Dovolená na čtyřech kolech: Tipy pro nováčky v obytném voze nebo karavanu

Zavřené hotely a penziony během covidu mohutně podpořily vlnu nadšení v lidech, kteří kdy přemýšleli o dovolené v karavanu nebo obytném voze. Podle Lukáše Janouška, šéfa agregátoru obytných vozů k pronájmu Campiri, v současné době tvoří 75 % zákazníků v půjčovnách nováčci.

„Nárůst zájmu o obytná auta začal růst již na jaře minulého roku, během první vlny pandemie. Stále více Čechů, kteří jsou zvyklí na určitý standard, tak volí dovolenou v kombinaci moderní obytný vůz a moderně vybavený kemp. Letos jsou velice žádané a navštěvované kempy například v okolí rakouských jezer či italského pobřeží,“ informovala Pavla Skolil z prodejce obytných vozů Morelo CZ.

SZ Byznys připravil rady a tipy, které by mohly dosud nezkušeným karavanistům pomoct strávit jejich dovolenou co nejpříjemněji a s co nejmenšími negativními dopady na vypůjčené vybavení a místa, kde budou přespávat.

Parkovat se rozhodně nedá všude. Tato pravidla se liší podle jednotlivých zemí, což je třeba si ověřit, ještě než vyrazíte na cestu. Při cestách do zahraničí existuje oblíbená aplikace Park4night s tisícovkami míst k parkování po celém světě. Ti, kdo se nechtějí probírat spoustou možností, ocení službu Campeguru.com, která buduje kurátorovaný výběr nejlepších kempů v Evropě.

Parkování „na divoko“ nebo na soukromém pozemku

A jak je to s parkováním na místě, které není vyznačené? Může jít o různé louky, mýtiny v lesích nebo místa v blízkosti pláže. Tento způsob nocování skýtá mnohá rizika a předtím než někde zaparkujte, je dobré vědět, zda je to v dané zemi povolené nebo zda nestojíte na soukromém pozemku. Příležitostně je však možné se s majitelem pozemku domluvit. Další možností je využít aplikaci bez Kempu, kde soukromé pozemky v Česku, kde lze legálně zaparkovat, najdete.

Kemp

Nabízejí nejrůznější kombinaci služeb ze sortimentu, který uživatelé obytných vozů mohou potřebovat. Jedná se o možnost připojení elektřiny, možnost doplnění čerstvé vody, vyprázdnění kazety chemického WC, vylití šedé vody do výlevky (v lepším případě kanálek v zemi pro vypouštění odpadní nádrže), případně i možnost výměny plynové lahve.

Kompletní infrastruktura pro karavanisty je v českých kempech málokdy k vidění. Na druhou stranu v kempu člověk najde sociální zařízení, často stánek s občerstvením či restauraci a další možnosti zábavy.

Stopover

Oddělené místo v kempu vyhrazené pro krátkodobé stání. Tam lze nalézt veškeré technické vybavení kempu s tím rozdílem, že je levnější a často slouží ke krátkodobému odpočinku před další cestou.

Karavanové stání (Stellplatz)

Místo mimo kemp vyhrazené přímo pro stání karavanů a obytných vozů. Součástí může být i připojení na elektřinu, standardně bývá k dispozici kanalizace pro vypuštění odpadní vody, vylití chemického WC a možnost dočerpání čisté vody.

Některá bývají zpoplatněná za noc a vůz, jinde však mohou být zcela zdarma. Může se však stát, že vybraný Stellplatz je určen pouze pro obytné vozy, nikoliv karavany. I to je třeba si předem zjistit.

Obytná auta mají bezpečnou cestovní rychlost nižší než auta osobní. U větších vozů se může klidně jednat o 20 až 30 km/h. Při dlouhých přesunech tak je potřeba počítat se znatelně kratším denním dojezdem.

Dále také posádka na zadních sedadlech nemusí mít takový jízdní komfort jako v osobním voze. Obytný prostor vozu za vysokých teplot běžná motorová klimatizace nezvládá vychladit a okénka mohou za jízdy otevírat pouze cestující na předních sedačkách. To opět zkracuje denní akční rádius, neboť je nutné dělat častější přestávky.

V neposlední řadě se dojezdové časy mohou prodloužit v případě omezení na dálnicích. Obytné vozy jsou typicky příliš široké, aby mohly jet v případně zúženém levém pruhu, a tak je potřeba počítat s jízdou společně s kamiony v pruhu pravém.

I s obytným autem se dá za den ujet 800 i více kilometrů, ale mnohem jistější a bezpečnější je plánovat maximální denní přejezdy kratší, kolem 500 až 600 km.

Asi nejzásadnější věcí, na kterou si dávat při první jízdě obytným autem pozor, jsou rozměry auta. Klíčová je zejména výška. Jako řidiči osobních aut nejsme zvyklí věnovat velkou pozornost dopravním značkám zakazujícím vjezd vozidel vyšších nebo širších než uvedená mez. V obytném autě jsou ale tyto značky velmi důležité: běžné obytné vozy mají od cca 2,5 až po 3,5 metru. Kdejaký podjezd železniční trati případně podzemní garáže nemusejí poskytovat dostatečnou průjezdnou výšku.

Pozor na sloupy, větve, stromy. Při vyhýbání na užších silnicích mohou při najetí k okraji pošramotit okna a střechu. Podobná situace pak je v úzkých uličkách měst v nejčastěji jižních zemích, kde jsou různé římsy, balkónky nebo převisy střech.

Další důležitou odlišností v řízení obytného auta ve srovnání s osobním je délka auta, zejména pak délka převisu za zadní nápravou. Ten totiž při prudkém zatáčení vybočuje. Pokud tedy odjíždíte od překážky, vedle které stojíte více na těsno (například benzinový stojan, strom v kempu a podobně), není radno vytočit přední kola na maximum. Zadní převis by o překážku zavadil. To je ještě znatelnější v případě obytných přívěsů.

Obytné auto brzdí citelně hůře než osobní, takže je nezbytné udržovat větší odstup od vozů vpředu a počítat s delší brzdnou dráhou. Obytné auto je také zpravidla citelně těžší než osobní, proto je nutné v horách a obecně sjezdech z kopce využívat důsledně brzdění motorem a při delších sjezdech třeba i občas zastavit.

Parkujte tak, aby se dalo snadno vyjet. Proto je vhodné nechat si větší boční odstup od vedle stojícího vozidla pro větší prostor pro manévrování. Pozor je potřeba dávat zejména u parkovišť, na která přijedete v noci a jsou prázdná. Přes den se totiž mohou zcela zaplnit.

Snažte se moc nepřekážet – například u obchodů vyhledejte parkovací místa, kam jde zacouvat tak, aby zadní dlouhý převis zajel nad trávník a vy jste se tak na místo vešli a vepředu z něj moc nepřečnívali.

Každé dva až tři dny bude nezbytné vyprázdnit kazetu chemického WC, pokud jej budete používat. S ohledem na to je nezbytné plánovat zastávky a případně nocování, kde je možné tento servis provést. Rozhodně nelze vylévat obsah kazety kamkoli do přírody. A mějte s sebou dostatek chemie do WC.

V obytném autě potřebujete sledovat stav elektřiny a plynu. Plynové láhve (na ohřev vody a provoz lednice) v létě vydrží i několik týdnů, v zimě pak spíše jen několik dnů kvůli topení. S tím je nutné počítat a mít představu, kde plyn doplníte.

V případě kompresorové lednice zase sledujte více stav nástavbové baterie – dokud auto denně jede alespoň 2 až 3 hodiny, není s elektřinou zpravidla problém, pomoci mohou solární panely a nebo připojování v kempech a stáních na síť.

Dále je vhodné myslet na omezenou zásobu vody v obytném voze. Nádrže mají nejčastěji objem kolem 100 litrů, a tak je potřeba s vodou trochu šetřit zejména při umývání nádobí nebo sprchování. Dnešní moderní karavany jsou ale vybaveny displeji, které jednoduše zobrazí stav čisté vody či zaplněnost odpadní nádrže. Jejich doplnění či vyprázdnění je v místech k tomu určených velmi jednoduché.

Obytná auta nabízejí mnoho úložného prostoru. Limitující ale bývá takzvaná doložnost. To je hmotnost nákladu, který může auto uvézt, aby splňovalo technicky přípustnou maximální hmotnost. Drtivá většina obytných vozidel je typována na 3,5 tuny a jejich pohotovostní hmotnost bývá nejčastěji mezi 2,8 a 3 tunami. To znamená, že je k dispozici 500 až 700 kg pro náklad včetně vody v nádrži, osob, kol, jídla, pití a všech věcí, které s sebou člověk na dovolenou poveze.

S hmotností nákladu také souvisí maximální nosnost garáže – tedy prostoru pro náklad v zadní části vozu. Tento úložný prostor bývá u řady obytných aut ohromný, nicméně mívá svůj vlastní limit nosnosti. Ten by se neměl v žádném případě překračovat.

Překročení maximální hmotnosti znamená jednak riziko z pohledu bezpečnosti – podvozek auta, odpružení, brzdy a podobně jsou dimenzované na určitou hmotnost. Druhým aspektem pak je pochopitelně porušení zákonem stanovených pravidel a tedy riziko pokuty a dalších komplikací na cestě (například nemožnost pokračovat dál v jízdě).

Všechny vozy z profesionálních půjčoven jsou havarijně pojištěné. Ale většina obytných vozů soukromých majitelů, kteří je komerčně půjčují přes různé portály nebo například skupiny na Facebooku za úplatu, si neuvědomují, že se na jejich vozy běžné havarijní pojištění nevztahuje. Neboli pokud se s jejich vozem něco stane, nedostanou ani korunu.

Kromě rozměrů je uživatel obytného vozu limitován i hmotností. Řada měst zavedla váhový limit pro vjezd na 3,5 tuny. To naštěstí běžné obytné vozy nelimituje. Ale občas jsou omezení ještě přísnější. Pak nezbývá než využít záchytných parkovišť.

V různých zemích také platí rozdílná pravidla pro parkování. Například Německo má limit 2,8 tuny pro parkování na chodníku. Tam obytný vůz zaparkovat nesmí, i když to není dopravním značením přímo zakázáno. V některých západních zemích bývají hlavní vjezdy na parkoviště u nákupních centrech omezeny výškově pomocí pevné brány. Pozor na to, je potřeba najít vjezd bez tohoto omezení a nebo jiné místo na parkování.

V některých zemích lze přespat ve voze za podmínky, že nekempuji, což v praxi znamená, že nemám venku markýzu a například kempingový nábytek. Pravidla jsou různá a pro cestovatele je nejlepší volbou využít specializované mobilní aplikace jako zmíněnou Park4night nebo Campercontact, kde snadno najdou místa, kam mohou bez problémů jet a parkovat, a to i přes noc.

Obytné auto je vhodné pro pobyt za jakéhokoliv počasí. Vše se odvíjí od výbavy a případné míry nepohodlí, které je člověk ochoten snášet. Pro velká vedra existují nástavbové klimatizace, velké zimy lze snadno přečkat s dobrým topením a v dobře izolovaném voze.

Pokud není vozidlo vybaveno nástavbovou klimatizací, je dobré jej před spaním dobře provětrat, snažit se parkovat ve stínu a podobně. Topení zvládne většinou vytopit i hůře izolované vozidlo, problém jsou zpravidla jen odpadní nádrže umístěné pod vozidlem. Pokud nejsou zateplené, mají tendenci zamrzat, a pokud zateplené jsou, pak má tendenci zamrzat vypouštěcí ventil.

Mnoho kempů v zahraničí je na zimní karavaning perfektně vybaveno. V některých případech jsou navíc vozy energeticky soběstačné díky využití fotovoltaických panelů.

Odpadní nádrž v obytném autě může zapáchat ze dvou důvodů. Buď byla ze strany předchozích majitelů, případně půjčovny, zanedbaná údržba v podobě pravidelného čištění, nebo jste nechali v odpadní nádrži šedou vodu příliš dlouho.

Existují nejrůznější speciální čisticí prostředky, ale ty na cestě asi nebudete mít s sebou. Pak nezbývá, než použít například trochu Sava případně běžného domácího čisticího a dezinfekčního prostředku na toalety. Pomoct určitě může i ocet – je to šetrné a účinné.

V první řadě je ale nutné dát si pozor, aby odpadní nádrž byla po vypuštění uzavřena. Jinak poteče její obsah přímo pod auto, což by mohlo být cítit v prostoru interiéru.

Občas může zapáchat i chemická toaleta. Nejčastěji se to stává při vyšších teplotách, případně při nesprávném dávkování chemického přípravku. Může pomoci buď zvýšení dávky chemie, případně instalace zařízení pro odvětrávání kazety chemického WC – tzv. SOG.

Tipy pro lidi, kteří jedou na dovolenou poprvé karavanem nebo „obytňákem“, spolu s redakcí SZ Byznys připravili Klára Hájek Velinská za Asociaci kempování a karavaningu a zakladatel agregátoru obytných vozů k pronájmu Campiri Lukáš Janoušek.