Důsledek obrany proti covidu: Pro víc lidí je teď koronavirus rizikovější

V posledním roce trávili lidé většinu času doma. Kvůli práci z domova a zavřeným sportovištím omezili svoji fyzickou aktivitu, přibylo i stresových situací. Minimální pohyb spolu se stresem vedly k návykům, jež přispívají k nadváze, obezitě, nebo naopak k nadměrnému hubnutí. V důsledku toho pak hrozí v budoucnu nárůst civilizačních chorob a pokles střední délky života. A také jsou ohroženější koronavirem, protože nadváha patří k faktorům zvyšujícím riziko těžkého průběhu nemoci.

Podle průzkumu Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR jsou rizikové zvláště víkendy, kdy si lidé rádi přispí, nedodržují obvyklý jídelní režim, více času tráví u monitorů či displejů, anebo naopak přehánějí pohybové aktivity.

Jak vyplynulo z průzkumu, na tělesnou hmotnost lidí mělo negativní vliv právě domácí prostředí. Ve sledovaném období od loňského září do začátku letošního března přibralo na váze více než 40 procent dotázaných, naopak přes 25 procent v této době zhublo. Dalších 27 procent odpovědělo, že mají stejnou váhu, a zbylých osm procent svou váhu pravidelně nesleduje.

Nejedná se přitom o výkyvy váhy, které by byly běžné: „Normálně v dlouhodobém průběhu hmotnost jedince od 25 let do postproduktivního věku roste o jedno až dvě kila za pět let a za fyziologických podmínek nikdy neklesá. U dospělého stabilizovaného jedince se hmotnost během roku pohybuje v rozmezí jednoho kila,“ uvedl dětský obezitolog Zlatko Marinov z Dětské obezitologické ambulance Fakultní nemocnice Motol, který se na průzkumu podílel.

„Průzkum upozornil na trendy, které – pokud se potvrdí v tvrdých datech – budou mít závažné dopady. V případě, že se potvrdí padesátiprocentní nárůst obezity, stoprocentní nárůst extrémní obezity a dvojnásobný nárůst závažné podváhy, dojde v důsledku toho ke zvýšení nemocnosti pro závažná civilizační onemocnění (především cukrovku 2. typu a osteoporózu) a k poklesu střední délky života nejen jednotlivců, ale celé generace,“ dodal Marinov.

Průzkum se zaměřoval i na to, zda je domácí prostředí rizikové z hlediska rozvoje obezity, nebo zda naopak podporuje udržování stabilní tělesné váhy. Autoři proto sledovali řadu ukazatelů, které se týkaly způsobu stravování, pohybové aktivity a psychické kondice respondentů.

„Denně, tedy i o víkendu, bychom měli spát sedm až devět hodin, ne více ani méně. A měli bychom se nasnídat do osmi hodin ráno. Dívat se na televizi nebo do monitoru ve volném čase více než dvě hodiny denně je nebezpečný nešvar. Místo toho bychom měli pravidelně chodit, průměrně čtyři až osm kilometrů denně, ale není žádoucí to o víkendu přehnat. Také stresové situace a úzkostné stavy mohou přispívat k rozvoji obezity, protože je často kompenzujeme zvýšenou konzumací jídla,“ přibližuje Marinov klíčové faktory, které mohou vést ke změně tělesné hmotnosti.

K rozvoji nadváhy u většiny lidí přitom stačí, když se uplatňují alespoň tři ze zmíněných faktorů, uvádí průzkum. Z odpovědí dotázaných se ukázalo, že na zhruba 20 procent z nich mělo prostředí domova výrazně obezitogenní vliv (přispívalo k obezitě) a na 14 procent naopak vliv anorektivní (přispívalo k podváze).

Nejvíce obezitogenních zlozvyků se podle průzkumu váže k víkendům, kdy lidé dohánějí spánek, rozpadá se jejich jídelní režim, prodlužují čas strávený u televize či počítače a také přehánějí pohybové aktivity.

Nárůst počtu lidí s nadváhou nebo obezitou potvrzuje i obezitolog ze III. interní kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Matoulek. Podílel se na výzkumu, který si objednala Česká lékařská společnost. Výsledky jsou zatím předběžné a konečné závěry budou zveřejněny na podzim.

Zatím však data ukazují, že v Česku je aktuálně 38 procent lidí s nadváhou, dalších 28 procent s obezitou, 32 procent populace, která má hmotnost v normě, a dvě procenta s podváhou. „První čísla, která dopočítáváme, ukazují, že v populaci stoupl počet lidí s nadváhou i s obezitou. Z 57 procent se dostáváme na 66 procent,“ uvedl Matoulek.

Jako jednu z hlavním příčin, která v době od propuknutí pandemie vedla k přibírání na váze, zmiňuje Matoulek pokles sportovních aktivit.

„V loňském jarním lockdownu na základě hodnot z náramků a hodinek, které monitorují chůzi, klesl počet kroků asi o 30 procent. Sportovní aktivita v lockdownech klesla až o 100 procent nebo o 90 procent – někteří tajně sportovali. To je ten největší propad, to vedlo k tomu, že jsme trošku přibrali,“ řekl Matoulek.

Dopady přibírání, ale i nadměrného hubnutí, mohou být podle obou obezitologů závažné. Nejen na zdraví jedinců, ale také na celý zdravotní systém.

„V dohledné době předpokládám přetížení zdravotního systému v důsledku nárůstu závažných civilizačních onemocnění, protože z průzkumu vychází, že nyní má pouze 40 procent žen a 30 procent mužů zdravou hmotnost. Ti, kteří mají buď nadváhu, nebo podváhu, musí počítat s rozvojem civilizačních onemocnění, na jejichž nárůst se nestačí adaptovat sebelepší zdravotní systém,“ upozornil na možná budoucí rizika Marinov.

„Se zvýšenou hmotností a s nižší zdatností se zhoršuje prognóza z hlediska úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, zvýšený výskyt cukrovky. To všechno se dá asi mírně předpokládat,“ dodal.

Upozornil také na dopady, které pocítí děti. „Vypadl nám celý ročník dětí v době, kdy si fixují pohybové návyky a pohybovou aktivitu jako přirozenou a příjemnou. To se těžko dohání. Děti budou méně obratné, takže se třeba nenaučí padat,“ říká Matoulek. Úrazy se podle něj po ročním útlumu sportování nevyhnou ani dospělým.

Podle Marinova je v populaci stále méně běžný normální BMI, obezita je vážný globální problém a je třeba ji chápat jako nemoc. Na rizika obezity upozorňuje také Světová zdravotnická organizace, která zároveň uvádí, že v roce 2017 zemřely v důsledku obezity či nadváhy více než čtyři miliony lidí. Počet lidí s obezitou a nadváhou přitom v průběhu let stoupá.

Data Českého statistického úřadu z let 2014 a 2019 ukazují, že procento lidí s BMI vyšším, než je norma, stoupá. Výraznější rozdíl je u mužů, kdy v roce 2014 bylo obézních přes 19 procent, o pět let později pak o ještě dvě procenta více. Zvýšilo se také procento mužů, kteří měli nadváhu (tzv. preobezitu) z necelých 44 procent na téměř 47 procent v roce 2019.

V případě žen došlo mezi těmito lety k drobnému poklesu těch, které trpí obezitou – z 18,2 procent na 17,5 procent. Naopak počet žen s preobezitou se zvýšil z 30 procent na necelých 32 procent v roce 2019.

Podle posledních dostupných dat z Eurostatu z roku 2014 mělo 47 procent obyvatel EU normální tělesnou hmotnost. Více než 50 procent mělo nadváhu, z toho 34,8 procenta bylo preobézních a 15,4 procent obézních. Podváhu vykazovala méně než tři procenta unijní populace.

Nejvíce lidí s nadváhou bylo k roku 2014 na Maltě (59,6 procenta), dále pak v Chorvatsku (55,8 procenta) a v Řecku (55,5 procenta). Česko bylo s 55,4 procenta hned za těmito zeměmi. Naopak Itálie, Francie a Dánsko jsou země, kde bylo lidí s nadváhou z celé EU nejméně.

Srovnání krajů v Česku ukazuje, že nejvyšší podíl lidí s nadváhou byl rovněž k roku 2014 v Olomouckém kraji (40,9 procent), zatímco nejvyšší podíl obézních byl v kraji Karlovarském (25,2 procent). Nejlépe na tom byla ve všech parametrech Praha, kde žila třetina lidí s nadváhou a 12,2 procenta obézních osob.