Článek
Ministr průmyslu, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a šéf Správy úložišť radioaktivních odpadů se ve středu sešli se starosty obcí, v jejichž blízkosti se uvažuje o vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu.
Cílem bylo restartovat pošramocené vztahy tak, aby bylo možné v půli příštího roku snížit počet uvažovaných lokalit z devíti na čtyři a v roce 2025 vybrat lokalitu finální. V roce 2065 by potom hlubinné úložiště mělo začít fungovat.
Jenže obří jeskyni za desítky miliard korun, ve které se budou skladovat tisíce tun radioaktivního odpadu, si logicky ve svém okolí nepřejí obyvatelé vytipovaných lokalit.
Ještě před setkáním vydali starostové 34 obcí sdružení do Platformy proti úložišti tiskovou zprávu, ve které požadují, aby byl nejprve schválen zákon, jenž posílí jejich pravomoci v celém procesu. A až potom ať se pokračuje s výběrem. Ministr Karel Havlíček slíbil dopracovat zákon včetně vypořádání připomínek do 30. září.
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová přesto říká, že by bylo naivní si myslet, že se povede vybrat finální lokalitu, proti které místní protestovat nebudou.
„Nechuť lidí k tomu, že se něco v jejich okolí změní, je přirozená. Podívejte se, jaké vlny různých protestů se zvednou ve chvíli, kdy chcete postavit dálnici nebo třeba jen supermarket,“ říká Drábová.
I když má být úložiště spuštěno až za půl století, není podle Drábové na místě prokrastinovat a rozhodnutí zbytečně prodlužovat. Skepticky se staví i k možnosti přerušení příprav do schválení nového zákona. „Změnit určité pasáže koncepce nakládání s radioaktivními odpady není jednoduché, protože koncepce musí být poměrně složitě notifikována Evropskou komisí,“ vysvětluje.
Podle šéfky úřadu hlídajícího jadernou bezpečnost je rolí státu vysvětlit, že úložiště nahrazující současné mezisklady v areálech elektráren je nezbytné. „Je třeba říci: Přistoupili jsme k tomu, že budeme jako jeden ze zdrojů využívat jaderné elektrárny, a tím pádem máme všichni benefit v podobě bezpečných dodávek elektřiny. Je ale poctivé říci, že někdo bude muset strpět, že se vyrovnáme s odpadem, který přitom vzniká,“ vysvětluje česká strážkyně jaderné bezpečnosti.
Zároveň je podle ní hlubinné úložiště – byť technologie v praxi je ještě neozkoušená – velmi bezpečnou variantou. „Bezpečnost je dána samotným konceptem hlubinného úložiště ve stabilní žulové geologické formaci, kde se pokud možno nevyskytuje pohyblivá voda,“ vysvětluje s tím, že by se muselo stát něco opravdu těžko představitelného, aby se radionuklidy v kontejnerech hnuly natolik, že by to lidem něco negativního způsobilo.
První opravdové hlubinné jaderné úložiště se nyní dokončuje na finském ostrově Olkiluoto, fungovat má od roku 2025. A tamní obyvatelé neprotestují. Například pro server Aktuálně.cz starosta tamního města Eurajoki Vesa Lakaniemi vyzdvihoval ekonomický přínos elektrárny i připravovaného hlubinného úložiště, díky němuž do pokladny města přiteče ročně v přepočtu půl miliardy korun navíc.
Podle Drábové má ale obecně česká společnost do té finské daleko. „Důvěra a soudržnost komunity je tam daleko vyšší. V Česku jsme naopak sedmdesát let státu příliš důvěřovat nemohli, což se v hlavách lidí jen tak nezmění,“ dodává.
Podle Drábové je třeba trpělivě naslouchat všem výtkám od obcí a snažit se je – nejen finančně – kompenzovat.
Právě na transparentnější vyjednávání sází i ministr Havlíček. A zároveň plánuje navýšit i kompenzace. Pro začátek vyčlení z atomového účtu milion korun pro každou z 53 dotčených obcí za to, že už mají s řešením úložiště náklady.
Celý rozhovor s Danou Drábovou si můžete pustit ve videu v úvodu článku.