Dostali od vlády peníze na opravu kol. Kde pandemie cyklistice svědčí?

Opravené brzdy, vyměněné duše i pláště. Francouzská kola zažívají renesanci. A to díky vládnímu programu, v jehož rámci dostali zájemci částku 50 eur (asi 1300 korun) na opravu svých kol.

Akce, s níž přišla vláda v květnu loňského roku, byla pro velký úspěch dvakrát prodloužena. Skončila až poslední březnový den: „Cílem bylo 300 tisíc oprav, výsledek se blíží dvěma milionům,“ radovala se na Twitteru Barbara Pompiliová, ministryně životního prostředí (přesněji ministryně pro ekologický přechod, pozn. red.). Dodala přitom, že stát bude pokračovat i v budování cyklostezek a finanční pomoci při nákupu nových kol. Ta dosahuje 100 eur při nákupu klasického bicyklu, 150 eur pak u elektrokol.

Pandemie koronaviru se v zemi galského kohouta stala dobrým odrazovým můstkem pro větší rozšíření cyklistiky. Mnozí obyvatelé měst nasedali při cestě do práce na kolo, aby se vyhnuli hromadné dopravě, kde je větší riziko nákazy.

Jak informoval sportovní deník l’Équipe, zvýšilo se v zemi za poslední rok používání kol o 10 procent. Kdyby se ale nepočítalo období lockdownu, stouplo by toto číslo na 27 procent.

Spousta lidí se pro opravu kola rozhodla až na poslední chvíli. „Francouzi prokrastinovali. V únoru jsme měli v rámci této akce 40 procent oprav, na konci března to bylo 80 procent. Hodně cyklistů se aktivovalo až na poslední chvíli před koncem opatření,“ oznámili majitelé firmy Cyclofix, start-upu na opravu kol.

Opravou kol ze státní pokladny ale vládní iniciativa zdaleka nekončí. Plán, který schválila vláda v loňském roce, počítá s investicemi ve výši 200 milionů eur (z toho 100 milionů půjde do regionů) a vybudováním tisíce zabezpečených cykloparkovišť a šesti set nových cyklostezek během dvou let.

Cyklostezky pilně budují i jednotlivá města: „Během šesti měsíců jsme postavili 11,7 kilometru cyklostezek,“ pochlubila se serveru 20 Minutes starostka severofrancouzského přístavu Calais Natascha Bouchartová.

Opravdový cyklistický boom ale zažívá především Paříž. Když se na jaře loňského roku země snažila co nejvíc omezit setkávání lidí, rozhodla radnice pod vedením socialistky Anne Hidalgové zřídit dodatečných 50 kilometrů provizorních cyklostezek v místech, kudy jindy proudily tisíce aut. V září pak oznámila, že provizorní cyklostezky nazývané „koronastezky“ zůstanou v provozu. „Ukázaly, že mají opravdu hodně uživatelů a že kolo se v Paříži stalo dopravním prostředkem na cesty z domova do práce. To nám pomáhá snižovat znečištění,“ radovala se Hidalgová.

Nynější pařížská starostka ostatně vděčí cyklistice možná i za své zvolení. Jedním z pilířů jejího programu byl tzv. Koncept 15minutového města: „Vše, co člověk potřebuje k životu, bude mít dostupné v okruhu 15 minut - pěšky, nebo na kole.“ Autorem konceptu je profesor Carlos Moreno ze Sorbonny, který o něm nyní jezdí přednášet po celém světě. Koncept vychází ze zjištění, že dnešní města ztratila většinu ze své atraktivity pro každodenní život a lidé jen útrpně snášejí jejich hluk, smog a všudypřítomná auta. Právě proto sází na zlepšení kvality života, kolem níž se vše točí.

Budováním cyklostezek v době pandemie se zabývali i vědci Sebastian Kraus a Nicolas Koch. Ti nashromáždili data z celkem 106 evropských měst, v nichž zkoumali vliv nových cyklostezek i finanční pobídky, kterými se státy snaží dostat lidi do sedel kol. Do své studie zahrnuli také celkový počet cyklistů, který se v těchto městech na jaře 2020 pohyboval, a to nejenom na nových cyklostezkách.

Výsledek je poměrně jednoznačný: vědci konstatovali, že ve městech, která stavěla nové cyklostezky, se počet cyklistů zvýšil o 11 až 48 procent oproti městům, která nic nebudovala. Zjistili také, že tento nárůst probíhal nehledě na meteorologické podmínky nebo na změny v hromadné dopravě. Krátce řečeno - čím více cyklostezek, tím více kol v ulicích. A tedy i čistší vzduch a zdravější obyvatelstvo.

V Česku je oproti Francii situace zcela jiná. Jaroslav Martínek, jednatel spolku Partnerství pro městskou mobilitu, sice spolupracuje se zástupci krajů, žádný boom cyklostezek tu ale na rozdíl od Francie nepozoruje. Při otázce, zda i česká vláda v tomto smyslu nějak využila pandemii, si jen povzdechne: „Mám takový nepříjemný pocit, že jsme nepochopili, že pandemie - byť je nepříjemná - s sebou nese možnosti, jak ukázat přednosti jízdního kola a co znamená město krátkých vzdáleností,“ naráží na výše zmíněný francouzský koncept.

Martínkův spolek se proto obrátil na Asociaci krajů České republiky. Výsledkem bylo, že jihočeský hejtman Martin Kuba napsal jménem všech hejtmanů dopis ministru dopravy, v němž žádal o 2,5 miliardy na nové cyklostezky z připravovaného Národního plánu obnovy (NPO). „Odpovědí ale bylo ticho. My děláme všechno stejně, vůbec jsme se nezeptali, co nám covid může dát,“ lituje.

Ono „ticho“ to nebylo až tak doslova - mluvčí resortu František Jemelka zmínil pro server zdopravy.cz částku 600 milionů korun. Tedy sotva čtvrtinu toho, co požadují kraje. O polovinu menší Slovensko přitom plánuje utratit na stejný účel z pandemického fondu v přepočtu na 2,6 miliardy korun.