Článek
„Nejprve jsme pomocí injektáže vháněli do transportních pletiv stromu živný roztok, jako druhý krok jsme v okolí lípy odstranili trávník, který hodně odčerpával vláhu. Nakonec v pravidelných intervalech rozmisťujeme nad kořeny stromu speciální vaky plné vody, které strom postupně zavlažují,“ vysvětluje mluvčí chrudimské radnice Aleš Prokopec. Technologie vznikla před třemi desítkami let v USA, v Česku ještě není příliš rozšířená.
Záchrana památné lípy, bez které si Medlešičtí už nedokážou tamní křižovatku představit, vyjde město na nemalé peníze. „Náklady jsou kolem dvou desítek tisíc na injektáž a pořízení vaků přišlo zhruba na devět tisíc korun,“ říká Prokopec. Vaky o objemu 95 litrů však budou moct pracovníci chrudimské zeleně použít opakovaně na jiných místech.
Zavlažovat lípu běžnou cisternou podle mluvčího není možné, protože aby se voda vsákla ke kořenům a strom ji využil, je potřebné velmi pomalé zavlažování. Voda z vaků postupně vytéká několik hodin. Pak si musí lípa několik dnů odpočinout, aby pracovníci zeleně mohli přivézt vaky opět naplněné.
I přes nákladnou péči však chřadnoucí lípa republiky ještě nemá vyhráno. „Podle arboristů je to padesát na padesát,“ potvrzuje Prokopec. Jestli strom přežije, se uvidí až v příštím roce.
Takzvané lípy republiky nebo lípy svobody se v Československu sázely zejména v letech 1918 a 1919, po celém Československu jich byly vysazeny stovky, sázení bylo většinou spojeno s oslavami. Většina stromů se dožila dnešní doby. jejich výsadba se koná i po celý letošní rok při oslavách 100 let od založení Československa.