Drtivé vítězství i konec v politice. Madrid nadále drží lidovci

Svoboda. Téměř každý volební leták, plakát nebo vystoupení pozdějšího vítěze voleb obsahoval právě toto slovo. Některé z nich pak pouze to. Minimalistická kampaň obsahující například slogan „Svoboda, nebo komunismus“ ale zdá se zafungovala. „Svoboda znovu zvítězila,“ pozdravila své podporovatele lídryně kandidátky Lidové strany a obhajující předsedkyně regionální vlády Isabel Díaz Ayusová ve chvíli, kdy bylo jisté, že její strana volby ovládne.

Španělská Lidová strana (PP) získala (při 99,93 % sečtených hlasů) téměř 45 procent odevzdaných hlasů a v regionálním parlamentu usedne 65 jejích zástupců, tedy o 35 více než v uplynulém volebním období. K zajištění většiny straně schází pouze čtyři křesla.

„Děkuji za spoluvytváření historie. Dnes začala nová kapitola španělských dějin,“ vzkázala Díaz Ayusová svým podporovatelům z balkonu sídla strany. V tu chvíli bylo sečteno necelých 70 procent hlasů a španělští lidovci měli jistotu 64 mandátů. S rostoucím počtem sečtených hlasů si ještě o jedno křeslo v regionálním parlamentu polepšili. V madridském regionu vládnou lidovci nepřetržitě už 26 let.

Díaz Ayusová byla jedním z nejhlasitějších odpůrců přístupu španělské vlády k pandemii, a právě to podle španělských médií vyneslo Lidovou stranu až k téměř 45 procentům. Odpůrkyně lockdownu, jak o předsedkyni madridské vlády psal například deník The Guardian, totiž v regionu umožnila otevření kaváren, restaurací nebo divadel v omezeném provozu. Madridský region také odmítal některá omezení volného pohybu. Pandemie ale kraj tvrdě zasáhla, na madridský region připadá pětina všech nakažených a obětí covidu-19 ve Španělsku, ačkoli zde žije jen 14 procent Španělů.

Možná větším tématem, než kdo utvoří vládní koalici v madridském regionu, je ale otázka, jaký budou mít výsledky voleb vliv na celostátní politiku. „Dnes Madrid podal návrh na vyslovení nedůvěry sanchismu,“ pronesl ze stejného místa jako jeho kolegyně předseda lidovců Pablo Casado. Narážel tím podle deníku El País na levicovou vládu vedenou Pedrem Sánchezem, která v zemi čelí kritice za vypořádání se s pandemií. Podle vedení lidovců jde de facto o porážku Sáncheze.

V regionálních volbách totiž vládní sociální demokracie (PSOE) propadla a s ní padla i šance levicového bloku na složení vlády. Strana si oproti roku 2019, kdy ve volbách zvítězila, výrazně pohoršila. Získala jen necelých sedmnáct procent a z původních 37 křesel jich sociální demokraté obhájili jen 24. PSOE se navíc ke konci sčítání zařadila až na třetí místo za ekologické uskupení Más Madrid, které získalo shodně 24 křesel a o několik jednotek tisíc hlasů více.

Představitelé strany ale podle El País zůstávají v klidu. Podle zdrojů z vedení strany považují Madrid za jakýsi ostrov, region, který hlasuje jinak než zbytek Španělska. „Jedná se o velmi důležitý region, ale nereprezentuje celé Španělsko, podobně jako to mohla PP poznat například ve volbách v Katalánsku,“ cituje El País tajemníka strany Josého Luise Ábalose. Právě neúspěch Lidové strany v regionálních volbách v Katalánsku a Baskicku podle deníku trochu narušuje obraz rostoucího úspěchu lidovců.

Kdo naopak z volebního neúspěchu vyvodil důsledky, je teď už bývalý lídr levicové aliance Unidas Podemos Pablo Iglesias. Aliance si sice oproti volbám před dvěma lety polepšila o tři mandáty, nedocílila ale možnosti vytvoření levicové vlády a Iglesias, který kvůli kandidatuře v Madridu odešel z celostátní vlády, v politice končí.

Do regionálních voleb šel Iglesias s cílem zabránit „vstupu extrémní pravice do vlády“. V posledních dnech před hlasováním se Iglesias snažil s pomocí své nástupkyně na postu ministra práce Yolandy Díazové mobilizovat „dělnickou třídu“, ale neúspěšně. „Odcházím ze všech svých funkcí. Budu ale i nadále oddán své zemi. Myslím, že Yolanda se může stát premiérkou,“ cituje deník el Diario projev končícího politika.

Alespoň částečně spokojené s výsledkem tak může být jen ekologické uskupení Más Madrid s lídryní kandidátky Mónicou Garcíaovou. Strana, která se odštěpila právě od Unidas Podemos, si polepšila o čtyři mandáty a poněkud překvapivě skončila na druhém místě. Potvrdil se také klíč letošních voleb, kdy všechny strany s ženou v čele kandidátky navýšily počet mandátů.

Lepší výsledek oproti roku 2019, i když jen o jeden mandát, zaznamenala také krajně pravicová strana Vox a její tvář Rocío Monasteriová. Pravděpodobný spojenec lidovců podle španělských politologů pravděpodobně kvůli drtivému vítězství Lidové strany do vlády nevstoupí, s vítězem voleb se ale pravděpodobně domluví na nějaké formě tolerance vládě. Předseda strany Santiago Abascal ještě v úterý večer uvedl, že získaná křesla Voxu budou Díaz Ayusové „k dispozici“.

Největším poraženým voleb je ale středová strana Ciudadanos. Právě kvůli roztržce mezi středovou stranou a lidovci vyhlásila předsedkyně regionální vlády předčasné volby. Ciudadanos ale v úterních volbách ani nepřekročila pětiprocentní hranici, a ztratila tak všech 23 mandátů.

Předčasné volby zaznamenaly vysoký zájem voličů. Hlas podle agentury Reuters odevzdalo 74 procent občanů, což je zhruba o deset procent více než v roce 2019. Kvůli epidemii koronaviru byly některé hodiny určeny jen pro seniory či občany v rizikových kategoriích.