Dříve konzervativní „broskvový stát“ se mění. Venkov zastiňují aglomerace

Na to, že právě desetimilionová Georgie bude hrát klíčovou roli v letošních prezidentských volbách, by si vsadil jen málokdo. Spíše se mluvilo o důležitosti Floridy či Ohia, dalších tradičních „swing states“. O konzervativním státu ležícím v takzvaném Slunečním pásu, který je největším americkým producentem broskví, arašídů či pekanových ořechů, si experti mysleli, že připadne jasně Donaldu Trumpovi.

Zatímco další lidnatý stát jihu Texas přinesl poměrně jasné vítězství kandidátovi republikánů, v Georgii se rozdíl mezi oběma soky pohyboval v době psaní tohoto textu ve stovkách (!) hlasů.

I samotní republikáni si přitom uvědomují, že měnící se demografické složení jižních států unie jim nijak nenahrává, právě naopak. Nečekali ale, že by ke změně mohlo dojít už v tomto volebním cyklu.

Tradičně republikánská Georgie se směrem k demokratům posouvá už několik let, zvláště kvůli rostoucím předměstím Atlanty. Už Hillary Clintonovou dělilo od vítězného Trumpa před čtyřmi lety pouhých pět procentních bodů, jinak řečeno zhruba 211 tisíc hlasů. O dva roky později prohrála demokratická kandidátka na guvernéra Stacey Abramsová ještě menším rozdílem, asi o 55 tisíc hlasů.

Jak píše televize CNN, právě Abramsová má na vzestupu Joea Bidena v Georgii značné zásluhy. Abramsová už několik let tvrdí, že se Georgie může v prezidentských volbách přiklonit na stranu demokratů. Poté, co v roce 2018 neuspěla ve výše zmíněných volbách, založila neziskovou organizaci, jež bojuje proti utlačování některých voličských skupin a snaží se zvýšit počet lidí tmavé pleti, kteří se registrují k volbám.

Politolog Charles Bullock z University of Georgia dělí tamní voliče na dvě hlavní skupiny – konzervativní obyvatele zemědělského venkova a etnicky pestřejší obyvatele měst a předměstí, kteří volí spíše demokraty. „Městské oblasti rostou, a jak rostou, demokraté se kousek po kousek přibližují k tomu, aby dosáhli 50 procent,“ citoval akademika server Vox.

„Modré“ oblasti, tedy voličské okrsky s převahou demokratů, se tvoří kolem velkých měst Atlanty, Savannahu, Columbusu. Politologové se shodují v tom, že klíčovou roli hraje Atlanta s asi půlmilionem obyvatel, hlavní město státu. Kolem ní se v posledních letech vytvořilo hned deset modrých okrsků, v nichž nyní vede Joe Biden. Právě díky nim zažívá v Georgii letos překvapivý úspěch – to už lze konstatovat i před sečtením všech hlasů.

Předměstí Atlanty znepokojovala republikány už v minulých letech – jednak se od nich začali odklánět zdejší bílí obyvatelé, jednak se zvyšoval počet voličů z řad Afroameričanů. Právě v Georgii je podle političky Abramsové největší procento Afroameričanů mezi hlasujícími v rámci států, o které se mezi demokraty a republikány bojuje. Jak poznamenal deník New York Times, v Georgii tvoří běloši méně než tři z pěti voličů.

Analýza z Tuftsovy univerzity (ve státě Massachusetts) říká, že 90 procent voličů černé pleti ve věku 18 až 29 let hlasovalo pro Bidena, zatímco mezi mladými bělochy stejné věkové kategorie to bylo jen 33 procent. Badatelé z Tuftsovy univerzity zároveň upozorňují na fakt rychlého růstu obyvatel v okolí Atlanty. Mezi roky 2010 až 2019 se zdejší aglomerace rozrostla z 5,3 milionu na šest milionů obyvatel.

Na to, aby k volbám mladí Afroameričané skutečně přišli, se nesoustředila jen organizace Abramsové, ale i další neziskovka New Georgia Project. Zdá se, že byly úspěšné. Už nyní – před koncem sčítání – je jasné, že letos hlasovalo rekordní množství afroamerických voličů. A právě tato skupina byla nejsilněji zasažena pandemií koronaviru, v jejímž zvládání Trumpova administrativa tragicky selhává.