„Duka o něm věděl a nekonal.“ Ústavní soud řešil sexuální delikt v církvi

„Ústavní soud není oprávněn hodnotit – z hlediska možného vybočení z mravních zásad, které by měli duchovní církví dodržovat – morální aspekty jednání D. D. (Dominik Duka je v dokumentu označován pouze iniciálami, pozn. red.), který se dozvěděl o sexuálně závadovém jednání J. H. vůči stěžovateli a navzdory legitimním očekáváním stěžovatele ničeho nekonal,“ uvádí v písemném usnesení z 27. dubna 2021 soudce Ústavního soudu Radovan Suchánek.

Důležité jsou i jeho navazující věty: „Rozhodné je, že v rovině právní není možno D. D. za tento konkrétní skutek trestně stíhat. Orgány činné v trestním řízení sice zjevně dávají stěžovateli za pravdu, že se stal obětí sexuálního násilí ze strany S. G. a J. H. (iniciály dvou kněží, pozn. red.), avšak D. D., který není pachatelem zdrojových trestných činů, nelze trestně stíhat, a to i s ohledem na institut promlčení.“

Seznam Zprávy požádaly už v pondělí pražského arcibiskupa Dominika Duku o vyjádření k tomuto verdiktu Ústavního soudu. Na dotazy zaslané prostřednictvím svého mluvčího dosud reagoval až po dvou dnech stručným vyjádřením: „V současné době můžeme jen sdělit, že Arcibiskupství pražské nemá právní nárok na vyšetřovací spis, který vedli o vyšetřování dominikáni i Policie České republiky. Proto se již Arcibiskupství pražské obrátilo na pana … (uvedli pravé jméno oběti, pozn. red.), aby dal písemný souhlas k předání spisu. Po obdržení souhlasu budou požádány orgány činné v trestním řízení i dominikáni o vydání spisu. Následně je možné zaujmout další postoj.“

Je nutné však dodat, že Ústavní soud odmítl stížnost pana … (uvedeno jméno oběti, pozn. red.) jako zjevně neopodstatněnou s tím, že kardinál Dominik Duka není v žádném rozsahu vinen jakýmkoliv opomenutím.“

„Trýznivé, bolestivé ataky“

Muž, který začátkem 90. let pobýval coby šestnáctiletý student v klášteře dominikánů, udělal velmi neblahou sexuální zkušenost s dvěma kněžími. Jeho případ se v médiích objevil poprvé před dvěma lety. V reportáži Seznam Zpráv jsme jej na podzim 2019 představili pod označením Patrik R. (redakce jeho pravou identitu zná, jako oběť si ji ale přál ponechat skrytou). Vlivem dávného traumatu ze sexuálního zneužívání trpí celoživotně vážnými psychosomatickými problémy, v posledních dvou letech prochází terapií.

Patrik R. začal svůj případ řešit poté, co se nikdy v minulosti nedomohl žádného slyšení u církevních představitelů. Inspirovalo jej, když začátkem roku 2019 papež František vyhlásil, že je nutné obětem sexuální násilí v církvi naslouchat a jejich případy důsledně řešit.

V reakci na to požádal Patrik R. dnešního pražského arcibiskupa Dominika Duku, který vedl začátkem 90. let řád dominikánů, o osobní setkání. Nedočkal se ho.

„Ten pachatel, kterého Dominik Duka osobně znal a přijímal ho do řádu, mě atakoval pod pohrůžkami, bolestivě, a to jsem tehdy s Dominikem Dukou osobně řešil. On o těch trýznivých, velice bolestivých atacích toho člověka věděl, ale nevěřil jim,“ uvedl Patrik R.

S Dukou chtěl znovu po letech promluvit o svém případu. V roce 1994 mu jako představený dominikánů zneužívání neuvěřil a jednoho z kněží, o kterém mu „Patrik“ tehdy řekl, nechal dál v řádu působit.

Jak se později ukázalo, tento kněz v dalších letech zneužíval další mladíky, za což byl v roce 2004 v rámci církve souzen a vyloučen z řádu. V roce 2007 zemřel.

Duka: Bylo to tvrzení proti tvrzení

Kardinál Duka si na případ Patrika R. vzpomíná, vyplynulo to alespoň z jeho veřejného vyjádření v dubnu 2019 pro web Hlídací pes: „Po jisté době mi oznámil, že byl obtěžován bratrem dominikánem, který v té době ještě nebyl knězem. Oba jsem si zavolal, abych oba konfrontoval a vyslechl, přinesl jsem dokonce kříž a oba vyzval k přísaze, která mnou osobně otřásla. Bylo to tvrzení proti tvrzení a byla to pro mě patová situace.“

Kardinál Duka zároveň přiznal, že se dotyčný duchovní dopouštěl sexuálního zneužívání a že neměl být nikdy vysvěcen na kněze. Přesto odmítl Patrika R. po letech přijmout.

„Chtěl bych se i v rámci své terapie s panem kardinálem setkat, abych od něj slyšel, jak se na můj případ dívá po letech, jestli se mi třeba omluví a uzná, že se tehdy spletl, když mi nevěřil,“ říkal Patrik R. před dvěma lety.

Když kardinál setkání odmítal, Patrik R. se rozhodl řešit problém prostřednictvím právníka a policejního vyšetřování – chtěli docílit uznání, že Dominik Duka nadržoval pachateli, a nese tudíž trestní odpovědnost za to, že ten se svého zvrhlého jednání v rámci církve dopouštěl dál a jeho obětí tak přibývalo.

Policie kardinála Dominika Duku vyslechla už loni v únoru, ten zopakoval svou verzi, o níž mluvil už předtím veřejně (o zneužívání se dozvěděl, ale vnímal to jako tvrzení proti tvrzení), a nakonec rozhodla, že se Duka podle ní trestného činu nedopustil. „Nejsou známy žádné skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že by měl být spáchán trestný čin, kterého by se mohl dopustit,“ uvedla do protokolu vrchní policejní komisařka Lenka Jarošová.

Trestné činy proti lidské důstojnosti

Po odvolání Patrika R. a jeho právníka se případem zabývalo i městské státní zastupitelství a nakonec i Ústavní soud, které stvrdily, že Patrik R. je – posuzováno dnešními zákony – obětí sexuálních deliktů.

„Obvodní státní zastupitelství i městské státní zastupitelství uznaly, že jednání, kterého se vůči stěžovateli dopouštěli S. G. i J. H., by posuzováno optikou účinné úpravy v trestním zákoníku bezesporu naplňovalo znaky některého z trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti,“ uvádí Ústavní soud ve svém písemném rozhodnutí.

Oba pachatelé jsou nyní po smrti (S. G. zemřel v roce 2005, i u něj – stejně jako u J. H. – byly už před jeho smrtí zahájeny úkony pro církevní proces ve věci sexuálního zneužívání). A trestní odpovědnost někdejšího provinciála dominikánů, dnešního arcibiskupa Dominika Duky, ani policie, ani ÚS nevyvodily.

Ústavní soud proto také odmítl stížnost Patrika R. proti rozhodnutím obvodního a městského státního zastupitelství. Tento fakt ve svém vyjádření rovněž zdůraznilo Arcibiskupství pražské: „Je nutné dodat, že Ústavní soud odmítl stížnost pana … (uvedeno jméno oběti, pozn. red.) jako zjevně neopodstatněnou s tím, že kardinál Dominik Duka není v žádném rozsahu vinen jakýmkoliv opomenutím.“

Ústavní soud nicméně konstatoval, že Patrik R. měl jako oběť sexuálního zneužívání oprávněné očekávání, že Dominik Duka mu s jeho problémem pomůže - a nestalo se. Viz citát z usnesení ústavního soudu uvedený v úvodu článku.

Právník: Je to selhání státu

Právník Daniel Bartoň, který se specializuje na případy obětí sexuálního zneužívání a zastupuje i „pana Patrika“, právě sepisuje stížnost k Evropského soudu pro lidská práva. Ve zdůvodnění Ústavního soudu totiž našel dost klíčovou pasáž, která dává najevo, že český stát v ochraně obětí sexuálního zneužívání v 90. letech fatálně selhal.

„Ústavní soud konstatuje, že v České republice v té době chyběla právní úprava, která by účinně chránila lidi, kteří byli v postavení mého klienta, a to přesto, že se stát přihlásil k Evropské úmluvě o lidských právech a byl jí vázán už od března 1992,“ říká Daniel Bartoň.

Jinými slovy, jde o to, že se Česká republika Úmluvou přihlásila mimo jiné ke kriminalizaci a důslednému vyšetřování veškerého „nekonsenzuálního sexuálního chování“ (kde není shoda obou osob, pozn. red.), nicméně do svého právního řádu věci týkající se například znásilnění muže či sexuálního útlaku zavedla až s mnohaletým zpožděním. A právě tato časová prodleva nyní „nahrála“ tomu, že při policejním posuzování zneužití „pana Patrika“ nebylo zneužívání mužů trestné, neboť v době spáchání nebylo v zákoně definované.

„České republice vznikl závazek z Úmluvy o lidských právech zakotvit ve svém právním řádu účinný postup proti vážným trestným činům, jako je znásilnění, kde jde o základní hodnoty soukromého života, a to prostředky trestního práva, obzvláště pak, jde-li o ochranu dětí a mladistvých před takových jednáním. Avšak je nutno zdůraznit, že důsledky absence právní úpravy, která by takto účinně chránila tehdy mladistvého stěžovatele i jiné oběti sexuálního násilí v Církvi římskokatolické, nyní nelze přičítat k tíži D. D.,“ uvádí rozhodnutí Ústavního soudu.

Právník Daniel Bartoň k tomu říká: „Pokud to nelze přičítat k tíži Dominiku Dukovi, pak to lze ale přičítat k tíži českému státu.“ Na tom hodlá stavět stížnost k Evropskému soudu.

V době, kdy se Česká republika přihlásila k Úmluvě, a přesto několik dalších let nebyly příslušné trestné činy do zákona vepsány (sexuální nátlak dokonce až v roce 2010), vládl kabinet Václava Klause a ministrem spravedlnosti byl Jiří Novák z ODS.

Pokud jde o kardinála Dominika Duku, i o jeho roli v případu se hodlá Daniel Bartoň zmiňovat ve stížnosti k Evropskému soudu. Nespokojil se totiž se způsobem, jak ji prošetřila policie, jíž stačil pouhý výslech kardinála, ale už nepropojila a neověřovala další informace k Dukově roli v dalších případech, na které advokát Bartoň a jeho klient kriminalisty upozorňovali.

„Očekávali jsme, že si policie dá dohromady informace, které posbírala v různých kauzách a které má ve svých databázích. Byli různí svědci, kteří policii informovali o různých trestných činech a podobně. My jsme policii označili konkrétní řízení, kdy Dominik Duka věděl, že došlo ke zneužívání, označili jsme tam svědky, kteří v daných kauzách figurovali. Ze spisu ale není zřejmé, že by v tomto policie něco udělala,“ říká Bartoň.

Poznámka: V článku jsme doplnili vyjádření Arcibiskupství pražského, které přišlo druhý den po vydání.