Článek
Úpravy se týkaly fary, kostela včetně krypty, torza gotického trojlodí s věží i nádvoří. Kompletně hotovo má být do konce června. Duka při mši mimo jiné připomněl význam českých zemských patronů včetně svatého Prokopa, prvního opata kláštera, při rozvoji státu.
Podle Duky je obnova Sázavského kláštera důkazem nesmírné spolupráce, a to nejen institucí, ale i všech, kteří se přímo na pracích podíleli. Kardinál dnes vyjádřil přání, aby v zahradě pro děti vzniklo zpodobení setkání svatého Prokopa a knížete Oldřicha právě jako symbol spolupráce církve a státu. „Ony (děti) si to odnesou do života. To je smysl poutních míst,“ dodal Duka.
V opravené klášterní kryptě bude k vidění umělecký lustr a u vstupu do kostela je designová mříž se staroslověnským textem. Od srpna by se také měli návštěvníci dostat do prostor na úrovni varhan a kůru, kde vzniká nová expozice Český světec svatý Prokop. Nově tak budou mít návštěvníci k dispozici dva prohlídkové okruhy. „Jeden budeme provozovat my jako farnost a druhý nadále Národní památkový ústav,“ řekl farář Radim Cigánek. Perlou církevního okruhu podle něj bude lžička a koflík svatého Prokopa.
Při rekonstrukci se ukázal například havarijní stav dřevěné konstrukce středové věže kostela, a bylo třeba ji udělat novou. Protože takzvaná helmice věže už byla hotová, zůstala šest měsíců zavěšená na lešení nad kostelem, zatímco na konstrukci pracovali tesaři. Fasádu v klášteře opravovali akademičtí malíři.
Farnost také mimo aktuální opravy plánuje podle Cigánka další restaurátorské práce, potřebují je kostelní barokní lavice, zpovědnice i další prvky.
Historie Sázavského kláštera dosahuje zhruba tisícovky let. Poutník Prokop založil v Sázavě na začátku 11. století družinu, kterou později kníže Oldřich povýšil na konvent řehole sv. Benedikta. V roce 1204 byl svatý Prokop jako první Čech oficiálně prohlášen za svatého papežem. Klášter byl centrem duchovní i literární vzdělanosti.
Sázavský areál má z historických důvodů několik vlastníků. Od 60. let část, která patří státu, spravuje památkový ústav. V restitucích byly navráceny budova fary a kostel sv. Prokopa Římskokatolické farnosti Sázava - Černé Budy a menší část konventu, prelatura a část zahrad benediktinskému opatství v Praze Emauzích. Benediktini ale dnes klášter neobývají. Nynější oprava zahrnuje církevní objekty. Většinu nákladů na opravy pokryla evropská dotace, část přispěla farnost i arcibiskupství.
