Článek
S jistým odstupem za Českem se předpoklad podzimní tvrdé vlny koronavirových infekcí postupně stává realitou v celé Evropě.
Česko už se ponořilo do lockdownu, mnoho dalších zemí balancuje na jeho okraji, polní nemocnice, jejichž stavby jsme v první jarní vlně pozorovali s hrůzou zpovzdálí, nevznikají jen v Praze, ale třeba i ve Varšavě. Německo dnes zaznamenalo rekord v počtu nově nakažených v hodnotě 11 000 nových případů, Itálie je se zhruba 15tisícovým přírůstkem víc než na polovině nejvyšších jarních čísel, absolutní rekordy v počtu nově nakažených jen dnes oznámilo několik dalších států včetně Maďarska, Rakouska a Chorvatska, belgický ministr zdravotnictví už v neděli hovořil o „tsunami“ covidu-19 ve své zemi.
ECDC mezitím ale varuje před dalším a na první pohled méně zřetelným problémem. Poté, co se v létě covid-19 šířil zejména mezi odolnější mladou populací, vrací se zkraje podzimu mezi zranitelné staré lidi. Podle průměrů z minulého týdne jsou už podle evropské instituce lidé nad 65 let „vysoce ohroženi nákazou“ ve 13 státech Evropy. S dodatkem „opravdu špatná zpráva pro Evropu“ o statistice ve čtvrtek informovala americká CNN.
Strmý nárůst infekcí mezi staršími je v posledních týdnech patrný téměř ve všech zemích Evropy, které o věku nakažených poskytují data. Do skupiny 13 zemí s vysokým rizikem ECDC počítá země, kde množství nakažených lidí nad 65 let dosáhlo 64 na 100 000 obyvatel a víc. CNN vypichuje, že v některých zemích jde o víc než dvojnásobek čísla z jarní vlny, kdy se na rozdíl od léta covid-19 šířil hodně mezi staršími lidmi. Jako příklad jmenuje na prvním místě Česko, za ním Rumunsko, Slovinsko a Maďarsko.
Česko navíc se zhruba 160 nakaženými seniory na 100 000 lidí za minulý týden obsadilo i celkově druhou příčku na žebříčku 13 evropských zemí. Před ním je jen Nizozemsko s číslem 207 a na třetím místě je v těsném závěsu za Českem Rumunsko.
Vysoko je na žebříčku například i Španělsko, Belgie nebo Slovinsko, na spodní hranici „vysokého rizika“ balancuje Chorvatsko, nejnižší počty nakažených seniorů má Kypr, Finsko a celkem překvapivě i aktuálně těžce postižené Polsko.
České nemocnice už jsou se špatnou zprávou seznámené
Na zvyšující se množství nakažených seniorů má nepochybně velký vliv, že obecně všude přibývá o hodně více nakažených než na jaře. Pravdou je ale bohužel i to, že se zvyšuje poměr seniorů v celkovém počtu.
Už minulý týden před ním v Česku varovalo Ministerstvo zdravotnictví. Uvedlo, že ještě v září tvořili lidé ve věku 65 let a více zhruba deset procent nakažených, za prvních 14 říjnových dní se poměr zvýšil o čtyři procentní body. V úterý o problému mluvil i ministr zdravotnictví: „V poslední době se nám nákaza dostává do zranitelných skupin seniorů a dochází k vývoji klastrů právě u nich,“ řekl Roman Prymula před poslanci.
Šíření viru mezi zranitelnými seniory se bude nepochybně promítat do většího počtu úmrtí i hospitalizací. Zatímco u většiny populace končí hospitalizací podle zdravotnických statistiků asi čtyři procenta případů, mezi seniory je to více než 30 procent.
Násobně vyšší druhá vlna
Dosud nejvyšší jednodenní počet nakažených od začátku pandemie zaznamenalo v Evropě už Česko (téměř 15 000), Německo (přes 11 000), Rakousko (přes 2400), Polsko (12 000) Maďarsko (přes 2000) Chorvatsko (přes 1500) a Slovinsko (přes 1600). Strmý nárůst v poslední době ale přišel téměř všude v Evropě. Obzvlášť alarmující jsou poslední dny čísla například v Belgii, Francii, Španělsku, Nizozemsku i Velké Británii a Itálii.
Co se týče denních počtů nově nakažených, působí druhá vlna v Evropě ve srovnání s první skutečně jako tsunami. To sice neplatí o počtu úmrtí, protože státy měly několik měsíců na to, aby se mohly připravit a postavit pomyslnou hráz v podobě covidových nemocničních lůžek a dalších opatření. Jestli to ale bude stačit, není jisté. Už teď se totiž v řadě zemí počty mrtvých zvyšují.
V Česku podle aktualizovaných údajů ministerstva zemřelo v pondělí 100 nakažených, nejnovější bilance 168 mrtvých za den v Polsku je rovněž nejvyšší od začátku pandemie, obětí přibývá v posledních dnech po třech stovkách ve Francii, kde se číslo přes stovku poprvé po jarní vlně dostalo teprve v půlce září, podobně je na tom i Španělsko.
Bránit se celá Evropa snaží nespočtem nových restrikcí. Kromě Česka, které se de facto zavřelo do lockdownu, už Francie, Belgie, Slovinsko a italská Lombardie vyhlásily noční zákazy vycházení, do velmi podobného režimu jako na jaře dnes vkročilo například i Irsko a v mnoha dalších zemích se o něčem takovém uvažuje.
