Článek
Bohulibě znějící projekt „Domov pomoci sv. Medarda“ získal dotaci více než 5,5 milionu korun. Za tuto částku měly vzniknout tři sociální byty pro pestrou škálu lidí v nouzi se zvýhodněným nájmem.
Peníze mířily do domu ve vilové čtvrti v Řevnicích u Prahy. Jde o úhlednou a klidnou část města, kousek od náměstí i od školy. K výbavě většiny domů patří velká zahrada a bazén.
V domě reportér zastihl pouze manželku bývalého majitele. Před domem parkuje s autem s poznávací značkou na přání. Přitom jen tato „drobnost“ vyjde na deset tisíc korun.
Jde o další nejasný případ příjemce peněz z dotační výzvy na sociální byty z roku 2016.
Jak už Seznam napsal, podmínky byly nastavené tak, že přilákaly i spekulanty. Zjednodušeně stačilo, aby tři lidé založili spolek a mohli si zažádat o dotaci. Podmínkou přitom bylo, že se příjemce zavázal, že byty bude pronajímat pět let lidem v nouzi.
Řada odborníků, včetně Evropské komise, upozorňovala na to, že jde o příliš krátkou dobu. Po pěti letech si totiž s nemovitostí může příjemce dotace dělat, co chce.
Předsedou spolku Domov pomoci sv. Medarda, který provozuje řevnický dům s bazénem, je pražský podnikatel Gustav Šimáček. Zaměřuje se zejména na reality a figuruje například ve firmě, která provozuje kancelářské centrum Ženské domovy v Praze. Dříve se také neúspěšně snažil kandidovat na Praze 5 do zastupitelstva.
„Já nevím, nezlobte se, já teď toho mám moc, vyběhl jsem z jednání, nevidím důvod k rozhovoru, nedělám to kvůli tomu,“ odmítl Gustav Šimáček žádost o rozhovor před kamerou k činnosti jeho spolku. A stejně tak nesouhlasil ani s tím, aby se natáčelo ve vile, kde měly vzniknout sociální byty.
„Nezlobte se, bydlí tam lidé, kteří by jinak neměli kde bydlet a bydlí tam za daleko nižší sazby, než by normálně mohli zvládnout,“ řekl Šimáček Seznamu a dodal, že tam ubytovává maminky s dětmi a nezaměstnaného.
Nezaměstnaný a maminka, kteří by jinak neměli kde bydlet
Reportér Seznamu se přímo na místě pokoušel ověřit, kdo v domě bydlí. Několik dnů po sobě zkoušel maminky s dětmi nebo nezaměstnaného muže zastihnout. Dům se ale přes den jevil prázdně, na zvonění nikdo nereagoval.
Nakonec u domu novinář zastihl manželku Štěpána Plecitého, bývalého majitele, který v roce 2017 dům spolku prodal. Žena před domem pravidelně parkuje svoje auto s poznávací značkou na přání, která obsahuje její křestní jméno. Od domu má klíče a vítal ji pes, který na zahradě pospával.
„No, bydlím tady,“ potvrdila žena. Více už ale nechtěla prozradit. „Já si myslím, tamhle máte kontakt na pana Šimáčka a ten vám dá více informací,“ odkazovala na předsedu spolku. Ten už ale přestal zvedat telefon. „Nevím, kdo tady bydlí, je tady víc lidí,“ zareagovala na otázku, jestli v domě nebydlí Štěpán Plecitý, tedy její manžel, který má v domě stále zapsanou trvalou adresu.
Ten dům pořídil podle informací z katastru nemovitostí v roce 2016 za 3,5 milionu korun, o rok později ho prodal spolku Domov pomoci sv. Medarda za více než dvojnásobnou cenu. „Jsou to citlivé informace, takže netuším,“ reaguje Štěpán Plecitý na otázku, jestli ví, kdo v domě bydlí.
Podle jeho vyjádření tam ale sám nebydlí a pouze si neodhlásil trvalý pobyt. Plecitý figuruje v obchodním rejstříku jako člen představenstva firmy PCB Benešov, která se specializuje na desky s plošnými spoji. A právě auto s logem této společnosti reportér před domem natočil.
Aktualizace reportáže:
Po zveřejnění reportáže kontaktovala redakci ředitelka společnosti PCB Benešov Eva Vránková. Potvrdila, že natočené firemní auto před domem v Řevnicích měl k dispozici právě Štěpán Plecitý. Uvedla také, že firma s panem Plecitým ke konci května rozvázala pracovní poměr a od jeho jednání se distancuje.
Vyjádření ředitelky:
„Pan Plecitý již není členem představenstva PCB Benešov, a.s., byl odvolán dne 24.5.2019 (toto zatím není zaznamenáno v obchodním rejstříku). Služební automobil, který jste natočili v reportáži byl naposledy na předmětné adrese v Řevnicích 27.5.2019 ráno (podle údajů z GPS), používal jej jako zaměstnanec firmy i pro soukromé účely. S panem Plecitým jsme rozvázali pracovní poměr ke dni 31.5.2019. Nerada bych, aby figurovalo jméno firmy PCB Benešov v jakékoli souvislosti s nelegálním čerpáním dotací na sociální domy.“
Podle sousedů auto jezdí denně a platí, že když jsou obyvatelé doma, tak je auto před barákem. „Já tam nejezdím, máme ve firmě několik aut,“ odmítl i to, že by firemní auto, které u domu parkuje, bylo jeho. Na otázku, jestli ví, že v domě žije jeho manželka, reagoval, že se s ní příliš nestýká.
„Moc s ní nekomunikuji. Nezlobte se, cizímu člověku do telefonu fakt asi nechci říkat, jaké jsou mé rodinné vztahy,“ ukončil telefonát. Jeho žena alespoň na sociálních sítích vytváří o jejich vztahu jiný obraz. Například v květnu sdílela informaci, že spolu vyrazili do kina na superhrdinský film.
Vyloučená lokalita ve vilové čtvrti
Více než pět a půl milionů korun, které spolek získal, šlo z dotační výzvy určené pro sociálně vyloučené lokality. Město Řevnice, kde se vila nachází, už od konce 19. století platí za oblíbené letovisko za Prahou, kde se staví vily a odkud se pořádají výlety do Brd.
„Neoznačil bych město Řevnice jako město plné bohatých lidí, ale ani naopak jako město se sociálními problémy. Řekl bych střední třída s lidmi, kteří dojíždí do práce směrem Praha,“ charakterizuje město starosta Tomáš Smrčka.
Podle dotační výzvy z roku 2016 ale Řevnice spadají do oblasti, která je branná za sociálně vyloučenou lokalitu. Jak je to možné, vysvětluje Vilém Frček z Ministerstva pro místní rozvoj, které dotační výzvu spravuje.
„Pojem sociálně vyloučená lokalita odpovídá takzvané mapě sociálně vyloučených lokalit. Ta pochází z Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR,“ reaguje Vilém Frček. Právě v této analýze nejsou konkrétní adresy sociálně vyloučených lokalit, ale pouze seznam obcí s rozšířenou působností, ve které se takové lokality objevují.
Řevnice v této analýze spadají do působnosti Černošic. A v rozšířené působnosti Černošic se nachází jedna vyloučená lokalita. Jde o domy v Libčici nad Vltavou severně od Prahy. Od města Řevnice je tato lokalita vzdálená 50 kilometrů, autem cesta trvá hodinu a musí se objíždět hlavní město.
Podle experta na sociálně vyloučené lokality Martina Šimáčka nedává smysl, aby byly Řevnice branné jako sociálně vyloučená lokalita. „Výběrová komise neměla tento projekt podpořit,“ říká jednoznačně ředitel Institutu pro sociální inkluzi.