Článek
„Relativní pozitivita testů je velmi důležitý ukazatel. Je to procento pozitivních třeba na sto testů a ukazuje záchytovost. Čím víc roste, tím větší je pravděpodobně prevalenční nálož viru v populaci.“ Těmito slovy začal minulý pátek šéf ÚZIS Ladislav Dušek část prezentace o pozitivitě testů. V posledních dnech tento klíčový ukazatel roste – v úterý se dostal přes hranici 10 procent.
Klouzavý sedmidenní průměr je mírně přes 7 procent, v době Duškova vystoupení nebyl ani pětiprocentní. Právě 5 procent je podle kritérií WHO hranicí, pod kterou je šíření nákazy ještě pod kontrolou.
Obě hodnoty – jak denní, tak sedmidenní průměr – jsou nejvyšší od konce letošního května. Tehdy byla epidemie na ústupu.
Pozitivita navíc roste napříč kategoriemi. Nejvyšší je u diagnostických indikací, kde se klouzavý průměr blíží dokonce deseti procentům
Typy indikací k testování na covid-19 podle ÚZIS
Diagnostické indikace – testy pro pacienty s příznaky (indikace PCR testů na základě primární diagnostiky praktickým lékařem, ambulantním specialistou, nebo klinická indikace nemocniční symptomatickým pacientům, pacientům v závažném stavu apod., dále antigenní testy v případech, kdy není rychle dostupné PCR).
Epidemiologické indikace – testy indikované z epidemiologického důvodu, kdy byl jedinec v kontaktu s nakaženým (v návaznosti na trasování daného jedince a jeho rizikových kontaktů).
Testy preventivní a testy z plošného testování – testy indikované k preventivnímu vyšetření pro rizikové jedince, pro kritickou infrastrukturu státu či plošný screening v rámci komunitního testování populace, dále také antigenní a PCR testy u asymptomatických jedinců pro poskytovatele zdravotních a sociálních služeb.
Mezi jednotlivými indikacemi se můžete přesouvat pomocí šipek ve spodní části grafu.
Nejvyšší je v současné době relativní sedmidenní pozitivita testů s diagnostickou indikací v Jihočeském kraji, následuje Olomoucký a Moravskoslezský. Naopak nejnižší je v Královéhradeckém a Libereckém kraji.
Podobné pořadí pak platí i pro pozitivitu testů s epidemiologickou indikací. Jediný rozdíl je na třetím místě, kde místo Moravskoslezského je Plzeňský kraj.
Podle Duška se navíc Česká republika přesouvá do rizikového scénáře. Proto již v pátek spolu s hlavní hygieničkou a ministrem zdravotnictví svorně vyzývali k očkování. A statistiky jim dávají za pravdu: Jen v říjnu tvořili téměř tři čtvrtiny nakažených neočkovaní.
Ještě lépe efekt očkování proti kritickým dopadům epidemie ukazuje statistika z nemocnic. Přepočteno na velikost vzorku vychází, že na jednoho hospitalizovaného s nemocí covid-19 vychází čtyři neočkovaní.
Odborníci proto apelují zejména na ochranu starší generace. Buď očkováním – pokud ještě neproběhlo, nebo posilující třetí dávkou, jestliže od ukončení vakcinačního procesu uběhla dostatečná doba.