Dřívější technologickou velmoc brzdí papírování a razítkování

Japonsko má ve světě pověst země oplývající nejnovějšími technologiemi, ale i tady se potýkají se zastaralou infrastrukturou. Až koronavirová krize by mohla přinutit japonskou vládu k obnově jejích počítačových systémů, píše agentura Bloomberg.

Tamní vláda zjistila, jak špatně na tom z hlediska sítí je, když se pro státní finanční pomoc kvůli pandemii tvořily několikahodinové fronty. Dojít fyzicky na úřad a vystát si frontu bylo přitom jednodušší a rychlejší než využít internetu. Japonci vystřízlivěli, když zjistili, jak pomoc zvládli v Jižní Koreji. Tam, kde Jihokorejci přepočítávali peníze, Japonci teprve čekali na potvrzující e-mail či čekali ve frontě na úřadě.

Aby se podobné problémy neopakovaly, zavedlo Japonsko „digitální nový úděl“. Roční projekt počítá s velmi obsáhlými investicemi do vylepšení infrastruktury na sdílení dat mezi jednotlivými ministerstvy i modernizace webových stránek, které při žádostech o státní pomoc zamrzávaly. Přesnou částku, již na investice vymezí, vláda ještě nestanovila.

„Japonsko je dvacet let za světem,“ řekl pro Bloomberg ekonom Yukio Noguchi. „Země se potřebuje zbavit systému papírování a razítkování,“ upozornil. Podle dotázaných ekonomů špatný stav veřejného sektoru velmi poškozuje i ten privátní.

Japonsko je třetím největším hospodářstvím světa, v konkurenceschopnosti v digitální sféře se ale umístilo až na 23. místě ze 63 zemí v nejnovějším žebříčku sestavovaném Mezinárodním institutem pro rozvoj managementu (IMD). První pozice přísluší USA, poté následuje Singapur a na třetím místě Švédsko. Česká republika skončila na 37. příčce.

Překvapivé například může být, jak moc jsou v Japonsku stále využívány faxy. Studie vlády v loňském roce zjistila, že technologii, která pochází z 80. let, stále používá prakticky každá japonská společnost a jedna třetina všech domácností pro velkou část své komunikace, píše deník Deutsche Welle. Kritika faxů vzrostla poté, co si jeden lékař na svém twitterovém účtě stěžoval na zákonný požadavek, aby nemocnice a kliniky ručně vyplňovaly papírové dokumenty o nových případech koronaviru a pak je zasílaly faxem do center veřejného zdraví, kde byla data vkládána ručně do počítače.

Japonská vláda se snaží usnadnit i používání elektronického podpisu, ale u velkého množství dokumentů je stále nutné mít fyzické razítko, což velmi znesnadňuje komunikaci s úřady. Problém je podle ekonoma Takuya Hoshina z institutu Dai-chi v tom, jak jsou investice do počítačů koncipovány.

Softwarová modernizace je totiž klasifikována v Japonsku jako „bezmateriálová“, což ve zkratce znamená, že je financována prostřednictvím dluhopisů, a proto podléhá náročnějšímu schvalovacímu procesu než například silniční investice, tvrdí Hoshino.

Japonsko navíc patří k zemím s nejvyšším průměrným věkem na světě a starší populace je k novinkám zdrženlivá. Ředitel asijských studií z tokijské Templeovy univerzity Jeff Kingston uvedl pro Deutsche Welle, že starší generace Japonců stále přemýšlí analogově. To se ale v současnosti začíná měnit. Zaběhnutý chod pracovního dne mnoha Japoncům narušila nutnost pracovat z domova.

Dalším důvodem může být i míra zadlužení země. Podle Mezinárodního měnového fondu má Japonsko dluh ve výši 237 procent svého ročního HDP. Jedná se o nejvyšší zadlužení ze všech zemí. I přesto si ekonom Hoshino myslí, že na počítačích se šetřit nemůže, jak ukázala koronavirová krize. „Je možné, že budeme mít takové krize každé další desetiletí,“ řekl. „Bez podpory infrastruktury však vláda nemůže vytěžit maximum ze svých vlastních opatření.“