Článek
„Tálibán oficiálně ovládá 40 procent afghánského území, neoficiálně už dokonce 60 procent,“ uvedla na debatě v rámci festivalu Jeden svět novinářka Tereza Engelová.
Neutěšené postavení žen v afghánské společnosti a jejich problémy zobrazuje americká režisérka afghánského původu Sedika Mojadidi v dokumentu Boj s drakem. Na vesnicích ženy nesmí ani vycházet z domu, získat vzdělání je pro ně často nemožné. Za demokracii a práva žen bojují žurnalistka Šakílá a politička Nilúfar.
Nilúfar je členka parlamentu, ve svých projevech prosazuje liberalizaci poměrů. Šakílu manžel držel zavřenou. Po jeho smrti se rozhodla dostudovat školu a stát se novinářkou. Po útocích na redakci TV TOLO, pro kterou Šakílá pracuje, se mladá žurnalistka rozhodne opustit zemi. Film získává nový rozměr, když se Šakílá s dětmi vydává na cestu do Německa. Dotýká se i velmi aktuálního tématu migrace.
Boj s drakem popisuje potíže, se kterými se potýkají obě ženy, když se rozhodují, zda zůstat v Afghánistánu, nebo zemi opustit a ochránit své děti. Znázorňuje kontrast mezi životní situací Nilúfar, která děti zanechá u manžela v Austrálii a vrací se do rodné vlasti, a Šakíly, která odchází do Německa.
Afghánistán jako opiová velmoc
Film Lajlá na mostě režisérů Elizabeth a Gulistana Mirzaei nabízí pohled na drogově závislou komunitu v Kábulu. V Afghánistánu stojí dávka heroinu stejně jako bochník chleba. Země má proto jeden z největších počtů závislých na opiu na světě. Hlavní postava Lajlá Haidara se se svým bratrem snaží narkomanům pomoci. Na provoz léčebny ale Lajlá vyčerpá všechny své úspory.
Lajlá na mostě přitahuje pozornost také k problematice drogově závislých žen. Ty často užívají opium i během těhotenství, mnoho dětí se tak rodí již závislých. Takovým případem je Masúma, která žije v Lajlině léčebném centru pro ženy v Kábulu. „Dcera Masúmy byla první drogově závislé miminko, které jsme viděli,“ uvedla režisérka dokumentu během debaty.
Trh s opiem prorostl v Afghánistánu už do všech sfér života. „Většina lidí si myslí, že veškeré své operace financuje Tálibán z peněz, které plynou z obchodu s drogami. Nicméně velitel Tálibánu, se kterým jsme dělali rozhovor, říkal, že spousta peněz končí v rukou vládních úředníků,“ dodává režisérka.
Lajlá se ve filmu snaží získat finance na svoji léčebnu právě z vládních dotací, konkrétně od ministerstva pro boj s narkotiky. Setkává se ale s překážkami především proto, že je žena.
Jeden svět poukázal na migraci
Snímek Kamenné srdce se zaměřuje na problematiku migrace. „Čím dál tím více lidí opouští Afghánistán. Quorbánův důvod byl ale jedinečný,“ uvedl pro Seznam Zprávy Olivier Jobard, který film režíroval společně s Claire Billet. Dvanáctiletý Quorbán odchází z domova. Jeho matka se totiž rozvedla s otcem a našla si nového muže, který Quorbána nepřijímá.
Film popisuje Quorbánovu strastiplnou cestu do Francie a snahu dostat se do školy. Nejdříve spí na ulici, poté se ho ujme centrum pro mládež. Psycholog se mu snaží pomoct s problémy, které u něj vznikly jako důsledek životních potíží. Quorbán vyrůstá ve francouzské rodině. Po několika letech se jako dospělý muž rozhodne navštívit svou rodinu v Afghánistánu.
Festival dokumentů s tematikou lidských práv upozornil na problémy, kterým Afghánistán čelí. Propojil otázky migrace, práv žen a opiového trhu. Situace v zemi se ale dále komplikuje. Tálibán rozšiřuje svou moc a ovládá stále větší část území. „Stav v zemi ovlivňuje několik faktorů: geopolitika, korupce a charakter Afghánců,“ uvedl na debatě po filmu Boj s drakem voják, který v uplynulých dvou letech v Afghánistánu sloužil.
