Článek
Berte ji jako zprávu z dob, které už nejsou a nejspíš ani dlouho nebudou.
Průměrná mzda Čechů vyskočila o pět procentních bodů a poprvé přesáhla 34 tisíc korun. Jak ukazují nejnovější údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostly mzdy na 34 077 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 1 610 korun více než před rokem.
Pokud započítáme inflaci, reálné výdělky stouply jen o 1,4 procenta, protože v obchodech i službách už zdražování nabralo zřetelné tempo.
Už ve chvíli, kdy ČSÚ s novými údaji přišel, to byla minulost. Řada firem kvůli hlubokým potížím souvisejícím s koronavirovým uspáním ekonomiky nejen propouští, ale také sahá na odměny svým lidem. Podle nedávného průzkumu společnosti Randstad už pětina českých firem snížila zaměstnancům finanční bonusy a různé variabilní složky, desetina samotný mzdový základ.
Dá se čekat, že s tím, jak se koronavirová nákaza na podzim promění v ekonomickou krizi, to na výplatnicích poznají další desítky tisíc lidí.
Nejvyšší platy jsou tradičně v Praze, kde se ale meziročně zvýšily nejméně. V metropoli si průměrně vyděláte 42 760 korun.
Odstup ostatních krajů je impozantní. Druzí za Prahou – Středočeši – si průměrně přijdou na 34 224 korun.
Nejnižší mzdy v republice mají lidé v Karlovarském kraji, kde nedosáhnou ani na třicet tisíc (činí 29 687 korun).
Růst průměrné mzdy zpomalil, což ale v souvislosti s prvními dopady koronaviru není překvapivé zjištění, uvedl Radomír Jáč z Generali. „Je to nejnižší tempo růstu od závěrečného čtvrtletí roku 2016. Až na několik výjimek růst mezd zpomalil ve většině odvětví české ekonomiky: kultura a rekreační činnosti hlásí meziroční propad mezd o téměř čtyři procenta, činnosti v oblasti nemovitostí o 6,5 procenta. Růst mezd byl udržen zejména v administrativních a podpůrných činnostech, těžbě a dobývání a v energetice,“ doplnil Jáč.
„Dnešní čísla z ČSÚ o růstu mezd jsou sice ještě zpětně o prvním čtvrtletí, které bylo hospodářskou karanténou zasaženo jen zhruba ve 20 dnech, ale ve světle novějších dat nám opět potvrzují tíhu nákladů krize. Skutečný růst mezd není o 5 %, ale o 23 %. O práci nyní přicházejí zejména ti nízkopříjmoví – statisticky vykázaný „průměr“ tak do budoucna může dál růst, čistě proto, že ve vzorku ubude nízkopříjmových lidí,“ napsal Petr Bartoň, hlavní ekonom Natlandu.
