Dražší, ale jiné. Developer postaví v Praze výstřední domy

Obří plastika Trifot, poskládaná z gigantických foťáků, s vypoulenými čočkami kamer, jež sledují kolemjdoucí. Futuristická krabice vinárny Cyber-dog, ve které obsluhují roboti. Známá díla výstředního sochaře Davida Černého už před několika lety ozvláštnila pěší zónu uprostřed sídlištní zástavby v Nových Butovicích, kde postavila několik bytových domů, kanceláře a obchody developerská firma Trigema.

Teď Trigema chystá s Davidem Černým a architektonickým studiem Qarta další stavbu, bytový dům nazvaný Fragment kousek od Invalidovny v Karlíně. Stavět se začal loni, bude disponovat 140 bytovými jednotkami, obchody a službami, hotov má být na podzim příštího roku.

Budova zaujme stejně jako ostatní Černého díla. Má mít netradiční fasádu a tvar ležící postavy, doplněné gigantickými sochami. Výslednou podobu Trigema zatím nechce zveřejnit. První vizualizace s obrovskými postavami podpírajícími dům se sice objevily už předloni, ty prý ale dnes neodpovídají definitivnímu řešení.

Marcel Soural každopádně slibuje, že Praha dostane skutečně jedinečný dům: „Samotná hmota té stavby je víceméně socha. Výsledný efekt je úžasný, my máme velká očekávání, že ta stavba by se měla ve finále hodně líbit,“ říká developer v rozhovoru pro SZ Byznys.

Netradiční dům s uměleckými prvky ovšem není levný, podle majitele Trigemy se prodraží o nějakých 20 až 25 procent.

Ceny bytů v Praze jsou vysoké samy o sobě, byty jsou nejméně dostupné v porovnání s metropolemi ve všech sousedních zemích. Společnost je navíc na pokraji krize způsobené koronavirem, ekonomové věští hospodářský pokles, růst nezaměstnanosti, pokles příjmů a koupěschopnosti. Je originální a nákladná bytová stavba jako Fragment vůbec vhodná pro současnou dobu?

Soural o tom nepochybuje. „Když se vrátíme do 30. let a podíváme se za moře, tak přesně v době velké hospodářské krize se postavily významné stavby, na které se dodnes jezdí koukat celý svět,“ připomíná. „Krize je průšvih, ale na druhé straně se to dá vnímat jako příležitost. Příležitost zrealizovat něco za přijatelné náklady, nákladovost se ve finále snažit stáhnout a dát na trh produkt v době, kdy se společnost a ekonomika začne uzdravovat. Protože čekat, až zase všechno poroste a teprve pak začít stavět, to neodpovídá selskému rozumu ani uvažování investorů,“ říká v rozhovoru.

Na druhou stranu přiznává, že si není jistý, jestli po hospodářském poklesu vůbec bude zájem o bydlení v domě, který je výjimečný, a tím pádem i dražší. „Uvidíme,“ říká Soural.

Z nároků na podobu projektu přesto nechce slevovat. Výjimečný vnější výraz budovy by se podle něj měl „propsat“ i do interiéru domu. „My to charakterizujeme jedním slovem, jinakost. Není to ani luxus, není to ani crazy, je to prostě jinakost. My si přejeme, aby naše stavby byly jiné, než jsou stavby standardní. Uvidíme, jak na to zareagují klienti. My si věříme, že to dopadne dobře.“

Výjimečný dům nechce Trigema rozprodat na jednotlivé byty a dát tak v plen budoucímu společenství vlastníků, u něhož není jisté, jak bude fungovat jako správce. „Byty se tady nebudou prodávat, ale pronajímat. V určité fázi přípravy stavby jsme se rozhodli, že dlouhodobému fungování domu o 140 bytech, který je jiný a kde bude hodně uměleckých děl, by neprospívalo společenství vlastníků, kde bude 140 podílníků a kde se bude obtížné dohodnout na údržbě a celkovém směřování nemovitosti. Proto jsme hledali cestu, jak to obejít a nechat vlastnictví jenom jednomu subjektu. Z toho nám jednoznačně vyšlo, že jediná možnost je nájemní bydlení,“ popisuje Soural.

Trigema chce zůstat vlastníkem objektu i po jeho dokončení a držet jej dlouhodobě. Odpovídá to i strategii Souralovy firmy, která se podle majitele má více než developerskou a stavební společností stát investiční firmou.

„Náš dlouhodobý cíl je přeměnit se v investiční společnost. My už určité prvky investiční společnosti máme, držíme aktiva více podnikatelských subjektů, budov, které většinou sami postavíme. Chtěli bychom tento segment stále více rozvíjet,“ říká.

V majetku Trigemy by tak měly zůstat i další výjimečné stavby, které jsou teprve ve stadiu příprav, a na nichž se také bude podílet David Černý.

„My jsme se s Davidem před třemi lety dohodli, že zkusíme jít nějakou dobu spolu, vytvořili jsme projekt společného architektonického ateliéru Black n' Arch. Právě prostřednictvím tohoto ateliéru se snažíme do staveb dávat koncepci sounáležitosti mezi architektem a umělcem. Fragment je naše první takové velké zásadní dílo, dále chceme takto postupovat na projektech Zlatého lihovaru, Top Toweru v Nových Butovicích a chystají se další projekty,“ říká Soural.

Zlatý lihovar je název budoucího bytového komplexu na místě starého zlíchovského lihovaru. Top Tower má být vůbec nejvyšší českou budovou a dominantou pěší zóny u metra v Nových Butovicích, kde Trigema už několik let staví. Věžák s byty, kancelářemi, obchody a vyhlídkovou plošinou bude mít podobu rezavého vraku tankeru, zvedajícího se k nebi z postapokalyptické potopy.

I u těchto chystaných originálních staveb Trigema počítá s pronájmem bytů a dlouhodobým vlastnickým podílem.

Souralově přesvědčení, že osobitá architektura se v Praze uplatní bez ohledu na výkyvy hospodářského cyklu, nahrává i dlouhodobý vývoj na trhu s byty.

Jejich ceny v Praze ani přes krizové očekávání neklesají, poptávka stále převyšuje nabídku. Residenčnímu developmentu se proto stále dobře daří, tento segment realitního byznysu ani koronavirová krize nijak nezasáhla.

Podle developerů potřebuje hlavní město k uspokojení zájmu trhu minimálně osm tisíc nových prodaných bytů ročně. I když bytová výstavba v posledních letech o něco zrychlila, dostalo se loni na trh jen něco přes pět tisíc bytových jednotek.

Jak Soural podotýká, povolování bytů se i přes snahu radnic loni spíše zpomalilo, než zrychlilo, protože úřady ochromily covidové karantény a nemocnost. Nabídka developerských firem je tak podle něj pořád sotva poloviční proti tomu, co by trh potřeboval.

Nedostatek bytů podle majitele Trigemy povede mimo jiné k tomu, že segment nájemního bydlení bude dál posilovat, protože pro většinu zájemců v Praze bude vlastnické bydlení stále nedostupné.

„Budeme se v tom ale vlastně přibližovat západnímu modelu, kde v některých zemích je vlastnické a nájemní bydlení v poměru 50:50. U nás je stále poměr asi 75:25 ve prospěch vlastnického bydlení, takže je tady pro nabídku nájemních bytů velký prostor. I to je důvod, proč bychom si chtěli stavby, které stavíme a které se nám hodně líbí a hodně se nám povedly, dlouhodobě nechávat v našem portfoliu,“ říká v rozhovoru Soural.

Trigema hodlá posilovat nejen své investice do nemovitostí, ale také do turistického průmyslu. Část rozhovoru, v níž Marcel Soural popisuje své plány na rozvoj skiareálů Monínec a Samoty nebo vinařství na Moravě, jsme zveřejnili ve středu.