Článek
Klíčovou roli při londýnské tragédii sehrál materiál a technologie použité při zateplení čtyřiadvacetipatrového domu Grenfell Tower. Kvůli tomu se oheň rychle šířil a hasičům se ho nepodařilo zastavit.
Podle hasiče a soudního znalce v oboru požární ochrany Václava Kratochvíla bylo zateplení provedeno polyisokyanurátovou pěnou v tloušťce 150 mm. Ta navíc zasahovala i pod parapety oken. Na opláštění byly použité polyethylenové desky a na nich pak hliníková fólie. To celé vytvořilo vzduchovou mezeru, jakýsi komín, který pomohl šíření plamenů.
„Ve chvíli, kdy se požár dostal do vzduchové mezery, tak i když by tam hasiči dostříkli, tak by stále jen stříkali na tu opláštěnou část fasády," míní Kratochvíl (podívejte se ve videu na vysvětlení, jak opláštění stavby zkomplikovalo hasičům zásah).
Podobné materiály se používají i při zateplování domů v České republice, ale jen u jednopodlažních budov. Stavby vyšších domů regulují mnohem přísnější pravidla. „U nás není dovoleno v dvouplášťových fasádách používat hořlavý tepelný izolant," dodává Marek Pokorný, garant oboru požární ochrany z pražského ČVUT.
Jedna věc jsou ale předpisy a normy a druhá skutečný stav. Je možné přísně nastavené regulace obejít?
„Stát se to může, ale jsou nastavena taková kritéria, aby to bylo minimalizováno,” říká Pokorný. Podle něj záleží hlavně na poctivosti investora a stavebním dozoru. „Ve chvíli, kdy se zhotoví omítka, tak už to nemá nikdo možnost zkontrolovat,” dodává Kratochvíl.
U starších budov postavených v minulosti se navíc takové materiály používaly a někde zůstávají dodnes. „Mohou to být desítky objektů, ale rozhodně to nejsou výškové budovy," říká Kratochvíl.
