Druhá vlna netrápí jen Česko. Tisíce nakažených hlásí další evropské země

Oči Světové zdravotnické organizace (WHO) se po několika měsících relativně stabilní epidemiologické situace obrací zpět k evropskému kontinentu a obavy potvrzují i aktuální čísla a lídři jednotlivých zemí.

„Jsme svědky začátku druhé vlny,“ uvedl v neděli rakouský kancléř Sebastian Kurz a podobný názor vyslovil v pořadu Otázky Václava Moravce i vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Oficiální prohlášení je podle něj už jen formalitou, čísla hovoří jasně.

Souhlasí s nimi i WHO, která předpovídá na podzim nárůst úmrtí v Evropě v souvislosti s koronavirem. „V říjnu a listopadu budeme svědky vyšší úmrtnosti,“ sdělil v pondělí ředitel evropské pobočky WHO Hans Kluge u příležitosti dvoudenní virtuální konference, která má řešit zvyšující se počty nově nakažených v Evropě.

Kde je situace aktuálně nejhorší a jak se s ní dané státy perou?

Začalo to ve Španělsku, kde o druhé vlně není pochyb. Delší dobu na to upozorňují i ostatní evropské země, které Španělsko od poloviny prázdnin pomalu přesouvají zpět na seznam rizikových zemí.

Na přelomu července a srpna se v zemi opět zvýšily denní počty nakažených, a to poměrně dramaticky. V květnu a červnu se přírůstky pohybovaly okolo 300 nakažených za den. Na přelomu července a srpna už přibývalo 3000 až 4000 nových případů za den. Ke konci prázdnin překročil denní přírůstek hranici 8 tisíc. Rekord oznámila země v pátek. Podle deníku El País přibylo 12 183 nakažených za 24 hodin. Deník ovšem informoval, že země nyní provádí až šestkrát více testů, než tomu bylo na jaře. Podle tamních úřadů se situace pomalu stabilizuje.

Španělské úřady nově změnily metodiku a o přírůstku nakažených informují dvěma způsoby. Jedním údajem je počet lidí, u nichž testy infekci prokázaly v posledních 24 hodinách, druhý počet nových případů. Tyto „nové případy“ se pak zpětně přiřazují ke dnům, kdy byl test proveden, čímž se statistiky zpětně mění.

Kriticky nemocných je zatím méně než na jaře a tamní nemocnice zvládají. Na veřejnosti je povinná rouška a od poloviny srpna je navíc postupně v celém Španělsku zaváděn zákaz kouření na veřejnosti, kde není možné zachovat odstup alespoň dva metry, omezená je i konzumace alkoholu na veřejnosti.

Podobně vysoká čísla hlásí i sousední, téměř sedmdesátimilionová, Francie. V sobotu oznámily tamní úřady poprvé přes 10 000 nově nakažených koronavirem, konkrétně 10 531 nových případů. V neděli, kdy bývají čísla tradičně nižší, to bylo 7183. V zemi také roste počet hospitalizovaných a lidí na jednotce intenzivní péče.

Nejhůře zasažené jsou oblasti Paříže, Marseille, Bordeaux a ostrov Guadaloupe. Povinné jsou roušky a je omezen počet lidí, kteří se mohou setkávat. Omezení se pak mírně liší region od regionu. Čísla začala růst od druhé poloviny srpna, nad pěti tisíci nově nakažených za den se drží od začátku září.

V Rakousku začalo prudce přibývat nakažených v minulém týdnu. Rakouský kancléř Sebastian Kurz prý očekává, že země brzy překročí hranici tisíce nakažených za jeden den. Rakousko se drželo kolem 300 nových případů denně zhruba od druhé poloviny srpna, minulý týden překročil počet infikovaných po dlouhé době hranici 500. Nejvíce nových případů za 24 hodin oznámily úřady 12. září, přibylo 869 nemocných.

Rakouská vláda v reakci na druhou vlnu zpřísnila pravidla kolem nošení roušek. Povinné jsou v MHD, obchodech, v provozovnách služeb, na úřadech či ve školách. Pokud bude počet nových případů i nadále stoupat, vláda plánuje další opatření, přísné karanténě z jara se ale chce vyhnout.

Na Slovensku padl dosavadní rekord 5. září, kdy bylo zaznamenáno 226 potvrzených případů. Počet nakažených se stabilně zvyšuje od konce prázdnin, hranici 200 nakažených ale překročí jen zřídkakdy. Slovensko i tak kvůli narůstajícím číslům zpřísnilo koronavirová opatření.

Přidalo na seznam rizikových zemí také Českou republiku. Očekává se, že by mohlo uzavřít hranice s Ukrajinou. Podle slovenského ministra zdravotnictví spouštějí druhou vlnu pandemie na Slovensku zejména sociální kontakty mladých lidí na různých akcích s větším počtem lidí. V obchodech a restauracích je nutností se pohybovat s rouškou a dodržovat odstup dva metry.

Ve Spojeném království začaly počty nakažených překračovat jeden tisíc už během srpna, dvou až třítisícové přírůstky oznámily tamní úřady až na začátku září. Ve srovnání s ostatními zeměmi se počty nově nakažených zvyšují spíše pomalu.

Za poslední měsíce přibylo nejvíce nakažených k 11. září, úřady oznámily 3539 nemocných. Po Španělsku a Francii je Velká Británie do počtu nakažených třetí nejhůře zasaženou zemí v Evropě. Od pondělí začalo v zemi platit tzv. „pravidlo šesti“, podle kterého se smí sejít maximálně 6 osob.

Téměř desetimilionová země zaznamenala od vypuknutí pandemie přes 13 tisíc potvrzených případů, rekord ale padl až ke 12. září, kdy bylo oznámeno 916 případů. Počet nakažených začal po dlouhé době stoupat ke konci srpna. Maďarsko proto od 1. září uzavřelo hranice. Do země mohou přicestovat občané Česka, Slovenska a Polska, kteří si před 1. 9. rezervovali alespoň jednodenní pobyt s datem po 1. 9. a doloží to spolu s negativním testem PCR v angličtině nebo maďarštině, ne starším 5 dnů. Existují i další výjimky. Roušky jsou povinné v obchodech, veřejné dopravě a pro obsluhu restaurací, kaváren, cukráren a barů.

Premiér země Viktor Orbán v pátek v maďarském rozhlasu uvedl, že druhá vlna pandemie vyžaduje jinou strategii než ta první, kvůli které silně utrpěla ekonomika země. Cílem je podle něj udržet hospodářství v chodu a zároveň ochránit ohrožené skupiny obyvatelstva. „Nemůžeme si dovolit, aby virus zemi znovu ochromil,“ řekl Orbán.

Podobný scénář jako ostatní evropské země zažívá i Ukrajina. S koncem prázdnin začalo strmě přibývat nakažených, rekord byl oznámen 10. září, kdy země zaznamenala 3144 infikovaných za 24 hodin. Ukrajinská vláda se proto rozhodla ke konci prázdnin dočasně uzavřít hranice pro vstup cizinců do země a prodloužila platnost karanténních opatření přijatých již dříve v rámci úsilí zastavit šíření nákazy koronavirem. Uzavření hranic platí do 28. září.

Vysoká čísla evidují i další země jako Albánie, Rumunsko, Černá Hora, Severní Makedonie či Bulharsko. Naopak v Itálii, která patří k nejhůře zasaženým zemím, zatím přibývá nakažených pozvolně. Většina zemí oproti jaru navýšila testovací kapacity, určitý nárůst proto může být vysvětlen vyšším počtem provedených testů. I z přepočtů nakažených na 100 tisíc obyvatel ovšem vyplývá, že řada evropských zemích skutečně zažívá nárůst případů.