Článek
Vypadly tržby za 20 milionů. Zakladatel firmy, která vyrábí mimo jiné součástky do aut, Vladimír Konečný i proto zvažuje testování zaměstnanců.
Firmy testují své lidi samy. Na stát nespoléhají
Protože by další uzavření provozů „ztrápené a oslabené“ podniky poslalo do kolen, na možné další kolo pandemie se dobře připravily, říká Radek Špicar. Klíčové je podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy testování: „Firmy nechtějí v tomhle spoléhat na stát, o testování se starají samy. Jako benefit poskytují testy svým zaměstnancům v pravidelných intervalech zdarma.“
V Jablotronu testují na vlastní náklady pro jistotu všechny, kteří se vrací z dovolené nebo služební cesty v zahraničí a nemohou nebo nechtějí do dobrovolné karantény. Pokud test ukáže pozitivní výsledek, šéf může nechat otestovat celý kolektiv. „Nemyslím, že je stupeň ohrožení v této fázi. Mám 3500 zaměstnanců, z nich byli nemocní jen čtyři lidi,“ odmítá plošné testy majitel skupiny SP Group Pavel Sehnal.
„Jednorázové plošné testování by v naší skupině přišlo na miliony korun, přitom výsledky testů by během několika dní pozbyly aktuálnosti,“ tvrdí ředitel skupiny BR Group Petr Mitura. Od půlky července do půlky srpna zaplatila firma, která podniká v průmyslovém textilu mimo jiné v Moravskoslezském kraji, na 800 000 korun za testy pro pendlery. Nedobrovolně, kvůli nařízení krajské hygieny. Firma teď o statisícové náklady žaluje Ministerstvo zdravotnictví.
Roušky mít musí, ale teplotu neměříme
Závan dezinfekce a místa oddělená plexiskly jsou na podzim samozřejmostí všude. I když za nimi častěji než dřív nikdo nesedí. Podle Špicara začali šéfové tolerovat homeoffice. „Koho dřív neviděli za skleněnými dveřmi kanceláře, tak měli pocit, že nepracuje. To je přístup, který bylo potřeba změnit. A pandemie tu změnu urychlí.“
Roušky uvnitř budov jsou v kancelářích výjimkou. Jiné je to ve výrobě, potravin obzvlášť, kde je každá kapka aerosolu nežádoucí. Milan Teplý, ředitel Madety, má k dispozici 22 500 roušek pro své lidi: „Věřím jim, teplotu jim neměřím. A sekají latinu, když se cítí chřipkově, jdou domů.“
Stornují nám konference
Přizpůsobily se i hotely. Z pokojů zmizelo vše zbytečné, čeho by se lidé dotýkali. Hygienická opatření nejsou ale podle ředitele řetězce hotelů Euroagentur Josefa Báry nijak drastická: „Na některé klienty to působí dokonce tak, že se o to v Čechách nestaráme. Jeden Belgičan nadával, že si snídani smí nabrat sám.“
Od chvíle, kdy Praha na mapě zoranžověla, obsazenost hotelů klesá, v srpnu byla Euroagentur na 40 %. Pokoje se dnes bookují na poslední chvíli, na víkend třeba až v pátek. „Nevíme, co bude zítra. Začala nám chodit storna na konference. Opatření totiž nejsou předvídatelná. Zavření Maďarska považuju za absurdní krok,“ stěžuje si Bára.
Nechceme dotace, chceme zakázky
Miliardář Pavel Sehnal vlastní 65 společností, opatření proti pandemii zaváděl na míru pro kanceláře a pro výrobní haly: „V pojišťovně máme dvě směny, které se střídají, zatímco v továrnách běží nepřetržitý směnný provoz. Ale to nejsou překážky, mnohem víc než hygiena nám ve výrobě brání nejistota. My podnikatelé máme pocit, že kráčíme do neznáma. Neexistuje seznam opatření, který by říkal, za jakých okolností co vláda udělá.“
Podpora podle Sehnala zatím směřovala jen do dotací. „Ale my nechceme dotace, chceme zakázky. Ideálně by vláda měla zveřejnit dvouletý seznam investicí, které hodlá udělat. A sama jít jako investor příkladem.“
