Článek
Druhou vlnou šíření nového typu koronaviru se strašilo v jarních měsících a teď s tímto pojmem „šermují“ někteří vlivní politici. „Druhá vlna už tady je,“ uvedl v pondělí pro Rheinische Post saský ministerský předseda Michael Kretschmer (CDU). Podle něj se hygienici a zdravotníci musejí pokoušet každý den tuto vlnu „prolomit“. Kretschmer si myslí, že se to Německu díky jeho federálnímu uspořádání daří velice dobře, když má prý výhodu oproti centrálně řízeným státům, jako je Francie nebo Polsko.
Belgická vláda sice nemluví o 2. vlně, ale zato nevylučuje druhý „lockdown“, tedy uvalení karantény na celou zemi. Země je stále v čele smutného evropského žebříčku nejvyššího počtu covidových úmrtí na milion obyvatel. V Belgii stoupl počet nově nakažených minulý týden ze 163 na 279 případů denně. V dubnu to přitom byla až tisícovka nových případů denně. O tom, že je země na hraně druhé vlny, otevřeně mluví i španělské zdravotnické úřady. „Klasická druhá vlna, která je vyšší než ta první“, je teď podle vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly například v Izraeli.
„Evropa čelí jednoznačně druhé vlně pandemie,“ prohlásil v úterý přesvědčivě britský ministerský předseda Boris Johnson, podle něhož jsou „známky druhé vlny v některých státech jasně patrné“, aniž konkretizoval, o jaké známky že to vlastně jde. Politik, jehož covid-19 před pár měsíci dostal na jednotku intenzivní péče, vychází z toho, že v jeho vlasti zatím druhá vlna není.
Podle BBC žádná formální definice druhé vlny koronavirové pandemie neexistuje. Podle respektovaného veřejnoprávního média si vlastně můžete představit vlnu na moři. Počet nakažených jde prudce nahoru, pak klesá, aby vzápětí začal opět růst. „Jak definujete (epidemickou) vlnu, je nahodilé,“ uvádí Mike Tildesley z University of Warwick. Aby se mohlo říct, že jedna vlna skončila, musí se v té které zemi virus dostat pod kontrolu a počet nakažených radikálně klesnout. Začátek druhé vlny pak podle BBC signalizuje nepřetržitý růst nových případů infekce.
Světová zdravotnická organizace (WHO) má v této otázce každopádně jasno. Bavíme se pořád o jedné a té samé velké vlně pandemie covid-19, která nebude sezonní záležitostí. Podle mluvčí WHO Margaret Harrisové by lidé na severní polokouli neměli podlehnout uspokojení ohledně šíření nemoci v letních měsících. „Tenhle virus se nechová jako klasická chřipka, která podléhá sezonním trendům. Lidé pořád mluví o vlnách, ale měli by si uvědomit, že jde o nový virus, který se prostě chová jinak,“ cituje Harrisovou britský list The Guardian.
Zatímco Evropa se handrkuje o to, jestli se už o její koronavirová opatření „rozbíjí“ druhá vlna pandemie, na některých místech v jihovýchodní Asii jsou ještě dál. V Hongkongu už úřady mluví o řádění třetí koronavirové vlny. V pondělí tam evidovali 145 nově nakažených a počet lidí s výjimkou rodinných příslušníků, kteří se smí shromažďovat na veřejnosti, se zredukoval ze 4 na 2. Všichni obyvatelé starší dvou let musejí znovu ve veřejně přístupných venkovních prostorech nosit roušku.
V případě pandemie španělské chřipky po skončení hrůz první světové války byla její druhá vlna smrtelnější než ta první. „Druhá vlna šíření koronaviru bude záležet na naší schopnosti podchytit malé výkyvy infekce, které evidentně nastanou. Bude to záviset na našem systému, na testování, na lidech provádějících identifikaci, izolaci a trasování. Pokud budeme připraveni, tak tu na podzim žádnou druhou vlnu ani mít nemusíme,“ hlásil před měsícem imunolog Anthony Fauci, který šéfuje americkému Národnímu institutu pro alergie a nakažlivé nemoci (NIAID).
