Článek
Sněmovna projednává návrh nového stavebního zákona už od začátku letošního března. Poslanci stále pokračují ve finálním schvalování.
K návrhu ministerstva pro místní rozvoj padla řada pozměňovacích návrhů, z nichž některé zahrnují i požadavky měst a obcí. Ty kromě kontroly nad pořizováním územních plánů a možnosti dokončit ty nyní schvalované požadují možnost měst schválit si vlastní stavební předpisy, silnější roli samospráv v povolování staveb nebo zachování stavebních úřadů na radnicích.
Stavební zákon se připravuje už několik let a vyvolává spory. Výhrady mají kromě samospráv také ministerstvo kultury či občanské a ekologické spolky.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) návrh nového stavebního zákona pro SZ Byznys hájí.
Největší kritika v rámci nového zákona je hlavně v otázce, jak budou fungovat stavební úřady a zda mají úředníci stavebních úřadů na obcích přejít pod stát. Proč stojíte za touto verzí, v čem to bude lepší?
Od začátku pro nás změna stavebního zákona znamenala hlavně to, aby stát konečně začal dodržovat lhůty. Ten model, který navrhuje opozice, je prakticky dnešní pojetí. Například v regionu s dvaceti stavebními úřady, přičemž na každém z nich je různý počet úředníků, by si mezi sebou pořád nemohli pomoci. V případě, že se na jeden stavební úřad dostane několik projektů, budou na tom pracovat jen úředníci, kteří připadají ke konkrétnímu stavebnímu úřadu. V tomto modelu by tedy ve finále opět čekal stavebník, protože úřady nebudou schopny dodržovat lhůty. To stejné platí i pro dnešní krajské úřady.
Proto je lepší čistá státní správa. Tu si představuji jako pole kvalifikovaných lidí, kteří si budou moci vzájemně pomoci. Jednoduše tak budeme moci garantovat dodržování lhůt. V tomto případě opozici ustoupit nemůžu, je to z mého pohledu alfa a omega tohoto zákona.
Několik „ale“ novely stavebního zákona
Zákon, jehož účinnost by podle ministerstva pro místní rozvoj měla postupně nabíhat od poloviny roku 2023, má však mnohá „ale“, na kterých se kritici návrhu shodují. Jak vyplynulo z reakcí zástupců realitního sektoru, i přes nedostatky je však nutné novou normu přijmout.
SZ Byznys v rámci debaty na téma nového stavebního zákona shrnul v článku reakce opozice a kritiků současného návrhu.
Jak budou fungovat stavební úřady po reformě? Kolik úředníků přejde pod stát?
O tom se zatím moc nemluví, ale čekáme, že z celkové administrativní agendy ubude přibližně čtyřicet procent. Zároveň tedy budeme potřebovat o třetinu méně lidí. Dnes mají stavební úřady včetně dotčených orgánů přibližně 13 tisíc zaměstnanců. Čekáme, že se tedy stavy sníží přibližně o čtyři až pět tisíc lidí.
Celé systém pak bude postaven na Nejvyšším stavebním úřadu. Dál bude Speciální stavební úřad, který bude fungovat pro vyhrazené stavby, jako jsou dálnice, železnice nebo vodní koridory. Další součástí pak budou krajské stavební úřady, které budou mít své pobočky, takzvaná územní pracoviště. Počítáme, že jich bude přibližně kolem tří set. To jsou tedy ty stavební úřady, které dnes fungují zejména na obcích s rozšířenou působností.
Kolik bude nový systém stát?
Nechali jsme si vypočítat ekonomické zhodnocení dopadu, na kterém ještě pracoval zesnulý pan profesor Mejstřík. Ten vypočítal, že náš návrh bude stát 4,1 miliardy korun. Je třeba druhým dechem dodat, že už nyní si stát platí za celý výkon čtyři miliardy korun, protože si stát u obcí výkon stavební agendy de facto objednává. To je podstata přenesené působnosti, ve které dnes stavební úřady fungují.
Z výpočtu dál vyplývá také přidaná hodnota zrychlení procesu. Efekt ze zjednodušení celého řízení má být sedm miliard korun ročně.
Nový systém bude znamenat přechod úředníků pod státní agendu. Nemůže se stát, že tak zásadní změna naopak celý systém na začátku zpomalí?
Ano, v tom jsme také dali za pravdu Svazu měst a obcí, který na tuto problematiku upozorňoval. Jsou proto v zákoně nastavena přechodná ustanovení. Plná funkčnost včetně digitalizace je až k 1. 7. 2023. To je podle nás adekvátní doba na to, aby si všechny nové procesy sedly.
Jak bude v budoucnosti vypadat povolování staveb a co se změní pro občana a větší investory?
Samotný občan bude těžit hlavně z digitalizace a ze zjednodušení postupů a dodržování lhůt. Dnes musí stavebník vytvořit vlastní projektovou dokumentaci, kterou potřebuje minimálně dvanáctkrát pare, protože s každou z nich musí běžet na jiný úřad. Za dva roky by měla být situace taková, že každá stavba dostane unikátní identifikační číslo (jakési „rodné číslo stavby“), pomocí něhož bude možné sledovat její vývoj v průběhu času.
V praxi tak doufáme, že například povolení stavby běžného domku bude vyřízeno do třiceti dnů.
Jaká část novely zákona podle vás není dotažena?
Za mě je velký problém územní plánování. I já cítím, že by to měla být taková win-win strategie. O území si má rozhodovat zejména samospráva a stát má vést technické stavební řízení jako takové.
Praha a další velká města připravily návrh, aby bylo pořizování územně plánovacích dokumentací přeneseno do samostatné působnosti krajů a obcí. Je ale třeba dodat, že v návrhu není dostatečně řešeno financování takového kroku. A to zejména u malých měst a obcí.
Samostatná působnost, po které některá města volají, je opravdu samostatná působnost, tedy zjednodušeně řečeno za peníze toho, kdo chce samostatně působit. Od počátku jsem důrazně upozorňovala na to, že samostatnou působnost nelze financovat jako dosud. Byť je možné vypsat dotační titul, dotace nebude nikdy nárokovou záležitostí a pro obce bude vždy spojena s další administrativou. S tímto rizikem jsme velká města několikrát důrazně konfrontovali a ta i přes znalost tohoto faktu, tedy že o malé obce nebude postaráno, poslala návrh do Poslanecké sněmovny.
Poslanecká sněmovna znovu pokračuje v projednávání zákona, padlo k němu 76 pozměňovacích návrhů. Které z nich považujete za problematické?
Jako problematické vnímám už zmíněné převedení územního plánování do samostatné působnosti. Dále nesouhlasím s návrhem „Pěkná města“, za kterým stojí poslanec Petr Dolínek (ČSSD). Jeho přijetí by znamenalo notifikaci stavebního zákona, a tedy zdržení projednávání o několik měsíců.
Nemohu souhlasit ani s návrhem na automatické povolování staveb nebo s pozměňovacím návrhem poslance Jana Bauera (ODS), který přesouvá kompetence ochrany přírody v národních parcích a chráněných krajinných oblastech (CHKO) na stavební úřady.
Problematický je také návrh, který se týká požadavků na obytné místnosti či hluku a může ve výsledku znamenat snížení ochrany zdraví obyvatel.
Čekáte, že dnes dojde k finální shodě?
Byla bych ráda. V celé diskusi je cítit politický boj. Stavební zákon budeme ale zařazovat stále dokola, protože to vnímám jako zcela zásadní pro rozvoj České republiky. My prostě musíme povolování staveb zrychlit a čeká na to mnoho mladých rodin, které chtějí předvídatelné lhůty, aby si mohly plánovat svoji budoucnost.
