Dospiva: S rekordními výsledky je konec, ale zisk Penta i v krizi udrží

Léta se majitelé Penty soustředili hlavně na výnosnost investic a růst zisků. V březnu se ukázalo, že manažerské výzvy roku 2020 budou úplně jiné.

Penta, která vlastní lékárny, nemocnice a alzheimercentra ve čtyřech evropských zemích, musela řešit hlavně ochranu lidí před nákazou. A smířit se s tím, že další motory jejího dosavadního růstu – reality a herní průmysl – budou zasaženy krizí.

Stovky milionů korun musela Penta vydat na nákup zdravotnických pomůcek. Stamiliony plánovaných tržeb se rozplývají, v rozpočtech je třeba škrtat. Na centrále v pražském Florentinu přesto panuje umírněný optimismus: „Pentu krize zastihla ve výborné kondici. I letos zůstaneme v zisku. Jen to bude bolet a zisk bude výrazně nižší než před krizí, “ říká zakládající spolumajitel Penty Marek Dospiva.

Jak zvládáte ochranu zaměstnanců vašich lékáren, nemocnic a seniorských domů?

To byl náš vůbec první úkol. Jen ve zdravotnictví máme ve střední Evropě 30 tisíc zaměstnanců. Prioritou se stalo zabezpečit pro ně pomůcky a ochranu zdraví, aby mohli v rámci veřejného zdravotního systému poskytovat servis. Proto jsme vyhlásili, že dáme 400 milionů korun jako dar společnosti, veřejnému systému, jako oběť Penty na oltář koronaviru. Což se i stalo.

Co jste za těch 400 milionů pořizovali?

Nakoupili jsme miliony ochranných pomůcek, roušek, respirátorů. Taky jsme ale investovali do zvýšení bezpečnosti na přepážkách v našich lékárnách, budovali nové vstupní brány pro triáž (třídění nemocných, pozn. red.) v nemocnicích, instalovali termokamery. Reorganizovala se oddělení v nemocnicích, kde jsme museli přerušit plánovanou péči a být připraveni na případné pacienty s koronavirem. Taky jsme museli narychlo zřizovat školky.

Zřizovat školky?

Podívejte se (mává přes skleněnou přepážku kanceláře na dvě malé děti, které si hrají na sekretariátu), naše asistentka si dnes přivedla děti do práce, nemá je kam dát. V nemocnicích by ředitelům kvůli péči o školní děti odešla až třetina personálu. Celá naše divize Penta Hospitals okamžitě, druhý den po zavření škol, začala najímat studentky medicíny i důchodkyně-vychovatelky a vytvořila v našich nemocnicích firemní školky. Nakoupili jsme hračky i zařízení, a školku tak měli v každé nemocnici.

Jsou ještě další nečekané náklady související s koronavirem?

Těch věcí bylo dost. Všechny naše nemocnice třeba zřídily veřejné informační linky o koronaviru s nepřetržitým provozem okamžitě po vyhlášení nouzového stavu. Dostali jsme ale i nečekanou pomoc. Pro nemocnice jsme třeba získali tablety. Na mnoha odděleních teď jejich prostřednictvím komunikuje lékař s pacientem při vizitě. A pacienti je používají ke komunikaci s příbuznými, protože jsou v nemocnicích zakázány návštěvy.

Jak řešíte riziko v síti Alzheimer Home, kde je vůbec největší?

Pronajali jsme obytné přívěsy a umístili je do uzavřených areálů našich zařízení. Většina ošetřujícího personálu v nich teď žije v rámci jakéhosi kibucu, nevychází vůbec ven, aby se nedostali do styku s veřejností. Zůstávají tam do doby, dokud budou bezpečnostní opatření platit.

Netýká se to lékařů, ale ti zase respektují, že nesmějí jezdit žádnou veřejnou dopravou. Buď jezdí vlastním autem, nebo je jako další zaměstnance svážíme autobusy.

Zabránili jste nákaze ve svých zařízeních?

Jen v nemocnici v Sokolově léčíme několik pacientů s covid-19, které jsme převzali z jiných zařízení. Všechny naše nemocnice to ale mají organizačně výborně zvládnuté, žádné komplikace to zatím nepřináší. Právě v Sokolově jsme dokázali zvládnout i porody tří maminek, které přišly s pozitivním testem. Všechno dobře dopadlo, navíc – díky nastaveným opatřením – u nás nikoho nenakazily. Štěstí přeje připraveným.

Jak se vám sháněly ochranné prostředky na počátku epidemie, když je nebyla schopná sehnat ani vláda a některé soukromé kliniky kvůli nedostatku roušek a respirátorů zavíraly?

I my jsme to začali řešit až po vyhlášení nouzového stavu. Bylo období tak dvou tří týdnů, kdy se ten materiál sháněl těžko a dal se koupit jen za vyšší ceny.

Ochranné prostředky se nakupují hlavně v Číně, tam má Penta nadstandardní kontakty, ne? Vy jste tam v mládí studoval, Penta s Číňany obchoduje – prodávali jste jim nemovitosti, tady ve Florentinu sousedíte s Bank of China…

My jsme dovezli něco z Číny, něco z jiných koutů světa. Část i přes různé překupníky a zprostředkovatele. A nenakupovalo se nám to líp než ostatním. My nemáme ty kontakty, na které se nakonec obracelo ministerstvo vnitra, když nakupovalo pro krizový štáb, a ministerstvo zdravotnictví.

Dokonce nám vypadla i naše už sjednaná dodávka a my byli rádi, že nám z dodávek ministerstva vnitra dali pár tisíc roušek, které jsme pak později zase my poskytli veřejnému sektoru. Tak před měsícem to byla hrozná divočina a džungle.

Museli jsme nakupovat i od absolutně neznámých, netransparentních spekulantů. V tomhle byznysu se v té době pohybovalo na 80 procent podvodníků.

V Číně? Nebo i na jiných trzích?

Všude, v celém světě. Nám nabízeli ochranné prostředky nejenom z Číny, ale i z Japonska, Izraele, Maroka, z Ameriky… Drtivá většina těch nabídek byla podvodná. Naše manažerské týmy, místo aby se mohly soustředit na svoji práci, trávily stovky hodin telefonováním, mailováním, vyjednáváním s různými prapodivnými skupinami, aby nakoupily potřebné objemy ochranných prostředků.

Na podvodníky jsme přitom narazili opravdu často. Byl i případ, kdy jsme museli v bance otevřít akreditiv a oni se ještě před podpisem smlouvy snažili banku přesvědčit, aby jim peníze uvolnila. Naštěstí jsme nakonec nic neztratili, protože jsme opatrní a banka to taky nedovolila.

Takže vás nepřekvapují zprávy, jak při nákupu ochranných prostředků státní instituce často naletí pochybným prodejcům?

Naletět se dá velmi snadno.

Máte kliniky v Česku, Polsku a na Slovensku, lékárny i v Rumunsku. Kdybyste měl srovnat přístup těchto států k pandemii, jak z toho vychází česká vláda?

Na tuhle situaci nebyl nikdo připravený a ani to nejde. V Polsku nezavedli tak přísné regule jako u nás. U nás je ale zavedli alespoň rychle a jasně. Česká vláda má vizi, harmonogram a časový plán, chová se podle alespoň trochu predikovatelného algoritmu. V tom bych jim nic nevyčítal, nikdo na světě nevěděl, co to bude, ten koronavirus.

Jediné, na co bych teď apeloval, je to, aby při pozitivnějším vývoji co nejrychleji uvolňovali restriktivní opatření, aby se co nejrychleji nastartovala ekonomika. Protože ekonomický dopad bude obrovský.

Máte už vyčíslené dopady na Pentu?

On je tu ještě jeden dopad ve zdravotnictví, o kterém se moc nemluví, ale je důležité jej zmínit. Vláda nařídila silně omezit veškerou plánovanou zdravotní péči. Jasně, to všichni chápeme, bereme to, že bylo nutné držet kapacitu nemocnic na případný nával pacientů, kteří budou potřebovat ošetření na JIP, na ventilátorech. Jenomže kvůli tomu nemocnicím vypadly výkony.

Když na konci roku bude zdravotní pojišťovna vyúčtovávat toto období, tak – pokud se to nebude nijak řešit – v podstatě všechny nemocnice zkrachují, protože jim budou chybět příjmy za dva měsíce, kdy nevykonávaly plánovanou péči a držely rezervu na koronavirus.

Kolik ta ztráta dělá v Penta Hospitals?

V Česku to jsou desítky milionů korun. Za celou skupinu pak stovky milionů.

Jak to navrhujete řešit?

Například tak, že se za rok 2020 nebudou vracet zálohy, které už nemocnice dostaly. Že jim tyto peníze zůstanou v plné výši za to, že poskytly kapacitu, i když nebyla nakonec plně využitá. Je to daň za zabezpečení proti riziku, že by pacienti umírali před nemocnicemi na covid-19. Ale hlavně chceme, aby byl pro všechny nemocnice stejný metr, aby se nepřistupovalo jinak k veřejným a jinak k soukromým zařízením, protože tu rezervu vytvářela úplně stejně.

Jsou obory, které na koronavirové krizi vydělávají. Řadí se mezi ně lékárny, konkrétně váš řetězec Dr. Max, což je vůbec nejziskovější část Penty.

Že by z toho lékárny profitovaly, to je jeden z mýtů, který rád rozptýlím. Ano, na začátku restrikcí a mediálního šílenství ohledně koronaviru tržby lékárnám výrazně stouply, protože všichni se šli předzásobit vším, co bylo doporučováno jako prevence. Pak ale, jak byl omezený pohyb a lidé se stáhli do ulit a přestali chodit na veřejnost, tržby zase klesly.

V jaké kondici koronavirová krize Pentu vůbec zastihla? Předloni měla vaše skupina rekordní zisk 288 milionů eur, v přepočtu 7,4 miliardy korun. Jak dopadl loňský rok?

Pentu krize zastihla ve výborné kondici. Loňský rok patřil k vynikajícím, předloňský rekord jsme téměř dorovnali. Vytvořili jsme 265 milionů eur čistého zisku. EBITDA všech našich portfoliových společností byla loni 434 milionů eur, rok předtím 440 milionů.

Hlavní motory zisku Penty zůstávají stejné?

Ano, řetězec lékáren Dr. Max, sázková firma Fortuna a reality. Zajímavé je, že letos už se ziskovostí reality dotahují na lékárny, jdou hodně nahoru.

Co krize udělá s Pentou v letošním roce?

Zavedli jsme celou sérii preventivních opatření, díky tomu si myslíme, že většina našich firem zůstane v zisku. Ten bude nižší, ale díky tomu, že jsme nastupovali do roku 2020 v plné síle, s výbornými rozpočty, výborným managementem, jasným byznys plánem a s dobře zainvestovanými firmami, krizi překonáme. Čeká nás nepříjemný rok, možná dva. Výsledky budou horší, ale ziskovost skupiny udržíme.

Druhou část rozhovoru s Markem Dospivou zveřejníme v pondělí. Zakládající šéf Penty v ní popisuje dopady na realitní byznys skupiny, média či sázkovou kancelář Fortuna. A předpovídá, v čem koronavirus nevratně změní svět.