Článek
Těsně před středeční půlnocí americký Nejvyšší soud odhlasoval v poměru 5 ku 4, že texaský antipotratový zákon, který platil od rána toho dne, má zelenou. Zablokovat se ho pokusili poskytovatelé potratů, kteří se na nejvyšší soudní instanci obrátili v extra zrychleném šetření.
Majorita osazenstva Nejvyššího soudu rozhodla víceméně to, že soud prozatím nebude posuzovat, zda zákon porušuje ústavu nebo ne. „Soud strká hlavu do písku,“ komentovala rozhodnutí soudkyně Nejvyššího soudu Sonia Sotomayorová, která stála v minoritní opozici.
Co přesně stojí v zákoně, který vzbudil kontroverzi po celých Spojených státech? Říká, že žena nemá právo na potrat od chvíle, kdy lékař detekuje srdeční tep plodu dítěte, což je přibližně v šesti týdnech těhotenství. V této době často žena ani netuší, že je těhotná.
Zákon kritizují nejen organizace, které bojují za práva žen, ale i samotní lékaři, kteří moment srdečního tepu považují za zavádějící. Podle dat lidskoprávních organizací jako Planned Parenthood (Plánované rodičovství) nebo American Civil Liberties Union bylo až 90 procent všech provedených potratů v Texasu vykonáno až po šestém týdnu těhotenství. V tuto chvíli tedy panuje v Texasu de facto zákaz potratů. A to i v případě znásilnění nebo incestu.
„Potratová péče je uvržena v absolutní chaos,“ komentovala pro britský Guardian šéfka neziskové organizace Lilith Fund Amanda Williamsová. Ve skutečnosti totiž budou ženy vyhledávat pomoc nelegální cestou, často zdravotně nebezpečnou, případně zvolí i cestu do státu, který jim potrat umožní.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu vyprovokovalo protesty po celých Spojených státech.Video: twitter/BradyStrachan, twitter/DrucillaTigner
„Tento extrémní zákon v Texasu nehorázně porušuje ústavní právo stanovené na základě procesu Roe versus Wade, který byl precedentem pro téměř půlstoletí,“ kritizoval rozhodnutí Nejvyššího soudu americký prezident Joe Biden.
Porušení potratového zákona nepostihne pouze ženy, které podstoupí interrupci přibližně po šestém týdnu těhotenství. Postiženi budou samozřejmě i lékaři, sestry, zdravotnický personál, ale také kdokoliv další, kdo ženě pomohl – i kamarádka nebo kamarád, kteří by ji doprovodili a podle znění zákona by mohl být postižen například i řidič Uberu, který ženu přiveze.
Co se ale týče samotných klinik, ty se do poslední chvíle, tedy do úterní půlnoci, snažily vykonat co možná nejvíce dojednaných potratů, než zákon vstoupil v platnost. Předpokládá se však, že zanikne až polovina klinik, které potraty poskytovaly. Texas navíc spustil webové stránky, kde mohou občané nahlásit porušení antipotratového zákona.
V Texasu začal platit zákon zakazující potraty od okamžiku těhotenství.
Proti normě se postavily zastánci práva na potrat, americký nejvyšší soud však jejich požadavek na zablokování zákona zatím nevyslyšel.
Prezident Joe Biden texaský zákon razantně odsoudil a slíbil, že jeho vláda bude bojovat za ochranu ústavního práva na potrat.
Některé texaské kliniky odmítaly pacientky ještě předtím, než zákon o půlnoci vstoupil v platnost, uvedla stanice NBC.
Protipotratové protesty proběhly už letos v květnu, kdy zákon proti potratům podepsal guvernér Greg Abbot.
Pokud zákon zůstane v platnosti, jednalo by se o největší omezení práva na potrat ve Spojených státech od roku 1973, kdy byly v zemi potraty legalizovány.
Přestože podobných zákonů je v různých státech více, ten texaský je napsaný velmi zručně, tak, aby obstál u soudů. Což se mu prozatím podařilo. „Je drakonický, drastický a také nesmírně inspirativní,“ komentuje zákon pro Seznam Zprávy amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity. Má tím na mysli fakt, že k Texasu a konkrétně k tomuto antipotratovému zákonu vzhlíží vícero jižanských amerických států jako Alabama nebo Mississippi. Ty se už mnoho let snaží prosadit podobné zákony, které zjednodušeně řečeno stále posouvají časovou hranici, do kdy těhotná žena může na potrat.
„Snaží se více a více vykuchat precedens Roe versus Wade,“ dodává Beneš. V roce 1973 Nejvyšší soud poprvé zastavil texaský potratový zákon a rozhodl, že rozhodnutí, zda mít dítě, je pro ženu základní právo ustanovené americkou ústavou. Proces Roe versus Wade dodnes ovlivňuje život americkým ženám po celých Spojených státech.
Republikánští politici se ale přibližně od té doby snaží tento precedens v americkém zákoně zvrátit. „Dlouhodobě můžeme pozorovat, že co se týče kulturních válek, i když je v tomto případě nemístné mluvit o kulturní válce, ale přeci jen obecně ženská práva, transgender práva a tak dále, republikáni svoje sliby plní,“ popisuje snahu republikánských politiků Jan Beneš.
Jedním z právě takových splněných slibů republikánského prezidenta Donalda Trumpa je proměna osazenstva Nejvyššího soudu. Během jediného mandátu se mu podařilo jmenovat tři soudce Nejvyššího soudu. Naposledy to byla Amy Coney Barrettová, která ve velmi zrychleném jmenování těsně před prezidentskými volbami nahradila zesnulou Ruth Bader Ginsburgovou. Soud má tak takzvanou konzervativní supermajoritu, to znamená, že v devítičlenném sboru se jich šest přiklání spíše ke konzervatismu. V tomto případě se na stranu spíše liberálnější trojice soudců Stephena Breyera, Soniy Sotomayorové a Eleny Kaganové připojil i předseda Nejvyššího soudu John Roberts.
