Článek
Premiér Andrej Babiš (ANO) ohlásil na pondělí večer televizní projev k národu v hlavním vysílacím čase. Jako téma si zvolil soudržnost v době koronavirové pandemie. „Vím, že je to teď těžké období a já víc než kdy jindy cítím, že musíme držet při sobě. Tak vám k tomu chci něco říct,“ napsal v neděli na Twitteru.
Jde o správné rozhodnutí a správně zvolený motiv: soudržnost. Projev je důležitý i proto, že nabízí příležitost napravit dojem ze čtvrtečního vystoupení prezidenta Miloše Zemana. Jeho řeč se, právě pokud jde o soudržnost, nepovedla.
Došlo to až tak daleko, že někteří zaměstnanci českého zdravotnictví na ni na sociálních sítích reagovali vztyčenými prostředníčky.
Viděno optimisticky, symbolickým výrazem soudržnosti by mohlo být už to, že Babišův projev odvysílají Česká televize, Nova, Prima a Barrandov a ne jen samotná Prima jako v případě Zemana. Soudržnost se má v takové situaci hlásat na všech kanálech, ne exkluzivně.
Mluvit o soudržnosti je podstatné. Bez respektu k ostatním, bez empatie se nákazy zbavíme hůř. Epidemie se dá překonat, aniž bychom se u toho „navzájem požrali“ nebo aniž by vláda musela vyhlašovat stanné právo. „Držet při sobě“ je ale základní předpoklad. Teď je to jen jiné slovo pro - řečeno plukovnickým jazykem - „kázeň“.
Mluvit o soudržnosti je podstatné tím spíš, že nepříjemný nouzový stav svádí k ukazování prstem na viníky a nepřátele. Nervozita a obavy jsou pochopitelné. Volat na policii, že na soukromém balkoně stojí někdo bez roušky, je hloupost.
„Pražáci“, kteří odjeli na chalupy, nenesou kolektivní vinu. Ani „mládež“, co „lítá venku“. Ani pendleři. Ani ti, co byli v Itálii na lyžích.
Že se někdo chová zodpovědně nebo blbě, sobecky nebo solidárně, uvážlivě nebo panicky, to se může stát každému.
Když soudržnost, tak také zacházet veleopatrně s obrazem nepřátel a viníků. Proto je dobře, že Andreji Babišovi uklouzlo „…naši lidé rádi jezdí do Itálie, ne každý si to může dovolit, a samozřejmě my jsme hlavní problém měli, že naši lyžaři to přinesli z Itálie“ už v nedělním televizním rozhovoru. A ne až v zásadním projevu o soudržnosti za časů koronaviru. Tedy doufejme, že ne.
Lyžařskou dovolenou v Alpách si skutečně „ne každý může dovolit“. Ale tento informační background nemá nic společného ani s koronavirem, a už vůbec ne s tím, že teď máme táhnout za jeden provaz, bohatí i chudí. Tak proč to Andrej Babiš připomíná? Příspěvek ke svornosti to není, takže co tedy?
