Článek
Vláda na podzim nevypnula ekonomiku tak důsledně, protože napodruhé nechtěla firmy ani rodinné rozpočty poškodit stejně drasticky jako při prvním lockdownu na jaře.
Přesto pro mladou generaci znamená druhé dějství větší pohromu než první uzávěra v dubnu a květnu. Informuje o tom v německém případě deník Die Welt. Tuzemské zdroje potvrzují, že také v Česku ohrožuje lockdown v ekonomickém ohledu nejvíc populaci do třiceti let.
Zůstat doma a vyhýbat se kontaktům, tak zní první přikázání nouzového stavu. Nařízená lenost nemusí být ani trochu příjemná pro ty, kdo zároveň přicházejí o zdroje příjmů. To se netýká například pracovníků v průmyslu, který svou produkci pokud možno neomezil, státních zaměstnanců se zaručeným platem ani těch, kdo mohou využít home office.
Ohroženi jsou však pracovníci v některých oborech, konkrétně v pohostinství, maloobchodu a kultuře.
Bez velkých obav mohou být zaměstnanci, kterým po zavření jejich provozovny vyplácí stát náhradu mzdy programem Antivirus. Na takové peníze však nemusí dosáhnout ti, kdo mají smlouvu na dobu určitou, která nemusí být prodloužena. Další pracovali jen na kratší úvazek a příjmy dorovnávají například ze spropitného, jiní třeba financovali své vysokoškolské studium brigádami. Ani tady Antivirus nefunguje. Tím vzniká početná skupina těch, kteří nemají jak zaplatit za bydlení či jiné základní potřeby.
Analýza deníku Die Welt našla nejvíc takových lidí mezi mladými. Při prvním lockdownu na jaře si v průzkumu společnosti Kantar na výpadek příjmů stěžovali především pracovníci nad čtyřicet let, kteří museli vyjít se sníženou výplatou za kurzarbeit. V listopadu po vyhlášení druhého lockdownu ovšem mají starosti ti nejmladší ve věku do 30 let. Pětina z nich hlásí více či méně nepříjemný výpadek příjmů, zároveň každý patnáctý si stěžuje na existenční potíže. Na jaře jich přitom bylo pouhé jedno procento. Vysvětlení je nasnadě. Právě mladí lidé nejčastěji pracují ve volnějším režimu pro restaurace a hotely, v obchodech či kulturních zařízeních. „Skoro třetina této věkové skupiny je postižena důsledky boje s pandemií. Čím delší bude lockdown, tím větší část se bude potýkat s krachem svých financí,“ shrnuje Die Welt.
Minimálně středně těžká deprese
Průzkum o finančních potížích mladé generace při druhém lockdownu v Česku dosud neproběhl. Dostupná data však svědčí, že stejný model jako v Německu platí i u nás. Také u nás druhá uzávěra zasáhla v první řadě restaurace, kulturu a část maloobchodu.
V národním hospodářství loni pracovalo 800 tisíc Čechů do třiceti let, podle Českého statistického úřadu patnáct procent celkového stavu. Nejvíc se jich najde v oborech postižených prvním i druhým lockdownem. V pohostinství tvořili 30 procent všech pracovníků, v kultuře 20 a v obchodě 18 procent. ČSÚ nepočítá s těmi, kteří chodí jen na časově omezené brigády, eviduje však, že 70 tisíc mladých využívá kratší pracovní dobu a 120 tisíc z nich má smlouvy pouze na dobu určitou. V obou případech to je významně vyšší podíl než u starších zaměstnanců. Pravděpodobně patří mladší pracovníci do první vlny případného propouštění.
Nasvědčuje tomu studie Národohospodářského ústavu Akademie věd. Podle ní častěji propadají depresi lidé, kteří během prvního lockdownu zažili výpadek příjmů. Zároveň strach během pandemie zasáhl především mladší generaci. „V kategorii mladých lidí mezi 18 a 24 lety vidíme, že s vypuknutím pandemie vykazuje příznaky přinejmenším středně těžké deprese či úzkosti až 36 procent respondentů. Oproti tomu v kategorii nad 65 let věku tyto příznaky vykazuje 13 procent respondentů,“ vysvětlují akademici, kteří zkoumali duševní stav populace od března do června letošního roku.
Míra strachu se od prvního nárazu v březnu postupně snižovala, „u mladých respondentů však vidíme mnohem pomalejší zlepšování duševního zdraví“, uvádí studie. Ještě v červnu přiznala středně těžkou depresi čtvrtina dotázaných ve věku do pětadvaceti. Na rozdíl od západních sousedů zatím nikdo nezjišťoval, jak hluboko se nálada zhoršila po čtrnáctém říjnu, kdy byl zaveden druhý přísný lockdown.
