Přehledně: Debetní vs. kreditní. Jaké existují druhy platebních karet

První a nejznámější způsob, jak dělit platební karty, je podle toho, jestli při platbách používáte vlastní peníze, nebo jestli si je půjčujete od banky.

Jde o nejběžnější karty, které jsou spojeny s běžným účtem. Poté, co debetní kartou něco zaplatíme, odečte vám banka danou částku z vašeho účtu. S touto kartou lze běžně platit u obchodníků nebo vybírat hotovost z bankomatu.

Používáte přitom své vlastní prostředky a nelze tedy jít do mínusu (pokud nemáte sjednaný kontokorent). Zúčtování trvá maximálně několik dní.

Pomocí kreditní karty je možné pořizovat zboží nebo platit služby na úvěr. Tato karta umožňuje čerpat peníze do mínusu - klienti tak mohou používat i peníze, které nemají. V dohodnutém termínu pak musí lidé tyto prostředky bance vrátit. Kreditní karta není vázána na běžný, ale na úvěrový účet.

Na rozdíl od debetní varianty, kreditní kartu nedostane automaticky každý klient. O tuto kartu je nutné si zažádat a banka si sama prověřuje, komu ji poskytne. K zúčtování dochází až po určitě době.

Podobá se kreditní kartě, ale liší se ve způsobu splácení. Stejně jako u kreditní karty je možné s charge kartou využívat peněz banky. Na konci měsíce vám ale přijde od banky vyúčtování se všemi platbami, které musíte jednorázově uhradit. Z čerpané částky banka neúčtuje žádný úrok.

Posledním typem v této kategorii jsou karty, které vydávají nebankovní instituce. Jde o kreditní karty, které slouží jen pro nákup spotřebního zboží a nejdříve je nutné uzavřít smlouvu s úvěrovou společností.

Jak už název napovídá, jde o karty, se kterými je možné platit a vybírat hotovost jen na území Česka. Banky od nich v posledních letech upouštějí a standardně lze s kartami platit i v zahraničí. Pokud je karta domácí (tuzemská), je na ní nápis, který na to upozorňuje.

Můžete je používat jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Jedná se o drtivou většinu současných karet.

Karty, které mají na povrchu vyražené číslo, údaje o platnosti a majiteli karty. To jsou embosované karty, kterými je možné zaplatit na nejvíce místech. Právě vyražené údaje jsou totiž výhodou u mechanických snímačů, které je dokážou přečíst.

Karty bez plasticky vyražených údajů. Jde s nimi standardně vybírat z bankomatu nebo platit za zboží či služby. Oproti embosovaným kartám s nimi nelze platit úplně všude, rozvoj bezkontaktních transakcí v posledních letech ale tyto rozdíly maže.

Další možné dělení je z hlediska technologie. Karty mohou být buď s magnetickým proužkem, s čipem, hybridní (kombinují obě předchozí varianty) nebo karty bezkontaktní. S těmi lze platit bez nutnosti vložení karty do terminálu, do částky 500 korun navíc není nutné ani zadávat PIN.