Článek
Každý pátý člověk, který dlouhodobě žije na ubytovnách, je senior. Významná část z nich se přitom do bytové nouze dostává až v pozdějším věku, více než polovina po padesátce a třetina až po šedesátce. Zhruba 100 tisíc seniorů navíc vynakládá na bydlení více než 40 procent svých příjmů.
Článek si můžete také poslechnout v audioverzi.
To jsou alarmující závěry, které odhalila analýza iniciativy Za bydlení, která byla představena během semináře v Senátu. Analýza se zaměřila na ubytovny, azylové domy, lidi bez domova, ale i na finančně nebo funkčně neudržitelné bydlení – jde například o bydlení bez tekoucí nebo teplé vody. Sběr dat probíhal od loňského podzimu.
„Během covidu to bylo samozřejmě poznat, protože majitelé nemovitostí byli nervózní. Někteří nájemníci jim přestali platit, museli proto zvyšovat nájem, a to se pak odrazilo i na seniorech,“ popisuje domino efekt Iva Kuchyňková, která vystupuje jako jedna z tváří iniciativy Za bydlení a zároveň pracuje v Charitě ČR, kde se zaměřuje na sociální oblast.
Senioři nečerpají podporu
Problém potvrzují i další neziskové organizace, které se zaměřují na pomoc právě seniorům. „Pro řadu seniorů, jak raketově rostou ceny bydlení, tak přestává být dostupné,“ shrnuje Jiří Hrabě z organizace Elpida.
„Z našich zkušeností dochází k situacím, že senioři bydleli ve větším bytě v páru, když jeden z nich ovdověl, tak pak začne mít ekonomické problémy,“ podotýká Jakub Carda z obecně prospěšné společnosti Společně, který provozuje Senior Pointy. Reálně hůře zvládají zůstat v bytě vdovy. „Je to další střípek, ženy mají menší důchody,“ vysvětluje Jaroslav Lorman, ředitel organizace Život 90.
Z analýza iniciativy Za bydlení také vyplývá, že 380 tisíc seniorských domácností má nárok na státní podporu v podobě příspěvku na bydlení, ale tuhle možnost nevyužívají. Reálně tak dávku čerpá pouze 40 tisíc domácností.
„Česká veřejnost v podstatě o systému podpory neví. Je to velký lapsus sociální práce na obcích. Máme konkrétní zkušenost s klienty, že je potřeba s nimi příspěvky vyřizovat. Často nejsou schopní nebo ochotní to udělat, nerozumí tomu, vzdávají se toho předem,“ líčí Jaroslav Lorman s tím, že denně pomáhají svým klientům s vyřizováním příspěvků.
Kdy lze žádat o příspěvek na bydlení
O dávku od státu lze žádat ve chvíli, kdy náklady na byt převyšují 30 procent čistého rozhodného příjmu, v Praze pak 35 procent příjmu. Výpočet samotného příspěvku se pak odvíjí od řady zastropovaných maximálních nákladů za bydlení. Příspěvek pak činí rozdíl mezi příjmy a náklady za byt vynásobený koeficientem 0,3 a v Praze pak 0,35.
Konkrétněji – senior žijící sám v Praze ve vlastním bytě s důchodem 15 tisíc korun může získat podporu zhruba 3 500 korun. Více informací o příspěvku na bydlení najdete zde.
Na své stáří nemyslíme
Problém je podle oslovených odborníků dlouhodobý a komplexní s různými kořeny. Například většina seniorů vůbec netuší, že na dávku má nárok. Další z principu odmítají dávky pobírat a pro další představuje žádost nepřekonatelně složitou byrokracii.
Jakub Carda upozorňuje, že často se senioři stydí mluvit o svých finančních problémech i s nejbližší rodinou. A podle Jiřího Hraběte z Elpidy je problém i v tom, že v Česku se lidé neradi stěhují a jsou tak vázaní na jedno místo, i když na něj ve stáří nestačí.
Ředitel Života 90 navíc zmiňuje, že zároveň lidé ve středním věku se na stáří nechtějí připravovat a raději nad tím vůbec nepřemýšlí.
„Je to průšvih. Ve chvíli, kdy si spočítáte své náklady a zjistíte, kolik budete případně brát důchod, tak je najednou člověk vystavěný něčemu nepříjemnému a velká část lidí to neřeší,“ dodává Jaroslav Lorman.
