Dříve lékaře dodávali světu, teď jim chybí doma. Kubu zachvátila pandemie

Zatímco loňský rok patřila Kuba ke státům, které si s pandemií poradily, letos je to pro ostrovní zemi úplně jiný příběh. Za celý rok 2020 zaznamenala země pouze 12 225 potvrzených případů nákazy covidem-19, letošní rok ale počet nakažených dosáhl více než padesátinásobku, informuje deník The Guardian. Místní zdravotnictví je na hranici svých možností.

Kuba v loňském roce hospitalizovala každého, kdo měl pozitivní test na covid-19, včetně asymptomatických případů. Ale i pro zemi s nejvyšším poměrem lékařů na počet obyvatel na světě aktuální nárůst okolo devíti tisíc případů denně ukazuje, že tento postup už není reálný. Nyní nemocnice přijímají pouze děti, starší osoby, těhotné ženy a těžké případy, ostatní se musí izolovat doma.

Roste také počet obětí. Zatímco během předchozích vln pandemie v zemi na covid-19 umíraly jednotky lidí denně, dnes se denní průměr počtu obětí pandemie pohybuje okolo osmdesáti a pravděpodobně bude nadále růst.

Stovky lékařů se do země vrátily ze zahraničních „misí“, což je pro kubánskou vládu jeden z hlavních zdrojů financí, aby pomohly svým kolegům. Ani to ale podle místních médií nestačilo k tomu, aby se Kubě podařilo situaci dostat pod kontrolu. „Nejsou už žádná antibiotika, žádné léky na bolest, základní přípravky už jsou téměř vyprodané,“ cituje Guardian havanskou lékařku Danielu.

Kvůli extrémnímu nedostatku léčiv tak lékaři stále častěji předepisují bylinné přípravky. Kromě léků ale země hlásí také nedostatečné zásoby kyslíku pro jednotky intenzivní péče a zcela vyčerpané kapacity zdravotnického personálu. „Byl jsem doma osm dní a nikdo za mnou nepřišel,“ řekl Guardianu hotelový pracovník v kubánském Cienfuegos Oscar, který se covidem-19 nakazil minulý měsíc.

Právě o podporu lékařů ale kubánská vláda v posledních týdnech přichází. Může za to mimo jiné vystoupení kubánského premiéra. Manuel Marrero Cruz během srpnové návštěvy těžce zasažené provincie Cienfuegos totiž z aktuální situace vinil zdravotnické pracovníky, které osočil z nedisciplinovanosti a chyb.

Cruz sice uznal, že si obyvatelé ostrovního státu stěžují na nedostatek léků, zároveň ale řekl, že „těchto stížností je méně než těch na špatné zacházení ze strany zdravotníků, zanedbávání péče nebo na to, že lékaři nechodí na návštěvy za pacienty“. „Je to neuvěřitelné,“ zkritizoval zdravotníky předseda vlády.

Cruzovo vyjádření rázem vyvolalo na sociálních sítích pobouření a skupina více než 39 zdravotníků ve východní provincii Holguin zveřejnila na Facebooku video se svou reakcí. „Chceme zachraňovat životy,“ říká na videu kardiochirurg Daily Almaguer. „Nejsme odpovědní za kolaps zdravotní péče v naší zemi,“ dodává lékař.

„Jen žádáme, aby řekli pravdu,“ říká na videu lékař Rosell Alberteris. „Požadujeme pouze zásoby, abychom se k našim pacientům mohli chovat důstojně a slušně,“ dodal Alberteris. „Nebojíme se pandemie, bojíme se vlády,“ říká na dalším videu lékař Rafael Alejandro Fuentes Sanchez. „Jak by asi mohli interpretovat to, kdybychom vyšli do ulic, abychom požadovali svá práva a právo lidí na kvalitní lékařskou péči,“ dodává Sanchez.

Zdravotníky, kteří na videích vystoupili, už si podle CNN předvolala policie. Svých kolegů se na sociálních sítích následně zastalo několik stovek zdravotníků z celé Kuby.

Kubánská vláda ale v úterý oznámila nová přísná opatření, která zakazují na sociálních sítích sdílet „fake news“ a příspěvky, které poškozují pověst a „prestiž“ ostrovního státu. Kubánský komunistický deník Granma následně uvedl, že zdravotničtí pracovníci byli zneužití v „nových nepřátelských kampaních“ a stali se z nich mluvčí „protikubánské ofenzívy“, píše CNN.

Vyhrocenou situaci se snaží uklidnit kubánský prezident Miguel Díaz-Canel, Kuba totiž za aktuálního stavu čelí velmi nejisté budoucnosti. „Pokaždé, když jsme unavení, vyčerpaní a cítíme se poraženi tímto dlouhým obdobím pandemie, pomysleme na to, kolik ze sebe vydali naši lékaři a zdravotní sestry,“ napsal kubánský prezident na svůj twitterový účet.

Kubánský ministr zdravotnictví José Ángel Portal Miranda mezitím oznámil, že z důvodu nedostatku testů nemusí být statistiky ohledně obětí na covid-19 v zemi přesné. „Ne u všech úmrtí víme výsledek PCR testu. Smrt někdy přijde dříve,“ řekl Miranda státnímu deníku Invasor.

Kuba je aktuálně nejmenší zemí světa, která vyvinula vlastní vakcínu proti covidu-19. Podle klinických studií mají očkovací látky Soberana 2 a Abdala účinnost přes 90 procent. Obě peptidové vakcíny místní úřady schválily k nouzovému použití.

Výrobu očkovacích látek ale podle místních vědců komplikuje nedostatek některých přísad, s problémy se potýká především produkce vakcíny Soberana 2. Přesto se ale Kuba může pochlubit třetí nejvyšší proočkovaností v Latinské Americe hned po Chile a Uruguayi. Dokončené očkování má v zemi přes 27 procent obyvatel, alespoň první dávku pak zdravotníci aplikovali 44 procentům populace.

Ještě před propuknutím zatím nejhorší vlny pandemie v zemi Kubánci vyšli do ulic kvůli represím autoritářského režimu a dlouhodobé krizi, v níž je v zemi nedostatek základního zboží, včetně potravin či léků. Z krize tamní komunistická vláda obviňuje letité americké obchodní embargo a další americké ekonomické sankce. Chudobu místních obyvatel ještě více prohloubila pandemie, velká část kubánských příjmů totiž pochází z cestovního ruchu.

Končící administrativa prezidenta Donalda Trumpa například označila Kubu za „státního sponzora terorismu“, čehož se podle Guardianu zaleklo mnoho firem a světových bank. Sankce ještě rozšířila vláda prezidenta Joea Bidena, která se podle agentury AP snažila zvýšit tlak na kubánské vedení poté, co Havana začátkem měsíce násilně potlačila největší protivládní demonstrace v zemi za posledních více než 25 let.