Článek
Právě v Business Clubu se minulý týden sešli přátelé a souputníci Václava Havla, aby si na prezidenta vzešlého z prvních svobodných voleb po pádu totality zavzpomínali u příležitosti sedmého výročí jeho úmrtí.
Václav Havel zemřel ve spánku v neděli 18. prosince 2011, příčinou jeho smrti bylo oběhové selhání v důsledku dlouhodobých zdravotních problémů.
Havlův životní příběh a střípky ze soukromí se znovu objeví ve filmu. Ten chystá prezidentův osobní dokumentarista Petr Jančárek. Všechny záběry natočené během Havlova života hodlá ve spolupráci s hudebníkem a bývalým politikem Michaelem Kocábem spojit do snímku, jenž by měl spatřit světlo světa už v roce 2019.
Jančárek: Havel byl před kamerou rád
„Znám Václava Havla jako člověka, který byl naprosto stejný v osobním životě i v médiích. To je moje největší životní překvapení, že se odkrýval naprosto bez skrupulí,“ prozradil Jančárek.
Havel se podle něj přítomnosti kamer nevyhýbal: „Já si myslím, že byl docela rád před kamerou. On používal kameru – a nás, filmaře – jako takovou sebekontrolu. Vždycky říkával: Točte to, co zvládnete. Já nemám co tajit.“
V Business Clubu nechyběla ani dokumentaristka Helena Třeštíková nebo spisovatel a textař Michal Horáček. Pozvání přijali také šéf Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek, Havlův bratr Ivan nebo soudce a bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. A dorazil i bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek.
Estébáci a bolševici se znovu vyrojili z děr, říká Topolánek
Ten zmínil, že měl s Václavem Havlem zvláštní vztah: „Jako předseda ODS jsem se s ním setkával i mimo protokol. Myslím si, že do mě vkládal naděje, že polidštím Občanskou demokratickou stranu. Což jsem ho asi zklamal.“
„Nemusíte s ním souhlasit, ale víte, že vám bude naslouchat, pokusí se vám trpělivě něco vysvětlovat, dokonce se můžete rozejít i nesouhlasně. Ale v dnešní politice tento rozměr absolutně chybí,“ dodal Topolánek.
Současný přístup k Václavu Havlovi přirovnal k druhé republice: „Když zemřel Tomáš Garrigue Masaryk a začala druhá republika, vylezli všichni hadi a štíři a začali plivat na první republiku. A s odchodem Václava Havla se stalo něco podobného. Když vidím, kdo dnes mluví za veřejnost nebo i v jiných funkcích, tak se všichni ti bolševici a estébáci vyrojili z děr, kde byli po celou tu dobu zalezlí,“ řekl Seznamu.
Horáček: Zásadní myšlenky zůstanou
S Topolánkovými slovy souhlasila i Helena Třeštíková. „Někdy mě štve, jak je v dnešní době občas dehonestován, a strašně bych si přála, aby jeho odkaz znovu zazářil v plné síle. Ta jeho zásadní myšlenka, že je třeba pěstovat v sobě naději a jít si za věcmi, které podle nás mají smysl nezávisle na tom, jestli směřují k úspěchu, ta bude platná vždycky,“ odpověděla na otázku, jestli je pro Havlovy myšlenky místo i v dnešní společnosti.
„Ty zásadní myšlenky s námi budou pořád. To, že se vracíme tam, kam patříme, do západní Evropy, že jsme členy silných společenství, jako je Severoatlantický pakt nebo Evropská unie, to jsou věci, se kterými je Václav Havel spojený nejvíc,“ zakončil Horáček.
