toho, jaká zjištění učiníme, budeme moci zvážit, co a jak bude možné udělat dál, abychom pomohli situaci vyřešit,“ dodává Andrys.