Článek
Centrální banka plánuje v srpnu vyškrtnout z venezuelského bolívaru šest nul. To znamená, že za jeden dolar by bylo možné získat nominálně 3,2 bolívaru místo současných 3 219 000. Hodnota 3,2 bolívaru totiž v současnosti označuje hodnotu vysokou v přepočtu 0,000022 koruny.
I když stát neformálně přijal americký dolar, většina Venezuelanů dostává výplatu pouze v bolívarech. Navíc se bez místní měny neobejdou. Potřebují ji například na jízdné na autobus, parkování či spropitné.
V březnu Venezuela začala tisknout největší bankovky v historii země v hodnotě jednoho milionu bolívarů. Tato bankovka má však v současné době hodnotu pouze 0,32 dolaru, tedy v přepočtu 6,73 české koruny, a Venezuelan si za ni nekoupí ani šálek kávy.
Od roku 2008 vláda, nejprve za bývalého prezidenta Hugo Cháveze a poté pod současnou hlavou státu Nicolásem Madurem, odstranila z měny osm nul, protože vysoký růst cen neboli hyperinflace lidem zdecimovala úspory.
S rozvojem elektronických plateb by centrální banka ve Venezuele neměla tisknout tolik nových bankovek jako při předchozích „redenominacích“ (škrtání nul). Banka pravděpodobně zavede šest různých nominálních hodnot od dvou do 100 bolívarů.
Ke zjednodušení transakcí vládu tlačily společnosti. Platba daní a další účetní výpočty jsou totiž nesmyslně složité. „Podniky na to čekaly kvůli závažným provozním důsledkům, které plynou z přehršle číslic v systému,“ říká ekonomka Tamara Herrerová, vedoucí poradenské společnosti Sintesis Financiera.
Předchozí pokusy o oživení měny vymazáním nul a vytištěním nových bankovek krátce poté selhaly. Řada dalších reforem, které zpomalily růst spotřebitelských cen, může pro nové bankovky znamenat větší šanci na uplatnění.
Po druhém nejdelším období hyperinflace v zemi tempo růstu spotřebitelských cen výrazně zpomalilo na 2339 procent z více než 300 000 procent v roce 2019, jak uvádí index Cafe con Leche agentury Bloomberg. Inflace v květnu oproti dubnu ještě klesla zhruba na 20 procent.
Venezuelská ekonomika se možná po sedmi letech hospodářského poklesu dostala na dno. Příčinou byl propad cen ropy a nekontrolované státní výdaje.
Pod tlakem amerických sankcí musela vláda zrušit dotace na zboží včetně benzinu a odstranit mnohá omezení týkající se dopravy, což by letos mohlo umožnit ekonomický růst.
Bez skutečného programu hospodářské stabilizace budeme za několik let potřebovat další redenominaci.
„Zpožděním v poskytování hotovosti zemi byli postiženi všichni,“ řekla ekonomka Herrerová. „Bez skutečného programu hospodářské stabilizace budeme za několik let potřebovat další redenominaci.“
Prezident Nicolás Maduro tvrdí, že za hospodářské problémy země mohou sankce ze strany USA. Jeho kritici jsou však zastánci názoru, že důvodem ekonomické recese je korupce a neúspěšné zásahy státu do ekonomiky.
