Článek
Jedna dobrá zpráva a jedna špatná. Výsledky nové studie ukazují, že na začátku pandemie koronaviru umíraly na jednotkách intenzivní péče dvě třetiny pacientů, minulý podzim podíl klesl na 36 procent. Odborníci zlepšení přičítají novým lékům. Ta horší zpráva je, že mají obavy, že další zlepšení se nedostavuje.
Výsledky nejnovějšího výzkumu jsou založeny na více než padesáti studiích a 43 128 pacientech z celého světa. Tým celkem pěti autorů, kdy každý z nich je specialistou Národní zdravotní služby ve Velké Británii, vedl profesor Tim Cook z Royal United Hospital v anglickém Bathu. Ten je uznávaným odborníkem v oblasti kritické péče.
Podle analýzy podíl těch, kteří na jednotkách intenzivní péče svůj boj s koronavirem prohrají, klesl téměř o polovinu. Z původních 60 %, jež svět evidoval začátkem minulého roku, se k říjnu stalo 36 %. Daný pokles je pokračováním klesajícího trendu, který byl zaznamenán již v květnu. Studii expertům zveřejnil lékařský časopis Anaesthesia v pondělí.
„Naše analýza zahrnuje pouze studie publikované do konce září a data registru do konce října. Od té doby se objevilo několik mutací viru, které v některých zemích změnily trajektorii pandemického vývoje v rozmezí od prosince 2020 do ledna 2021. Tím se v daných oblastech zvýšila poptávka po lůžkách na oddělení JIP, což si později zaslouží další analýzu,“ informují v rámci textu autoři.
Významný progres, který studie v rámci úmrtnosti zaznamenává, by však podle lékařského týmu již v tuto chvíli mohl dosáhnout ustálené úrovně. Zatímco šíření nových variant koronaviru sice zvýšilo počet lidí v kritickém stavu, spuštění očkování ve světě by mohlo číslo pacientů na JIP snížit.
Za zlepšením statistik má stát zejména pokrok v léčbě, který se od vypuknutí pandemie odehrál; ve větším se v léčení užívají steroidy jako dexametazon a změnil se také způsob, jakým pacienti dostávají kyslíkovou terapii či tekutiny. Jiný přístup byl navíc zaznamenán i v případě zvládnutí rizik krevních sraženin.
Úmrtnost ve většině oblastí světa se podle analýzy pohybuje v rozmezí 30 až 40 %. Evropský průměr je 33,4 %, Severní Amerika zase eviduje horních 40 %. Neobvykle nízkou úmrtnost hlásí australský spolkový stát Victoria s 11 %, naopak podle výzkumu čtyř tamních zemí nejvyšší mortalitu vykazuje Střední východ (62 %).
Mezinárodní cestování jako zásadní faktor
Podle vědců z univerzity ve skotském Aberdeenu mělo největší dopad na úmrtnost v průběhu první koronavirové vlny cestování mimo domovský stát. Tým odborníků se ve svém výzkumu zaměřil na 37 nejhůře zasažených zemí světa a mezi zkoumané faktory zařadil překročení hranic, hustotu zalidnění nebo zdravotní problémy lidí.
Podle výsledného zjištění byl nárůst o jeden milion „mezinárodních příjezdů“ spojen s nárůstem průměrného čísla denních úmrtí o 3,4 %. K výsledkům se výzkumníci dostali za pomoci údajů z roku 2018, které využili jako modelové pro rok 2020 před zavedením cestovních omezení.
„Naše hodnocení dostupných údajů naznačuje, že velmi časná omezení mezinárodního cestování mohla ovlivnit šíření koronaviru v západní Evropě, včetně Velké Británie,“ cituje britský web BBC jednoho z autorů výzkumu Tiberia Panu. Daná zjištění jsou tak podle něj důležitá i v souvislosti s dalšími potenciálními opatřeními.
